Evropa nechce riskovat, u všeho musí mít kšandy a pásek, kritizuje Vondra

Nahrávám video

Evropa musí mnohem více investovat do své obrany, chybí jí ale jasně stanovené cíle, co nakupovat a dělat, myslí si europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Starý kontinent podle něj stále nedělá, co je nejen v obraně třeba, což svědčí o jeho lenosti a neochotě riskovat. Vondra v Interview ČT24 řekl, že věří, že zvolený prezident USA Donald Trump bude chtít za své vlády ukončit rusko-ukrajinskou válku a Evropa v tom bude muset hrát roli.

Vondra má za to, že se situace v Evropě, co se týče cílů, za co utrácet, zlepšila. „Udělalo se už hodně práce, aby věděla, ale ještě pořád ne dost,“ řekl. Pořád ale vnímá neochotu skutečně jednat. „Myslím si, že Evropa je strašně zpohodlněná, líná. A není to jen o obraně,“ podotkl. „Nechce riskovat, u všeho musí mít kšandy a pásek.“

Tváří v tvář bezpečnostním hrozbám ve světě budou muset jít náklady na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu, jak požaduje NATO, prohlásil europoslanec. „Ta dvě procenta vznikla kvůli tomu, aby bylo nějaké porovnání, jak kdo co dělá, kdo na to úplně kašle a je černý pasažér a podobně,“ řekl. Hlavní je ale mít právě plány, do čeho má kdo investovat, ne rychle vymýšlet, za co alokovaný rozpočet utratit, míní. Klíčové je pak podle něj v rámci NATO v této otázce komunikovat se Spojenými státy.

Trump poskytne Ukrajině garance, věří Vondra

Téma obrany Evropy se významně dotýká rusko-ukrajinské války. Nově zvolený americký prezident Donald Trump podle Vondry bude chtít konflikt „skutečně ukončit“. Budoucí prezident si podle něj shromažďuje informace, zmínil nedávný telefonát Trumpa s premiérem Petrem Fialou (ODS). „Ptá se na politiky jednotlivých evropských zemí, ptá se určitě na to, jak vidíme záměry Putina, jestli se třeba uspokojí tím, co má, nebo bude chtít pokračovat dál,“ řekl europoslanec. Trump je podle něj ale „transakční“ a bude požadovat „něco za něco“.

Trump bude vyvíjet tlak na Ukrajinu i Rusko tak, aby došlo k dohodě, pokračoval dále Vondra. USA by za to měly Ukrajině slíbit nějaké bezpečnostní garance. Na námitku, že takové garance byly už obsahem Budapešťského memoranda, na základě kterého Ukrajina v roce 1994 souhlasila se zbavením se svých atomových zbraní, a současné invazi Ruska přesto nezabránily, Vondra prohlásil, že ty byly pouze právní povahy. „Byly to politické garance a my dobře víme, že ty mnoho neznamenají,“ uvedl.

Podle Vondry by lepší forma garance měla vypadat tak, že Trump Ukrajině zaručí palebnou sílu, která ruského vládce Vladimira Putina od další invaze odradí. Na této palební síle se bude muset podílet ale právě i Evropa, dodal. Výměnou za to by Ukrajina musela přistoupit na nějakou formu kompromisu, nejspíše územního, podotkl.

Vondra okomentoval také víkendové prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že chce válku s Ruskem ukončit příští rok diplomatickou cestou. „Čtu to jako signál Donaldu Trumpovi, že Ukrajinci jsou připraveni k jednání,“ řekl.

Rozhodnutí současné americké administrativy prezidenta Joea Bidena dovolit Ukrajině pálit rakety ATACMS na území Ruska pak pokládá za spíše symbolické, na vývoj na bojišti tak velký vliv mít nebude. Rozhodně mu ale přijde férové a je prý dobře, že bylo učiněno. „Je to další důsledek zvolení Donalda Trumpa. (…) Některá rozhodnutí, která se Joe Biden z nějakých důvodů bál udělat, tak teď klidně udělá,“ myslí si.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina v noci zasáhla ropné zařízení v Samarské oblasti, Rusko útočilo na přístav

