Estonsko má první prezidentku

Estonský parlament do čela země zvolil Kersti Kaljulaidovou, která dosud působila v Evropském účetním dvoře. V klání neměla soupeře, na její podpoře se předem dohodla většina parlamentních stran. Ve funkci prezidenta střídá dvaašedesátiletého Toomase Hendrika Ilvese.

„Děkuji za důvěru a hlasy,“ poděkovala první estonská prezidentka poté, co ji podpořilo 81 ze 101 poslanců. Jen 17 zákonodárců hlasovalo proti. Ke zvolení bylo zapotřebí nejméně 68 hlasů, uvedla agentura TASS. Proti nové prezidentce byli podle agentury jen konzervativci.

Novou hlavu státu nedokázal zvolit parlament během tří hlasování, která se konala na konci srpna. V září neuspělo ani zvláštní voličské grémium. Celý proces se tak vrátil zpět do rukou parlamentu.

- Bioložka a ekonomka Kersti Kaljulaidová se narodila 20. prosince 1969 v Tartu. V roce 1992 vystudovala biologii na univerzitě v rodném městě a tamtéž získala v roce 2001 titul MBA v oboru management.

- V 90. letech působila jako manažerka v několika společnostech z oboru komunikací a bankovnictví a v letech 1999 až 2002 byla ekonomickou poradkyní tehdejšího premiéra Marta Laara a další dva roky ředitelkou jedné z estonských elektráren. Současně působila jako publicistka a analytička, její doménou byly otázky Evropské unie a témata ze sociální a ekonomické oblasti.

- Od roku 2004 do roku 2016 pracovala jako estonská zástupkyně u Evropského účetního dvora.

- V minulosti byla členkou pravicové konzervativní strany Vlast.

- Je podruhé vdaná, celkem má čtyři děti a je již babičkou.

O funkci hlavy státu se ucházel například nezávislý právník Allar Jöks, bývalý eurokomisař Siim Kallas z vládnoucí Reformní strany či bývalá ministryně Mailis Repsová z opoziční Estonské strany středu.

Dosavadní prezident už nemohl kandidovat, protože je v úřadu dvě volební období. Jeho pravomoci vyprší tento měsíc. Kaljulaidová do funkce nastoupí 9. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf íránské bezpečnostní rady byl zabit při úderu, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn či zahynul.
10:47Aktualizovánopřed 2 mminutami

Velké moldavské město skončilo kvůli znečištění po ruském útoku bez vody

Palivo uniklé do řeky Dněstr po ruském útoku na vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny zamořilo vodovodní systémy v sousedním Moldavsku. V Baltsi, třetím největším městě země, byly dodávky vody zcela přerušeny, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady.
před 10 mminutami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden člověk zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy. Izrael oznámil, že se mu podařilo zabít vysoké představitele íránského režimu.
04:30Aktualizovánopřed 20 mminutami

Moskva ovládá Bělorusko i bez války, říká disident Bjaljacki

Bělorusko připomíná jednu velkou věznici a sousední Rusko zemi ovládá i bez války, řekl v Událostech, komentářích běloruský disident Ales Bjaljacki. Nositel Nobelovy ceny za mír podotkl, že Moskva nechce obnovit Sovětský svaz, nýbrž jemu předcházející Ruskou říši. Bjaljacki, který po propuštění z běloruského vězení žije v Norsku, dodal, že skutečně svobodný bude, až se bude moci do vlasti vrátit. Pořád moderovala Tereza Řezníčková.
před 32 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se poblíž 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
09:22Aktualizovánopřed 39 mminutami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHrnčíř hovoří v otázce ropy o diverzifikaci zdrojů. Munzar obhajuje nižší daň

USA tlačí na spojence v NATO, aby Washingtonu pomohly s ochranou tankerů s ropou a plynem na cestě Hormuzským průlivem. Cena ropy se od čtvrtka pohybuje kolem hranice sta dolarů za jeden barel. Koalice ANO, SPD a Motoristů prozatím marže na čerpacích stanicích sleduje, člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) to označil za „psychologický krok“. Zmínil diverzifikaci zdrojů, byť využití suroviny z ropovodu Družba dle něj teď na stole není. O tom naopak hovořil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Opoziční ODS navrhuje dočasné snížení daně na naftu a benzin o 1,70 koruny na litr, jak uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). Do diskuze se zapojil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

AI mění obraz války na sítích. Falešné záběry mají milionové dosahy

Vedle autentických videí z konfliktu Izraele a Spojených států s Íránem se na sociálních sítích objevují také snímky a klipy generované pomocí umělé inteligence nebo převzaté z videoher. Tyto upravené či uměle generované záběry přitom mají podle redakce BBC Verify milionové dosahy. Podle odborníků tak zásadně ovlivňují obraz války, který uživatelé na sociálních sítích sledují.
před 2 hhodinami
Načítání...