Evropa nechce riskovat, u všeho musí mít kšandy a pásek, kritizuje Vondra

Nahrávám video
Interview ČT24: Europoslanec Alexandr Vondra (ODS)
Zdroj: ČT24

Evropa musí mnohem více investovat do své obrany, chybí jí ale jasně stanovené cíle, co nakupovat a dělat, myslí si europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Starý kontinent podle něj stále nedělá, co je nejen v obraně třeba, což svědčí o jeho lenosti a neochotě riskovat. Vondra v Interview ČT24 řekl, že věří, že zvolený prezident USA Donald Trump bude chtít za své vlády ukončit rusko-ukrajinskou válku a Evropa v tom bude muset hrát roli.

Vondra má za to, že se situace v Evropě, co se týče cílů, za co utrácet, zlepšila. „Udělalo se už hodně práce, aby věděla, ale ještě pořád ne dost,“ řekl. Pořád ale vnímá neochotu skutečně jednat. „Myslím si, že Evropa je strašně zpohodlněná, líná. A není to jen o obraně,“ podotkl. „Nechce riskovat, u všeho musí mít kšandy a pásek.“

Tváří v tvář bezpečnostním hrozbám ve světě budou muset jít náklady na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu, jak požaduje NATO, prohlásil europoslanec. „Ta dvě procenta vznikla kvůli tomu, aby bylo nějaké porovnání, jak kdo co dělá, kdo na to úplně kašle a je černý pasažér a podobně,“ řekl. Hlavní je ale mít právě plány, do čeho má kdo investovat, ne rychle vymýšlet, za co alokovaný rozpočet utratit, míní. Klíčové je pak podle něj v rámci NATO v této otázce komunikovat se Spojenými státy.

Trump poskytne Ukrajině garance, věří Vondra

Téma obrany Evropy se významně dotýká rusko-ukrajinské války. Nově zvolený americký prezident Donald Trump podle Vondry bude chtít konflikt „skutečně ukončit“. Budoucí prezident si podle něj shromažďuje informace, zmínil nedávný telefonát Trumpa s premiérem Petrem Fialou (ODS). „Ptá se na politiky jednotlivých evropských zemí, ptá se určitě na to, jak vidíme záměry Putina, jestli se třeba uspokojí tím, co má, nebo bude chtít pokračovat dál,“ řekl europoslanec. Trump je podle něj ale „transakční“ a bude požadovat „něco za něco“.

Trump bude vyvíjet tlak na Ukrajinu i Rusko tak, aby došlo k dohodě, pokračoval dále Vondra. USA by za to měly Ukrajině slíbit nějaké bezpečnostní garance. Na námitku, že takové garance byly už obsahem Budapešťského memoranda, na základě kterého Ukrajina v roce 1994 souhlasila se zbavením se svých atomových zbraní, a současné invazi Ruska přesto nezabránily, Vondra prohlásil, že ty byly pouze právní povahy. „Byly to politické garance a my dobře víme, že ty mnoho neznamenají,“ uvedl.

Podle Vondry by lepší forma garance měla vypadat tak, že Trump Ukrajině zaručí palebnou sílu, která ruského vládce Vladimira Putina od další invaze odradí. Na této palební síle se bude muset podílet ale právě i Evropa, dodal. Výměnou za to by Ukrajina musela přistoupit na nějakou formu kompromisu, nejspíše územního, podotkl.

Vondra okomentoval také víkendové prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že chce válku s Ruskem ukončit příští rok diplomatickou cestou. „Čtu to jako signál Donaldu Trumpovi, že Ukrajinci jsou připraveni k jednání,“ řekl.

