Evropa nechce riskovat, u všeho musí mít kšandy a pásek, kritizuje Vondra

Nahrávám video

Evropa musí mnohem více investovat do své obrany, chybí jí ale jasně stanovené cíle, co nakupovat a dělat, myslí si europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Starý kontinent podle něj stále nedělá, co je nejen v obraně třeba, což svědčí o jeho lenosti a neochotě riskovat. Vondra v Interview ČT24 řekl, že věří, že zvolený prezident USA Donald Trump bude chtít za své vlády ukončit rusko-ukrajinskou válku a Evropa v tom bude muset hrát roli.

Vondra má za to, že se situace v Evropě, co se týče cílů, za co utrácet, zlepšila. „Udělalo se už hodně práce, aby věděla, ale ještě pořád ne dost,“ řekl. Pořád ale vnímá neochotu skutečně jednat. „Myslím si, že Evropa je strašně zpohodlněná, líná. A není to jen o obraně,“ podotkl. „Nechce riskovat, u všeho musí mít kšandy a pásek.“

Tváří v tvář bezpečnostním hrozbám ve světě budou muset jít náklady na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu, jak požaduje NATO, prohlásil europoslanec. „Ta dvě procenta vznikla kvůli tomu, aby bylo nějaké porovnání, jak kdo co dělá, kdo na to úplně kašle a je černý pasažér a podobně,“ řekl. Hlavní je ale mít právě plány, do čeho má kdo investovat, ne rychle vymýšlet, za co alokovaný rozpočet utratit, míní. Klíčové je pak podle něj v rámci NATO v této otázce komunikovat se Spojenými státy.

Trump poskytne Ukrajině garance, věří Vondra

Téma obrany Evropy se významně dotýká rusko-ukrajinské války. Nově zvolený americký prezident Donald Trump podle Vondry bude chtít konflikt „skutečně ukončit“. Budoucí prezident si podle něj shromažďuje informace, zmínil nedávný telefonát Trumpa s premiérem Petrem Fialou (ODS). „Ptá se na politiky jednotlivých evropských zemí, ptá se určitě na to, jak vidíme záměry Putina, jestli se třeba uspokojí tím, co má, nebo bude chtít pokračovat dál,“ řekl europoslanec. Trump je podle něj ale „transakční“ a bude požadovat „něco za něco“.

Trump bude vyvíjet tlak na Ukrajinu i Rusko tak, aby došlo k dohodě, pokračoval dále Vondra. USA by za to měly Ukrajině slíbit nějaké bezpečnostní garance. Na námitku, že takové garance byly už obsahem Budapešťského memoranda, na základě kterého Ukrajina v roce 1994 souhlasila se zbavením se svých atomových zbraní, a současné invazi Ruska přesto nezabránily, Vondra prohlásil, že ty byly pouze právní povahy. „Byly to politické garance a my dobře víme, že ty mnoho neznamenají,“ uvedl.

Podle Vondry by lepší forma garance měla vypadat tak, že Trump Ukrajině zaručí palebnou sílu, která ruského vládce Vladimira Putina od další invaze odradí. Na této palební síle se bude muset podílet ale právě i Evropa, dodal. Výměnou za to by Ukrajina musela přistoupit na nějakou formu kompromisu, nejspíše územního, podotkl.

Vondra okomentoval také víkendové prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že chce válku s Ruskem ukončit příští rok diplomatickou cestou. „Čtu to jako signál Donaldu Trumpovi, že Ukrajinci jsou připraveni k jednání,“ řekl.

Rozhodnutí současné americké administrativy prezidenta Joea Bidena dovolit Ukrajině pálit rakety ATACMS na území Ruska pak pokládá za spíše symbolické, na vývoj na bojišti tak velký vliv mít nebude. Rozhodně mu ale přijde férové a je prý dobře, že bylo učiněno. „Je to další důsledek zvolení Donalda Trumpa. (…) Některá rozhodnutí, která se Joe Biden z nějakých důvodů bál udělat, tak teď klidně udělá,“ myslí si.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády.
21:57Aktualizovánopřed 3 mminutami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 13 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 2 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 2 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 5 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.