Evropa nechce riskovat, u všeho musí mít kšandy a pásek, kritizuje Vondra

29 minut
Interview ČT24: Europoslanec Alexandr Vondra (ODS)
Zdroj: ČT24

Evropa musí mnohem více investovat do své obrany, chybí jí ale jasně stanovené cíle, co nakupovat a dělat, myslí si europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Starý kontinent podle něj stále nedělá, co je nejen v obraně třeba, což svědčí o jeho lenosti a neochotě riskovat. Vondra v Interview ČT24 řekl, že věří, že zvolený prezident USA Donald Trump bude chtít za své vlády ukončit rusko-ukrajinskou válku a Evropa v tom bude muset hrát roli.

Vondra má za to, že se situace v Evropě, co se týče cílů, za co utrácet, zlepšila. „Udělalo se už hodně práce, aby věděla, ale ještě pořád ne dost,“ řekl. Pořád ale vnímá neochotu skutečně jednat. „Myslím si, že Evropa je strašně zpohodlněná, líná. A není to jen o obraně,“ podotkl. „Nechce riskovat, u všeho musí mít kšandy a pásek.“

Tváří v tvář bezpečnostním hrozbám ve světě budou muset jít náklady na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu, jak požaduje NATO, prohlásil europoslanec. „Ta dvě procenta vznikla kvůli tomu, aby bylo nějaké porovnání, jak kdo co dělá, kdo na to úplně kašle a je černý pasažér a podobně,“ řekl. Hlavní je ale mít právě plány, do čeho má kdo investovat, ne rychle vymýšlet, za co alokovaný rozpočet utratit, míní. Klíčové je pak podle něj v rámci NATO v této otázce komunikovat se Spojenými státy.

Trump poskytne Ukrajině garance, věří Vondra

Téma obrany Evropy se významně dotýká rusko-ukrajinské války. Nově zvolený americký prezident Donald Trump podle Vondry bude chtít konflikt „skutečně ukončit“. Budoucí prezident si podle něj shromažďuje informace, zmínil nedávný telefonát Trumpa s premiérem Petrem Fialou (ODS). „Ptá se na politiky jednotlivých evropských zemí, ptá se určitě na to, jak vidíme záměry Putina, jestli se třeba uspokojí tím, co má, nebo bude chtít pokračovat dál,“ řekl europoslanec. Trump je podle něj ale „transakční“ a bude požadovat „něco za něco“.

Trump bude vyvíjet tlak na Ukrajinu i Rusko tak, aby došlo k dohodě, pokračoval dále Vondra. USA by za to měly Ukrajině slíbit nějaké bezpečnostní garance. Na námitku, že takové garance byly už obsahem Budapešťského memoranda, na základě kterého Ukrajina v roce 1994 souhlasila se zbavením se svých atomových zbraní, a současné invazi Ruska přesto nezabránily, Vondra prohlásil, že ty byly pouze právní povahy. „Byly to politické garance a my dobře víme, že ty mnoho neznamenají,“ uvedl.

Podle Vondry by lepší forma garance měla vypadat tak, že Trump Ukrajině zaručí palebnou sílu, která ruského vládce Vladimira Putina od další invaze odradí. Na této palební síle se bude muset podílet ale právě i Evropa, dodal. Výměnou za to by Ukrajina musela přistoupit na nějakou formu kompromisu, nejspíše územního, podotkl.

Vondra okomentoval také víkendové prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že chce válku s Ruskem ukončit příští rok diplomatickou cestou. „Čtu to jako signál Donaldu Trumpovi, že Ukrajinci jsou připraveni k jednání,“ řekl.

