Paříž – Francouzský exprezident Nicolas Sarkozy se stal předsedou opoziční a zároveň největší pravicové strany Svaz pro lidové hnutí (UMP). Od samotných členů obdržel v elektronickém hlasování 64,5 procent hlasů. Toto vítězství znamená pro bývalého šéfa Elysejského paláce další krok na cestě k nové prezidentské kandidatuře.
Devětapadesátiletý Sarkozy označil výsledek za „nový začátek“ pro UMP (Union pour un Mouvement Populaire). Ve svém sdělení na Facebooku také uvedl, že se chce od příštího týdne setkávat s „hlavními představiteli“ s cílem vytvořit „podmínky pro širší shromáždění“.
O novém šéfovi UMP rozhodovalo zhruba 58 procent z 268 tisíc stoupenců tohoto pravicového uskupení přes internet. Hlasování narušili hackeři, nešlo však o žádný závažnější útok. Sarkozyho rivaly byli Bruno Le Maire a Hervé Mariton, kteří získali zhruba 29,2 procenta, respektive 6,3 procenta hlasů.
Sarkozyho vítězství se předem všeobecně očekávalo. Konečný výsledek je však méně přesvědčivý, než někteří očekávali. Před deseti lety, kdy si Sarkozy zatím naposledy zajistil post šéfa UMP, získal 85 procent odevzdaných hlasů.
Podle řady pozorovatelů bylo klíčové především to, jak velkou podporu se mu podaří získat. Pokud by to bylo méně než 60 procent, šlo by podle některých politologů o neúspěch. Někteří příznivci přitom počítali s výsledkem i přes 70 procent. Výsledek tak naznačuje, že pokud jde o Sarkozyho návrat do politiky, zůstává řada stoupenců pravice zdrženlivá.
Další meta: Le Penová
Pravicová formace v roce 2007 vynesla Sarkozyho do Elysejského paláce, kde ho v roce 2012 vystřídal nynější prezident – socialista Francois Hollande. Ten si ale u voličů nyní stojí natolik špatně, že bude s největší pravděpodobností vyřazen už v prvním kole prezidentských voleb šéfkou protievropských nacionalistů Marine Le Penovou.
Podle dosavadních průzkumů veřejného mínění má Sarkozy velkou šanci Le Penovou ve druhém kole porazit. Předtím však bude třeba, aby sjednotil vnitřně rozpolcenou stranu UMP, která nemá jasný program. Dále bude muset vyhrát v primárkách, které se plánují na rok 2016, tedy rok před prezidentskými volbami.
