Erdogan hájil prezidentský systém příkladem Hitlerova Německa

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obhajoval svou snahu zavést v zemi prezidentský systém poukazem na příklad Německa za časů Adolfa Hitlera. Erdoganova slova dnes citovala turecká média, prezidentská kancelář ale jejich podání označila za „dezinterpretaci“. Prezidentova vládní Strana spravedlnosti a rozvoje prosazuje změnu ústavy a zavedení režimu, v němž je hlava státu zároveň šéfem výkonné moci.

Nešťastný výrok padl po otázce novinářů, zda by bylo možné zavést prezidentský systém při zachování unitární struktury státu. „Příklady ve světě určitě existují. Podívejte se třeba na Hitlerovo Německo,“ odpověděl Erdogan podle tiskové agentury Dogan. 

Turecký vládní činitel později pro agenturu Reuters uvedl, že Erdoganova slova byla „vytržena z kontextu“. „Existují dobré a špatné příklady prezidentských systémů, důležité je zavést kontroly a protiváhy,“ dovysvětlil výrok. 

Obdobně hovořil i prezidentský úřad: „Erdoganovu metaforu s ‚Hitlerovým Německem‘ některé mediální zdroje zkreslily a použily je v opačném smyslu.“ Erdoganova slova prý měla ukázat jen to, že prezidentský systém může existovat v unitárním i federálním státě, i to, že prezidentský ani parlamentní systém nejsou zárukou proti zneužití moci. „Je nepřijatelné interpretovat prezidentova vyjádření jako kladný odkaz na Hitlerovo Německo,“ dodala kancelář.

Opozice se obává, že Erdogan chce neomezenou moc

Podle tureckého premiéra Ahmeta Davutoglua je výsledek listopadových voleb, v nichž Strana spravedlnosti a rozvoje získala absolutní většinu, vzkazem od tureckých občanů, že prezidentský systém má být zaveden. Proislámská strana získala většinu v parlamentu, kde má 317 poslanců z 550. Není to ale dost na to, aby sama mohla schválit změny ústavy nebo vypsat referendum.

Opoziční strany vesměs souhlasí s nutností změnit ústavu, která stále nese pečeť vojenského převratu z roku 1980. Tvrdě ale vystupují proti zavedení prezidentského systému. Podle nich hrozí, že Erdogan, obviňovaný z autoritářských sklonů, by tímto způsobem získal prakticky neomezenou moc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 19 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 20 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...