Štrasburk - Evropský parlament dnes ve Štrasburku slavnostně vyhlásil Chartu základních práv Evropské unie. Ta je součástí nové evropské reformní smlouvy a narozdíl od minulosti bude právně závazná. Velká Británie a Polsko si vyjednaly výjimku, podle které se charta na jejich obyvatele vztahovat nebude.
Vyhlášení současně doprovázel protest některých europoslanců. Ti požadovali, aby se nová smlouva o reformě EU schvalovala v referendech jednotlivých členských zemí a nikoliv v jejich parlamentech.
Právní závaznost charty odmítla Velká Británie a Polsko. Důvodem je obava z toho, že unie chce země přimět k přijetí právních norem, které v těchto státech neplatí. V Polsku, kde je převaha katolicky smýšlejícího obyvatelstva, odmítají přijmout právo homosexuálů na uzavření sňatku a v Británii odkazují na sociální práva občanů. Platnost charty je však podmíněna souhlasem všech členských států.
Česká vláda sice s chartou souhlasila, na druhou stranu se bude snažit některé body listiny omezit. Podle Iva Šlosarčíka z Institutu pro evropskou politiku Europeum se jedná o neobratnost českých politiků: „V současnosti je mimořádně těžké předvídat, kam až zasáhne Charta základních práv.“
Dokument obsahuje 54 bodů, které zasahují do oblasti základních práv člověka na život a svobodu, včetně svobody myšlení, projevu, svědomí a náboženského vyznání, nebo zákazu trestu smrti, otroctví a mučení. Evropská unie tímto krokem chce pozvednout svou úlohu a upozornit, že se nesoustřeďuje pouze na mezinárodní obchod a měnovou unii. Charta má za úkol zlepšit právní ochranu obyvatel unie a obsahuje i práva, která nejsou zakotvena v ústavách některých členských zemí. Mezi ně patří například zákaz reproduktivního klonování, práva na ochranu dat či práva na svobodu informací.
Poslanci Evropského parlamentu výraznou většinou přijali Chartu základních práv EU v Bruselu 29. listopadu tohoto roku. Pro se vyslovilo přes 530 poslanců, proti bylo 85 a dvě desítky se hlasování zdržely.
