Ženeva - Čísla znějí hrozivě: v současnosti umírá podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) už přes 150.000 lidí ročně na nemoci a zranění související se změnou klimatu. Jen v Evropě si extrémně horké léto roku 2003 vyžádalo přes 70.000 obětí veder. Při katastrofách, v jejichž vzniku hraje roli klima, přichází o život na světě 60.000 lidí, většina z nich v rozvojových zemích. Uvádí se to v materiálu, který WHO vydala ke Světovému dni zdraví, připadajícímu na 7. dubna. Současně si WHO připomíná 60. výročí svého vzniku, napsala agentura DPA.
Zda nárůst teploty na druhé straně omezí počet nemocí z nachlazení, omrzlin či smrti umrznutím, světová organizace neuvádí.
„Klimatické změny jsou jednou z největších výzev naší doby,“ prohlásila generální ředitelka WHO Margaret Chanová v Ženevě. Nejen vlny veder, bouře, záplavy a sucha si vybírají na celém světě nesčetné oběti. Také na onemocnění jako průjem, malárie nebo podvýživa zemřou každoročně ve světě přes tři miliony lidí; také toto utrpení je třeba částečně přičíst klimatickým změnám. „Všechny národy jsou zranitelné, ale ty chudé jsou zasaženy jako první a nejtvrději. To je nepřijatelné,“ zdůraznila Chanová.
Avšak i v bohatých zemích včetně evropských by si mohly klimatické změny vyžádat mnoho obětí, obávají se vědci. Vrátí se k nám v příštích desetiletích malárie? Jak moc naroste počet životu nebezpečných infekcí roznášených bodnutím klíšťat? Mohl by se ve střední Evropě, obdobně jako se to už stalo v USA, rozšířit západonilský virus, který vyvolává symptomy podobné chřipce? Ve Spojených státech si již oběti vyžádal.
Podle Spolkového úřadu pro životní prostředí vzrostla za uplynulých 100 let průměrná teplota v Německu o 0,8 stupně, vědci přitom předpovídají stále více žhavých lét a vlhkých zim.
Co ale dělat? WHO oslovuje při ochraně klimatu nejen státy, ale i každého jednotlivce, například výzvami k omezování produkce oxidu uhličitého CO2. Tohoto skleníkového plynu, který nejvíce přispívá ke globálnímu oteplování, vyprodukuje každý člověk ročně asi čtyři tuny. Mnoho expertů považuje za nutné snížit tuto produkci o polovinu. WHO dává ke Světovému dni zdraví řadu dávno známých, ale nedodržovaných doporučení pro snížení emisí CO2, například vyměnit staré ledničky za nové, úspornější, nebo přiškrtit doma topení. Pomocí „kalkulaček CO2“ přístupných na řadě stránek v internetu si každý může spočítat svou osobní bilanci CO2.
V produkci CO2 existují výrazné rozdíly i mezi jednotlivými zeměmi. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) v Paříži vyprodukuje každý občan USA v průměru 19,8 tuny CO2 ročně, Němec 9,9 tuny ročně a Brazilec 1,8 tuny ročně. Seznam největších producentů skleníkových plynů v kategorii zemí vedou USA, Čína a Rusko.
