Do Evropy se po desetiletích vracejí medvědi, vlci i rysi

Stockholm – Do Evropy se podle švédských vědců s úspěchem vracejí původní druhy velkých šelem. Medvědi, vlci, rysi a rosomáci už prý obývají zhruba třetinu rozlohy starého kontinentu, nepočítáme-li území Běloruska, Ukrajiny a evropské části Ruska. Šelmy nežijí překvapivě jen v přírodních rezervacích nebo odlehlých divočinách, ale stále častěji také přímo v blízkosti lidských obydlí, konstatuje nová studie švédských vědců uveřejněná v prestižním časopise Science, na níž se podíleli také čeští biologové.

Desítky let poté, co člověk velké masožravce v Evropě téměř vyhubil, se jim prý nyní daří stále lépe. Za úspěšným návratem těchto druhů do přírody stojí hlavně zákonná ochrana, kterou většina států těmto zvířatům poskytuje, ale také větší tolerance ze strany běžných lidí, jako jsou například pastevci hospodářských zvířat. Podle Guillamea Chaprona ze Švédské univerzity zemědělských věd, který celoevropskou studii vedl, například ovčáci na severozápadě Španělska tolerují, že vlci loví jejich horské poníky, protože je to chrání před útoky na cennější dobytek. V Polsku si pak prý vlků cení jako přirozených regulátorů populace divokých prasat.

Vlk
Zdroj: Ingo Wagner/ČTK/DPA

V Česku většímu výskytu velkých šelem brání podle ekologického sdružení Hnutí Duha ilegální lov. Pytláci znemožňují rozšíření rysů z Beskyd a Šumavy a ohrožují také tamější populace. Vlci se zase už mnohokrát objevili na Šumavě, migrující jedince ale vždy někdo zastřelil dříve, než mohla vzniknout smečka.

Evropskou výjimku mezi zeměmi, které se šelmám podařilo opět trvale osídlit, tvoří podle autorů studie jen Dánsko, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. Ve Skandinávii, na Balkáně, ve středovýchodní Evropě a dokonce i v částech Alp a Pyrenejí nyní volně žije asi 17 000 hnědých medvědů. Na stejných místech se vyskytuje také asi 12 000 vlků. Ty lze navíc spatřit rovněž v Německu, Itálii, Francii a na Pyrenejském poloostrově.

Celkem vlk obecný v Evropě obývá 28 zemí v deseti různých populacích. „V Evropě momentálně žije dvakrát víc vlků než v USA (s výjimkou Aljašky), a to navzdory tomu, že má proti Spojeným státům poloviční velikost a je více než dvakrát hustěji osídlená,“ uvedl spoluautor studie a expert na ochranu velkých šelem Hnutí Duha Miroslav Kutal. Rysů žije po celé Evropě asi 9000 a ve Skandinávii se daří také 1250 rosomákům. Všechny čtyři druhy masožravců najednou žijí údajně pouze ve Finsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
před 5 mminutami

Norsko zadrželo ruskou loď, chce s ní vymáhat náhradu škod ukrajinské firmě

Norsko v Arktidě zadrželo ruskou loď, aby zajistilo možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
před 41 mminutami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
před 51 mminutami

Finové v krytech cvičí reakci na ruský útok

V krytu ve skále, za dveřmi, které mají bránit jak před jaderným, tak i před biologickým útokem, pořádá Finsko největší evropské cvičení civilní obrany od druhé světové války. Do prostor krytu se vměstnalo přes dva tisíce lidí včetně dobrovolníků a studentů. Ve scénáři cvičení byla kritická infrastruktura ve středofinském městě Kuopio, včetně elektřiny a vody, narušena kybernetickými útoky a hrozí raketové útoky od finského souseda Ruska. Cílem cvičení bylo, aby místní úřady a civilisté natrénovali, co dělat při skutečném útoku.
před 1 hhodinou

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
před 2 hhodinami

Rusové při úderech v Záporoží zabili člověka, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinském přístavním městě Oděsa, další dva zranění jsou po ruských útocích v okolí ukrajinské metropole. Jednoho mrtvého a čtyři raněné po útocích ukrajinských dronů hlásí úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska.
08:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.