Evropa nechce riskovat, u všeho musí mít kšandy a pásek, kritizuje Vondra

Nahrávám video

Evropa musí mnohem více investovat do své obrany, chybí jí ale jasně stanovené cíle, co nakupovat a dělat, myslí si europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Starý kontinent podle něj stále nedělá, co je nejen v obraně třeba, což svědčí o jeho lenosti a neochotě riskovat. Vondra v Interview ČT24 řekl, že věří, že zvolený prezident USA Donald Trump bude chtít za své vlády ukončit rusko-ukrajinskou válku a Evropa v tom bude muset hrát roli.

Vondra má za to, že se situace v Evropě, co se týče cílů, za co utrácet, zlepšila. „Udělalo se už hodně práce, aby věděla, ale ještě pořád ne dost,“ řekl. Pořád ale vnímá neochotu skutečně jednat. „Myslím si, že Evropa je strašně zpohodlněná, líná. A není to jen o obraně,“ podotkl. „Nechce riskovat, u všeho musí mít kšandy a pásek.“

Tváří v tvář bezpečnostním hrozbám ve světě budou muset jít náklady na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu, jak požaduje NATO, prohlásil europoslanec. „Ta dvě procenta vznikla kvůli tomu, aby bylo nějaké porovnání, jak kdo co dělá, kdo na to úplně kašle a je černý pasažér a podobně,“ řekl. Hlavní je ale mít právě plány, do čeho má kdo investovat, ne rychle vymýšlet, za co alokovaný rozpočet utratit, míní. Klíčové je pak podle něj v rámci NATO v této otázce komunikovat se Spojenými státy.

Trump poskytne Ukrajině garance, věří Vondra

Téma obrany Evropy se významně dotýká rusko-ukrajinské války. Nově zvolený americký prezident Donald Trump podle Vondry bude chtít konflikt „skutečně ukončit“. Budoucí prezident si podle něj shromažďuje informace, zmínil nedávný telefonát Trumpa s premiérem Petrem Fialou (ODS). „Ptá se na politiky jednotlivých evropských zemí, ptá se určitě na to, jak vidíme záměry Putina, jestli se třeba uspokojí tím, co má, nebo bude chtít pokračovat dál,“ řekl europoslanec. Trump je podle něj ale „transakční“ a bude požadovat „něco za něco“.

Trump bude vyvíjet tlak na Ukrajinu i Rusko tak, aby došlo k dohodě, pokračoval dále Vondra. USA by za to měly Ukrajině slíbit nějaké bezpečnostní garance. Na námitku, že takové garance byly už obsahem Budapešťského memoranda, na základě kterého Ukrajina v roce 1994 souhlasila se zbavením se svých atomových zbraní, a současné invazi Ruska přesto nezabránily, Vondra prohlásil, že ty byly pouze právní povahy. „Byly to politické garance a my dobře víme, že ty mnoho neznamenají,“ uvedl.

Podle Vondry by lepší forma garance měla vypadat tak, že Trump Ukrajině zaručí palebnou sílu, která ruského vládce Vladimira Putina od další invaze odradí. Na této palební síle se bude muset podílet ale právě i Evropa, dodal. Výměnou za to by Ukrajina musela přistoupit na nějakou formu kompromisu, nejspíše územního, podotkl.

Vondra okomentoval také víkendové prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že chce válku s Ruskem ukončit příští rok diplomatickou cestou. „Čtu to jako signál Donaldu Trumpovi, že Ukrajinci jsou připraveni k jednání,“ řekl.

Rozhodnutí současné americké administrativy prezidenta Joea Bidena dovolit Ukrajině pálit rakety ATACMS na území Ruska pak pokládá za spíše symbolické, na vývoj na bojišti tak velký vliv mít nebude. Rozhodně mu ale přijde férové a je prý dobře, že bylo učiněno. „Je to další důsledek zvolení Donalda Trumpa. (…) Některá rozhodnutí, která se Joe Biden z nějakých důvodů bál udělat, tak teď klidně udělá,“ myslí si.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jeden z nejodpornějších útoků.“ Ukrajina hlásí po ruských úderech řadu obětí

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo devět lidí včetně dětí. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 7 mminutami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
před 24 mminutami

Piety i protesty. Izrael si připomíná třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se konají vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce probíhá na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskuteční večer na náměstí Rukojmích v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestují po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zvolení Rausche je pro AfD průlom, míní Nerad. Palata mluví o varování

Zvolení Tobiase Rausche z krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) do čela zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku je pro stranu průlomem a pokračováním trendu jejího posilování, uvedl v 90' ČT24 zahraničněpolitický analytik Filip Nerad. Komentátor Deníku.cz Robert Palata považuje výsledek hlasování za „velmi varovný“. Rausch totiž získal více hlasů, než kolika disponují AfD a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) dohromady. Výsledek tak otevírá otázku, odkud další podpora přišla a co může znamenat pro prosincovou volbu zemského premiéra.
před 2 hhodinami

Video„Otřáslo to vestibulem metra,“ popsala zpravodajka ČT útok na Kyjev

Řada obyvatel Kyjeva se poslední měsíce vydává preventivně na noc ukrýt do metra. Poslední masivní ruské útoky na ukrajinskou metropoli v noci na středu zažila na vlastní kůži i zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová. Metro podle ní zcela zaplnili lidé se stany, židlemi a karimatkami. „První útoky jsme slyšeli kolem třetí ráno. To byly dopady balistických střel na metropoli. Otřáslo to vestibulem metra. Výbuchy byly opravdu silné, hlasité. Další následovaly během rána,“ uvedla novinářka. „Opravdu to není něco pohodlného, co by člověk chtěl zažívat každý den,“ popsala noc v metru.
před 3 hhodinami

Hútíové zasáhli letiště v Jemenu, hlásí se i k útokům na Saúdskou Arábii

Rakety a drony s výbušninami vystřelené jemenskými povstalci hútíi zasáhly v noci na středu mezinárodní letiště v jemenském Adenu, uvedlo podle agentury Reuters jemenské ministerstvo dopravy. Balistická raketa byla zachycena také severně od saúdskoarabské metropole Rijádu a povstalci se hlásí i k dalším útokům v zemi.
před 3 hhodinami

Američanka, která přežila popravu, je podle právníků při vědomí a komunikuje

Američanka Christa Pikeová, která minulý týden po své popravě smrticí injekcí ve státě Tennessee přežila a skončila v nemocnici, je při vědomí a komunikuje. V úterý to podle agentury AP uvedli její právníci. Padesátiletá Pikeová byla odsouzena k trestu smrti před 30 lety za vraždu spolužačky spáchanou v 18 letech.
před 4 hhodinami

VideoNorsko chce zakázat chytré brýle prakticky všude na veřejnosti

Mohl by se z toho stát časem velký hit, ale brýle s umělou inteligencí a kamerami vyvolávají obavy z narušení bezpečnosti již nyní. Několik zemí už je zakázalo u soudů či v kinech, jiné zvažují zákaz v budovách úřadů. Nejdál došlo Norsko, které je minimálně dočasně plánuje zakázat prakticky na všech veřejných místech – od parků a pláží až po nákupní střediska. Ministr pro digitalizaci a veřejnou správu severské země Torgeir Micaelsen se chce vyhnout situaci, která by připomínala nástup sociálních sítí před patnácti lety a kdy podle něj reagovali zákonodárci na vývoj těchto technologií příliš pomalu.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.