Ukrajinské síly v noci na pondělí zasáhly ropné zařízení v ruské Samarské oblasti, napsal server The Kyiv Independent s odkazem na zdroje, které monitorují průběh války. Server ovšem upozornil, že informaci nemohl nezávisle ověřit. Ruské ministerstvo obrany píše, že v noci útočilo na objekty přístavní infrastruktury v Oděské oblasti na Ukrajině. Podle tvrzení resortu byl zasažen sklad, kde se přechovávala odpalovací zařízení protilodních raketových systémů Neptun. V Charkovské oblasti jeden člověk po ruském úderu zahynul.
08:35Aktualizovánopřed 38 mminutami

Bulharskou prezidentkou zůstane Jotovová

Úřadující hlava státu Ilijana Jotovová zvítězila v nedělním druhém kole prezidentských voleb v Bulharsku. Získala 57,6 procenta hlasů, vyplývá z úplných výsledků ústřední volební komise zveřejněných v pondělí. K volbám přišla méně než čtvrtina voličů.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

Na Floridě se zřítilo soukromé letadlo. Všech devět lidí na palubě zahynulo

Na Floridě v okrese Palm Beach se v neděli zřítilo soukromé letadlo s devíti lidmi na palubě, spadlo do obytné čtvrti a po dopadu explodovalo. Všech devět lidí na palubě zahynulo, oznámil americký ministr dopravy Sean Duffy, který neštěstí označil za strašlivou tragédii. Stroj typu Learjet 60 letěl z mezinárodního letiště Austin-Bergstrom v Texasu a mířil na Bahamy, napsala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Aplikace pro varování civilistů na Ukrajině a v Rusku čelily kyberútokům

Ukrajinská aplikace, která předává civilnímu obyvatelstvu varování před údery ze vzduchu, čelila v neděli kybernetickému útoku, sdělilo podle agentur ukrajinské vojenské letectvo. Ruské ministerstvo pro mimořádné situace později napsalo, že i jeho aplikace pro varování obyvatelstva čelila masivnímu kybernetickému útoku.
07:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrumpovy spory s Kanadou dopadají před volbami na obyvatele Michiganu

Volby do Kongresu mohou ovlivnit některé nepopulární kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, jako jsou třeba jeho spory se sousední Kanadou. Zhoršující se vztahy se severním sousedem těžce nesou například lidé v Michiganu, kde je americko-kanadská ekonomika vzájemně provázaná. Tamní republikáni se proto snaží od prezidentových kroků v této oblasti distancovat. Pokud Trumpova politika zůstane delší dobu bez změny, může to ohrozit na 180 tisíc kanadských pracovních míst. Politici v Ottawě však mají podporu společnosti, aby nátlaku z USA neustupovali, a negativa pociťují lidé na obou stranách hranice.
před 5 hhodinami

Bývalí předsedové polského ústavního soudu podpořili změny ve vedení

Čtyři bývalí předsedové polského ústavního soudu podpořili změny ve vedení této instituce, jak se je snaží prosadit soudci jmenovaní současným parlamentem. Označili je za jedinou schůdnou cestu k vyřešení dlouhodobé krize kolem ústavního soudu. Informovala o tom agentura PAP, která se odvolává na jejich společné prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Útok na četníky při demonstracích vyšetřují ve Francii jako pokus o vraždu

Pařížská prokuratura začala jako pokus o vraždu vyšetřovat incident ze sobotních demonstrací, kdy někdo zaútočil zápalnou lahví na četníky. Informovala o tom v neděli agentura AFP. Ministr vnitra Laurent Nuňez už v sobotu označil útok Molotovovým koktejlem na příslušníka mobilního četnictva v Paříži za pokus o vraždu. Napříč Francií vyšly do ulic stovky tisíc lidí, a to už třetí sobotu v řadě. Činí tak v rámci protestního hnutí proti růstu životních nákladů a stavu školství.
před 19 hhodinami

Šťastný bude s dalšími ministry jednat o účasti ruských týmů na hokejových šampionátech

Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný bude jednat s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (oba Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO) a zástupci hokejových svazů o důsledcích účasti ruských týmů na hokejových šampionátech, o které rozhodl Sportovní arbitrážní soud (CAS). Řekl to v Nedělní debatě České televize. Šťastný už v pátek odeslal oficiální protest proti rozhodnutí CAS.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.