Rozhodnutí současné americké administrativy prezidenta Joea Bidena dovolit Ukrajině pálit rakety ATACMS na území Ruska pak pokládá za spíše symbolické, na vývoj na bojišti tak velký vliv mít nebude. Rozhodně mu ale přijde férové a je prý dobře, že bylo učiněno. „Je to další důsledek zvolení Donalda Trumpa. (…) Některá rozhodnutí, která se Joe Biden z nějakých důvodů bál udělat, tak teď klidně udělá,“ myslí si.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jestřáb“ Modžtaba Chameneí se těší oblibě revolučních gard

Nově zvolený nejvyšší duchovní vůdce Íránu Modžtaba Chameneí má úzké vazby na revoluční gardy a milice Basídž. Dříve se podílel na potlačování protivládních protestů. Nový vůdce není ajatolláh a pokračování dynastie může vyvolat u některých Íránců odpor. Pro příznivce režimu ale symbolizuje kontinuitu a stabilitu. Podle experta Vlastislava Břízy teď kapitulace Teheránu není ve hře.
11:16Aktualizovánopřed 1 mminutou

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda podnikla další vlnu úderů na jižní předměstí Bejrútu. Síly židovského státu podle agentury AFP tvrdí, že cílily na finanční instituci al-Kard al-Hasan, která je oficiálně neziskovou charitou teroristického proíránského hnutí Hizballáh. Skupina naopak bez důkazů uvedla, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií.
01:49Aktualizovánopřed 15 mminutami

Íránské údery na Izrael pokračují, v Bahrajnu dron zranil 32 lidí

Írán vypálil svou první salvu střel na Izrael po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce, uvedla v noci na pondělí agentura AFP s odvoláním na íránskou státní televizi. Zdravotníci v Izraeli poté informovali o jedné lehce zraněné ženě. Během dalších úderů na Izrael byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů, z toho čtyři lidé utrpěli těžká zranění. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco, která kvůli tomu možná nebude schopna plnit své mezinárodní závazky. Podle deníku Ha'arec se na severu Izraele rozezněly sirény kvůli útokům ze strany Íránu a Hizballáhu.
04:32Aktualizovánopřed 25 mminutami

Evropa se stala největším dovozcem zbraní, mezi státy vede Ukrajina

Evropa v letech 2021 až 2025 zvýšila dovoz zbraní o 210 procent a stala se tak největším dovozním regionem na světě. Přispěl k tomu hlavně konflikt na Ukrajině, který z této východoevropské země učinil největšího jednotlivého dovozce zbraní. Česko je na 17. místě mezi vývozci zbraní.
před 33 mminutami

Letiště i základny. Satelity ukazují následky úderů na Blízkém východě

Už více než týden pokračují vzdušné údery Izraele a Spojených států na strategické cíle napříč Íránem. Napadená země zahájila odvetné operace a raketami i drony útočí na americké základny i další cíle v okolních státech Perského zálivu – například v Kataru či Bahrajnu. Konflikt výrazně narušil leteckou dopravu v celém regionu a spojení s místními metropolemi zůstává nadále komplikované. Článek přibližuje následky konfliktu prostřednictvím satelitních snímků.
před 51 mminutami

Cena ropy prudce roste, je nejvyšší za několik let

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Ministři financí zemí G7 a šéf Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol proto budou jednat o společném uvolnění ropy z nouzových rezerv.
08:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Praze přistály další dva lety z Blízkého východu

Do Prahy se krátce před pondělní sedmou hodinou ranní vrátil zatím poslední repatriační let z válkou zasaženého Blízkého východu, letoun ze saúdskoarabského Rijádu dopravil 180 Čechů. V noci také přistála i pravidelná linka z Dubaje se 189 cestujícími, uvedla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Podle ministerstva zahraničních věcí se deseti repatriačními vládními lety vrátilo do Česka více než 1500 lidí. V pondělí večer je v plánu další let do Egypta.
08:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Exploze poničila synagogu v Lutychu, starosta odsoudil antisemitismus

Budovou synagogy v belgickém Lutychu otřásl v pondělí nad ránem výbuch, který způsobil škody na její fasádě i domech v okolí. Nikdo neutrpěl zranění. Starosta města odsoudil čin jako násilný útok proti židům, informují belgická média. Policie uzavřela okolí synagogy a explozi vyšetřuje, podrobnosti zatím neuvedla.
před 1 hhodinou
Načítání...