Evropa musí mnohem více investovat do své obrany, chybí jí ale jasně stanovené cíle, co nakupovat a dělat, myslí si europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Starý kontinent podle něj stále nedělá, co je nejen v obraně třeba, což svědčí o jeho lenosti a neochotě riskovat. Vondra v Interview ČT24 řekl, že věří, že zvolený prezident USA Donald Trump bude chtít za své vlády ukončit rusko-ukrajinskou válku a Evropa v tom bude muset hrát roli.
Evropa nechce riskovat, u všeho musí mít kšandy a pásek, kritizuje Vondra
Interview ČT24: Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) (zdroj: ČT24)
Vondra má za to, že se situace v Evropě, co se týče cílů, za co utrácet, zlepšila. „Udělalo se už hodně práce, aby věděla, ale ještě pořád ne dost,“ řekl. Pořád ale vnímá neochotu skutečně jednat. „Myslím si, že Evropa je strašně zpohodlněná, líná. A není to jen o obraně,“ podotkl. „Nechce riskovat, u všeho musí mít kšandy a pásek.“
Tváří v tvář bezpečnostním hrozbám ve světě budou muset jít náklady na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu, jak požaduje NATO, prohlásil europoslanec. „Ta dvě procenta vznikla kvůli tomu, aby bylo nějaké porovnání, jak kdo co dělá, kdo na to úplně kašle a je černý pasažér a podobně,“ řekl. Hlavní je ale mít právě plány, do čeho má kdo investovat, ne rychle vymýšlet, za co alokovaný rozpočet utratit, míní. Klíčové je pak podle něj v rámci NATO v této otázce komunikovat se Spojenými státy.
Trump poskytne Ukrajině garance, věří Vondra
Téma obrany Evropy se významně dotýká rusko-ukrajinské války. Nově zvolený americký prezident Donald Trump podle Vondry bude chtít konflikt „skutečně ukončit“. Budoucí prezident si podle něj shromažďuje informace, zmínil nedávný telefonát Trumpa s premiérem Petrem Fialou (ODS). „Ptá se na politiky jednotlivých evropských zemí, ptá se určitě na to, jak vidíme záměry Putina, jestli se třeba uspokojí tím, co má, nebo bude chtít pokračovat dál,“ řekl europoslanec. Trump je podle něj ale „transakční“ a bude požadovat „něco za něco“.
Trump bude vyvíjet tlak na Ukrajinu i Rusko tak, aby došlo k dohodě, pokračoval dále Vondra. USA by za to měly Ukrajině slíbit nějaké bezpečnostní garance. Na námitku, že takové garance byly už obsahem Budapešťského memoranda, na základě kterého Ukrajina v roce 1994 souhlasila se zbavením se svých atomových zbraní, a současné invazi Ruska přesto nezabránily, Vondra prohlásil, že ty byly pouze právní povahy. „Byly to politické garance a my dobře víme, že ty mnoho neznamenají,“ uvedl.
Podle Vondry by lepší forma garance měla vypadat tak, že Trump Ukrajině zaručí palebnou sílu, která ruského vládce Vladimira Putina od další invaze odradí. Na této palební síle se bude muset podílet ale právě i Evropa, dodal. Výměnou za to by Ukrajina musela přistoupit na nějakou formu kompromisu, nejspíše územního, podotkl.
Vondra okomentoval také víkendové prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že chce válku s Ruskem ukončit příští rok diplomatickou cestou. „Čtu to jako signál Donaldu Trumpovi, že Ukrajinci jsou připraveni k jednání,“ řekl.
Rozhodnutí současné americké administrativy prezidenta Joea Bidena dovolit Ukrajině pálit rakety ATACMS na území Ruska pak pokládá za spíše symbolické, na vývoj na bojišti tak velký vliv mít nebude. Rozhodně mu ale přijde férové a je prý dobře, že bylo učiněno. „Je to další důsledek zvolení Donalda Trumpa. (…) Některá rozhodnutí, která se Joe Biden z nějakých důvodů bál udělat, tak teď klidně udělá,“ myslí si.
