Madrid - Baskická separatistická organizace ETA působící na severu Španělska dnes vyhlásila trvalé příměří. A to tři měsíce poté, co oznámila zastavení ozbrojených útoků. Oznámil to baskický deník Gara. ETA bojuje za samostatnost oblastí ležících na španělské i francouzské straně společné hranice 40 let. Evropská unie i Spojené státy ji považují za teroristickou organizaci.
„ETA se rozhodla vyhlásit trvalé příměří všeobecného charakteru, které si bude moci mezinárodní společenství ověřit,“ uvádí se v prohlášení organizace. Nedávno nabídl přímeří v rozhovoru pro deník The Wall Street Journal i Arnaldo Otegi, vůdce politického křídla Batasuna.
Španělská vláda ale na většinu náznaků, že se separatisté vzdají násilných akcí, nereaguje s tím, že ji nezajímají prohlášení, ale činy. Také dnešní zveřejněné komuniké komentovala vláda zdrženlivě. Ministr vnitra Alfredo Pérez Rubalcaba uvedl, že klid zbraní není špatná zpráva, ale neznamená konec násilí organizace ETA. Madrid totiž požaduje, aby ETA definitivně složila zbraně a rozpustila se.
ETA bojuje od roku 1968 za samostatný baskický stát, který by se měl podle ní skládat ze španělských provincií Álava, Vizcaya, Guipúzcoa a Navarra a z francouzských provincií Labourd (podle Basků Lapurdi), Basse-Navarre (Behe-Nafarroa) a Soule (Zuberoa). Za dobu svého boje připravila ETA o život na 850 lidí.
Organizaci přitom stále podporují tisíce Basků. Před pár dny jich na 40 000 pochodovalo proti přísným podmínkám věznění jejích členů. Její vůdce přitom španělská policie v poslední době úspěšně zatýká a zakázána byla i nacionalistická strana Herri Batasuna (HB). Ta proto zatlačila na ETU, aby vyhlásila příměří. Chce tím získat povolení kandidovat do voleb a bojovat za nezávislost Baskicka legálně.
Baskicko a jeho svoboda (Euskadi ta Askatasuna - ETA)
ETA vede již půl století ozbrojený boj za nezávislý stát Basků, jenž by měly tvořit španělské provincie Navarra, Álava, Guipúzcoa a Vizcaya a francouzské provincie Labourd, Basse-Navarre a Soule. Při atentátech baskických separatistů, jejichž cílem jsou nejčastěji politici, soudci či příslušníci armády a četnictva, dosud zahynulo na 850 lidí. ETA, vedená řadou zemí a EU na seznamech teroristických organizací, naposledy zabíjela v červenci 2009, dnes vyhlásila trvalé a všeobecné příměří.
To ale v minulosti vyhlásila již jedenáctkrát. Naposledy loni v září oznámila zastavení ozbrojených útoků. První příměří vyhlásila v září 1998, ale v listopadu 1999 ho ukončila. Podruhé vyhlásila časově neomezené příměří v březnu 2006, týž rok v prosinci ho ale bombovým útokem porušila.
ETA vznikla 31. července 1959, kdy se pod vedením Julena Madariagy odštěpila od Baskické národní strany (PNV). První útok provedla v červenci 1961 a v roce 1968, za diktatury generála Francisca Franka, vyhlásila ozbrojený boj španělské vládě. Finance získávala z přepadávání bank, posléze přešla na únosy a takzvanou revoluční daň, kterou vydírá podnikatele v Baskicku.
18. července 1961 - První útok ETA: pokusili se vykolejit vlak vezoucí politiky na shromáždění do San Sebastiánu.
7. června 1968 - První obětí se stal při zatýkání dvou členů ETA v baskické Villaboně člen Civilní gardy José Pardines.
2. srpna 1968 - První plánovaný atentát ETA: v San Sebastiánu zabit šéf tajné policie Meliton Manzanas.
20. prosince 1973 - V Madridu byl zabit španělský premiér Lluis Carrero Blanco.
1980 - Nejkrvavější rok ETA: zabito 92 lidí.
19. června 1987 - Nejkrvavější atentát ETA: při výbuchu nálože v barcelonském supermarketu zemřelo 21 osob a 45 bylo zraněno; čtyři pachatelé atentátu odsouzeni k 790 letům vězení.
30. července 2009 - Na Mallorce, několik kilometrů od paláce kam měl dva dny poté na tradiční dovolenou přijet španělský král s manželkou, si výbuch nálože u kasáren četnictva vyžádal dvě oběti. Následující měsíc se k atentátu přiznala ETA.
7. ledna 2010 - Historický vůdce ETA Josu Ternera byl v Paříži v nepřítomnosti odsouzen za zločinné spiknutí s teroristickým cílem k pěti letům vězení (v prosinci v odvolacím řízení zvýšeno na sedm).
21. ledna 2010 - Jeden z nejvyšších vůdců ETA Félix Alberto López de la Calle (řečený Mobutu) a jeho manželka Maria Mercedes Chivite Berangová byli v Paříži odsouzeni ke 12 letům vězení.
