Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker navrhl vznik nástroje, který by technicky a finančně pomáhal státům Evropské unie s přijetím eura. „Pokud má euro skutečně více sjednocovat než rozdělovat, pak to musí být víc než jen měna určité skupiny zemí. Euro by mělo být měnou celé EU,“ uvedl ve svém projevu o stavu EU. Před europoslanci připomněl, že závazek přijmout euro mají všechny členské státy Unie s výjimkou dvou.
Předseda Evropské komise se v projevu vyslovil proti samostatnému rozpočtu eurozóny a jejímu zvláštnímu parlamentu. Evropská komise podle něj navrhne vznik Evropského měnového fondu. Juncker si přeje vznik funkce ministra financí eurozóny, měl by jím být člen komise. Všechny země EU by se podle něj měly účastnit její bankovní unie.
Podle českých politiků se euro stane tématem příští vlády. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) upozornil, že na Slovensku bylo přijetí eura úspěšné. „Stojí za to, abychom o slovenském příběhu přijetí eura více diskutovali a přemýšleli,“ míní. TOP 09 prosazuje, aby Česká republika patřila k tvrdému jádru EU.
Naopak podle ODS, KSČM nebo ANO má euro problémy a pro Česko by jeho přijetí bylo nevýhodné. „Stabilita eurozóny není dobrá,“ tvrdí poslankyně Ivana Dobešová z ANO.
Vymýtit dvojí kvalitu potravin
Juncker také kritizoval dvojí kvalitu potravin. „Češi si nezaslouží méně kakaa ve svých čokoládách. V EU nemohou být občané druhé kategorie,“ uvedl.
Praxe dvojí kvality potravin není v Evropské unii přípustná, prohlásil Juncker. Češi musí mít podle něj v čokoládě stejně kakaa, Slováci stejné množství ryb v rybích prstech a Maďaři stejně masa v masných výrobcích jako kdokoliv jiný v EU. Na problém opakovaně upozorňují Češi a Slováci.
„Nemohu přijmout, že lidé ve střední a východní Evropě mají výrobky nižší kvality ve stejných obalech a se stejným označením jako ty prodávané v jiných zemích,“ prohlásil šéf komise. Podobné věci podle něj už nyní unijní právo zakazuje, a je proto třeba zajistit, aby národní úřady mohly tyto praktiky skutečně vymýtit.
Podle slovenské ministryně zemědělství Gabriely Matečné už výrobci potravin a drogerie ze západní Evropy začínají měnit složení výrobků, které dodávají na Slovensko. „Chceme dosáhnout toho, aby výrobce dodával na evropský trh stejné potraviny. Už máme první příklady značkových piškotů nebo keksů. I drogistické zboží začíná být podobné, jaké se prodává v Rakousku,“ uvedla Matečná.
Vracení migrantů by mělo zrychlit
Evropská komise přijde do konce měsíce s návrhy, jak zrychlit vracení těch, kdo nemají v Evropské unii právo na azyl. Juncker zároveň zdůraznil, že Evropa není a nestane se pevností, zůstane naopak kontinentem solidarity, kde najdou útočiště ti, kdo jej skutečně potřebují. Ti, kdo na něj nárok nemají, se podle něho musí vrátit do svých zemí.
„Mrzí mne, že ne všechny státy EU ukazují stejnou míru solidarity,“ prohlásil Juncker. Konkrétně ale v této souvislosti žádný stát nejmenoval. Země ze střední a východní Evropy, včetně Česka, se dlouhodobě odmítají podílet na programu přerozdělování uprchlíků z Itálie a Řecka a Junckerova komise kvůli tomu se třemi státy vede řízení, které může skončit až před unijním soudem.
Evropa jako celek ale solidární je, připomněl Juncker s tím, že státy EU loni daly azyl více než 720 tisícům uprchlíků. „Je to třikrát víc než Austrálie, Kanada a USA dohromady,“ připomněl šéf komise.
Předseda komise ve svém obsáhlém projevu o stavu Evropské unie ale také zdůraznil, že je třeba rychle zlepšit podmínky uprchlíků ve střediscích v Libyi. Na tamní krizový stav opakovaně upozorňují nevládní i mezinárodní organizace. Podle Junckera jde o kolektivní odpovědnost Evropy a komise hodlá v této věci úzce spolupracovat s agenturami OSN.
