Dva mrtví po výbuchu před americkou ambasádou v Ankaře

Ankara – Před americkou ambasádou v Turecku v Ankaře zaútočil sebevražedný atentátník. Dva lidé zemřeli, několik dalších je zraněno. Exploze zasáhla boční vchod na ambasádu. Zničila vstupní bránu, všude kolem létaly trosky. Podle ministerstva vnitra v Ankaře byl útočníkem patrně turecký občan a příslušník militantní radikálně levicové skupiny. Kromě něj zahynul i turecký člen ochranky. Bílý dům označil útok za teroristický čin.

Zranění utrpěli dva lidé; jedním z nich je žena, která šla na velvyslanectví kvůli žádosti o vízum. Podle novináře AP nálož zřejmě vybuchla v prostoru bezpečnostní kontroly u vstupu na ambasádu. Policie oblast uzavřela a na místo dorazily desítky záchranářů a hasičů. K výbuchu došlo v diplomatické čtvrti Ankary, kde mají ambasády i jiné země – třeba Německo nebo Francie. Americké ministerstvo zahraničí doporučilo občanům USA, aby byli v Turecku opatrní a vyhýbali se konfliktním situacím. Britský konzulát vydal podobné doporučení pro britské občany.

Francis Ricciardone, americký velvyslanec v Turecku:
„Upřímně litujeme ztráty zaměstnance naší ambasády. Spolupracujeme na vyšetřování s tureckými úřady, budeme dál společně bojovat proti terorismu.“

Recep Tayyip Erdoğan, turecký premiér:
„Takové případy jasně potvrzují to, že musíme všude na světě proti terorismu bojovat.“

Česká ambasáda žádné nové varování pro Čechy pobývající v Turecku či chystající se na cestu do země nevydala. Atentát pokládá za izolovaný teroristický útok.

„Byl to obrovský výbuch. Seděl jsem zrovna v mém obchodě, když se to stalo. Viděl jsem pak na zemi něco, co se podobalo části těla,“ říká Kamjar Barnos, který má obchod asi 100 metrů od místa exploze. 

K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Nejčastěji ale takovým způsobem útočí v Turecku islamisté, přívrženci radikální pravice či levice, případně také kurdští separatističtí ozbrojenci. Podle policejního zdroje agentury AP jde zřejmě o člena ilegální Revoluční strany pro lidové osvobození (DHKP-C). Tato militantní marxisticko-leninská organizace vznikla v roce 1993 a později byla zakázána. Vystupuje proti vlivu USA v zemi. Turecko je totiž i přes některé neshody klíčovým spojencem Washingtonu na Blízkém východě. Podporuje například povstalce v sousední Sýrii. Právě teď proto v zemi na 400 amerických vojáků instaluje baterie protiraketového systému Patriot. Mají Turecku zajistit lepší ochranu v případě, že by se konflikt přeléval přes jeho hranice.

Nahrávám video
Reportáž Dany Zlatohlávkové a rozhovor s Tomášem Laněm
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...