Rozhodnutí současné americké administrativy prezidenta Joea Bidena dovolit Ukrajině pálit rakety ATACMS na území Ruska pak pokládá za spíše symbolické, na vývoj na bojišti tak velký vliv mít nebude. Rozhodně mu ale přijde férové a je prý dobře, že bylo učiněno. „Je to další důsledek zvolení Donalda Trumpa. (…) Některá rozhodnutí, která se Joe Biden z nějakých důvodů bál udělat, tak teď klidně udělá,“ myslí si.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Beru prášky, spím, nic neslyším.“ Psychiatrická péče na Ukrajině čelí náporu

Na Ukrajině během plnohodnotné ruské invaze podle lékařů, se kterými hovořila agentura AFP, evakuovali z psychiatrických zařízení tisíce pacientů. V zemi byli už před válkou, boje a devastace pak vyvolaly rozsáhlou krizi duševního zdraví – mezi vojáky i civilisty, píše AFP. Týká se to i Olhy Klimovové, která během ruských nočních útoků usíná na přeplněném psychiatrickém oddělení daleko od domova.
před 1 hhodinou

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Informovala o tom agentura Reuters.
06:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sucho na východě a povodně na západě. Vyšla zpráva o evropském klimatu

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
05:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Modré přilby na jihu Libanonu odkrývají sklady zbraní Hizballáhu

Na jihu Libanonu stále přetrvává křehké příměří. Podle mise OSN UNIFIL, která má dodržování klidu zbraní monitorovat, ale na denní bázi dochází z obou stran k jeho porušování. Libanon navíc obviňuje Izrael, že bezdůvodně útočí na civilisty a jejich obydlí. Jeruzalém na oplátku poukazuje na to, že na libanonské straně stále zůstává řada zbraní a muničních skladů teroristického hnutí Hizballáh. Příslušníky mise UNIFIL na podezřelá místa navádí vrtulník, ze kterého jsou potenciální skrýše v hustém porostu lépe vidět. Pozici vyznačí a přesunou se dál, o nalezený arzenál se pak postarají pyrotechnici.
před 3 hhodinami

EU chce kvůli výpadkům léků posílit vlastní výrobu

Společné nákupy, sdílené zásoby a větší investice do vlastní produkce. Unie chce vrátit výrobu léků do Evropy a novými zákony posílit vlastní soběstačnost v tomto směru. O nutnosti vymanit se ze závislosti na nespolehlivých dodavatelích hovoří i český premiér Petr Fiala (ODS). Podpořit výrobu ve své zemi hodlá také americký prezident Donald Trump. Po jeho nedávném prohlášení, že cla zasáhnou i farmaceutický trh, některé firmy ohlásily, že v USA zvýší investice.
před 4 hhodinami

Humanitární krize v Súdánu se prohlubuje

Povstalecké Jednotky rychlé podpory v Súdánu se nevzdávají. Na konci března se sice stáhly z metropole Chartúmu, přesně dva roky od vypuknutí nové fáze občanské války ale oznámily, že dostaly pod kontrolu tábor čítající sedm tisíc uprchlíků v Dárfúru. Podle OSN už při bojích zemřelo nejméně sto civilistů. Jedna z nejhorších humanitárních krizí na světě se tak nadále prohlubuje. Špatná situace panuje zejména ve frontových oblastech, kde podvýživou trpí desítky tisíc dětí.
před 10 hhodinami

Meta je u soudu, může přijít o WhatsApp a Instagram

Ve Washingtonu začal soud s Meta Platforms, mateřskou společností Facebooku Marka Zuckerberga. Americká Federální obchodní komise (FTC) ji viní z toho, že síť Instagram a aplikaci WhatsApp koupila před víc než dekádou proto, aby se zbavila konkurence. Žalobci chtějí miliardáře přimět, aby tyto dceřiné firmy prodal.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Maďarsko schválilo změny v ústavě zaměřené proti LGBT+

Maďarský parlament schválil změny v ústavě, které podle kritiků omezují práva a svobody komunity LGBT+. Server Index.hu informoval, že pro hlasovalo 140 poslanců, proti 21 poslanců. Přijatá novela základního zákona posiluje zákaz pořádání pochodů hrdosti a zaměřuje se také na osoby s dvojím státním občanstvím, považované za „zrádce národa“, kterým podle agentury AFP nyní hrozí ztráta státní příslušnosti a vyhoštění. Možným terčem tohoto ustanovení je podle AFP finančník a filantrop George Soros.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...