Juncker připomněl, že Unie nyní své vnější hranice chrání daleko lépe než na začátku migrační krize. Přispívá k tomu podle něj i více než 1700 pracovníků nové evropské pohraniční a pobřežní stráže.
„Snížili jsme počty příchodů o 97 procent ve východním Středomoří v důsledku dohody s Tureckem. A lépe kontrolujeme situaci i v centrálním Středomoří,“ prohlásil Juncker. Na trase mezi Libyí a Itálií se v srpnu podle něj počty příchozích ve srovnání s předchozím rokem snížily o 81 procent. Snížil se tak také počet těch, kdo zahynuli při pokusu moře přeplout.
Rumunsko a Bulharsko do Schengenu, Turecko do EU nikoliv
Juncker se vyslovil pro rychlé zapojení Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru volného pohybu. Pomohlo by to podle něj zlepšení ochrany vnější hranice Evropské unie. Plné členství v evropském prostoru bez vnitřních hranic si podle jeho názoru zaslouží také Chorvatsko ve chvíli, kdy splní všechny potřebné podmínky.
Podle Junckera se v dohledné době nestane členem Evropské unie Turecko. Prioritou pro vstup do EU je totiž právní stát, řekl Juncker. Dodal, že Ankara se už dlouho vzdaluje Evropě, a to mílovými kroky. Juncker uvedl, že Unie bude mít vždy otevřenou cestu pro ty, kdo jsou ochotni spolupracovat na základě unijních hodnot. A těmi jsou podle něj zejména svoboda slova a dodržování právního státu.
„Novináři patří do redakcí, a ne do vězení,“ prohlásil Juncker v reakci na zavírání novinářů, včetně zahraničních, tureckým režimem. „Propusťte na svobodu naše novináře… a přestaňte našim šéfům vlád říkat, že jsou nacisté a fašisté,“ připomněl Juncker opakované výroky některých šéfů turecké vlády, včetně tamního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Šéf EK dodal, že kdo uráží evropské demokracie, blokuje si cestu.
„Chceme-li více stability v našem sousedství, musíme pro západní Balkán udržet věrohodnou perspektivu rozšíření,“ řekl také europoslancům Juncker. Je podle něj jasné, že za jeho komise a stávajícího europarlamentu, tedy do roku 2019, se Unie nerozšíří. „Žádný kandidát není dostatečně připraven. Ale později bude mít EU větší počet než 27 členů,“ prohlásil Juncker.
Juncker chce nové obchodní smlouvy s Austrálií a Novým Zélandem
Šéf Evropské komise se vyjádřil také pro posílení evropského obchodu. Navrhl zahájit transparentní jednání o nových obchodních smlouvách s Austrálií a Novým Zélandem tak, aby mohly být dokončeny v roce 2019. Navrhl ale také, aby Evropská komise měla možnost prověřovat zahraniční investice do strategických oblastí v EU.
Pokud by zahraniční, státem vlastněná společnost chtěla koupit evropský přístav, část unijní energetické infrastruktury či firmu z obranného průmyslu, mělo by se tak podle Junckera dít za veřejného dohledu a po diskusi.
Funkce předsedy Evropské komise a předsedy Evropské rady, tedy šéfa unijních summitů, by se v budoucnu mohly spojit a státy EU by měly rozhodnutí v některých klíčových oblastech začít přijímat kvalifikovanou většinou místo jednomyslnosti, navrhl Juncker. „Smlouvy to už nyní umožňují, pokud budou všechny členské země souhlasit,“ podotkl.
Kvalifikované většiny by se podle něj mělo začít častěji používat v daňové oblasti. Juncker konkrétně zmínil rozhodnutí týkající se konsolidovaného základu korporátních daní, daně z přidané hodnoty, zdanění digitálního průmyslu či daň z finančních transakcí. „Evropa musí mít možnost jednat rychleji a rozhodněji,“ poznamenal šéf komise.
K roku 2025 musí mít také Evropská unie funkční bezpečností a obrannou politiku, od EU to čeká i Severoatlantická aliance, dodal.
Juncker v projevu oznámil i návrh nových pravidel pro financování politických stran a svou podporu představy mezinárodních kandidátních listin pro volby do europarlamentu.
