Dívka, která uprchla Boko Haram, stále myslí na své spolužačky z Chiboku

Nahrávám video

Američtí kongresmani slíbili Nigérii větší pomoc při pátrání po dívkách, které před dvěma lety ze školy v Chiboku unesli teroristé z Boko Haram. Několika z nich se podařilo utéct, většina je ale stále nezvěstná. Zpravodaj České televize Martin Řezníček mluvil ve Washingtonu s dívkou, které se tehdy uprchnout podařilo. Tento týden se objevilo video dokazující, že některé z jejích unesených spolužaček jsou stále naživu.

Dívky, které si prošly peklem v zajetí Boko Haram, na veřejnosti nesundávají sluneční brýle. Nechtějí, aby je únosci poznali, protože by se mohli mstít jejich rodinám v Nigérii. Jedna z nich si říká Saa - jedná se o pseudonym, který používá z bezpečnostních důvodů.

„Stát tu dnes a zastupovat holky z Chiboku pro mě moc znamená. Když jsem včera viděla to video, dalo mi to větší odvahu o nich mluvit a říct světu, že s tím něco musíme dělat a přivést tyhle holky zpět,“ říká Saa.

Na videu, které radikálové Boko Haram natočili a poslali nigerijské vládě, totiž poznala několik svých spolužaček. Brečela štěstím, že jsou živé, a žalem, že jsou stále v zajetí. Ona sama teroristům před 2 lety unikla jen zázrakem. Seskočila z korby náklaďáku.

Unesené školačky
Zdroj: ČT24

„Dokážete si představit, že by vaše dcera nebo sestra byla mezi těmi děvčaty, která jsou dva roky nezvěstná? Jak byste se cítil? Jak byste spal?“ přibližuje Saa své pocity, které ji vedou apelovat na veřejnost, aby se osudem dívek zabývala. Chtěla by, aby se i ony mohly radovat z toho, že mohou chodit do školy.

Skupina s názvem Vzdělání musí pokračovat (EMCI) sehnala pro 13 Nigerijek, které se dostaly na svobodu, středoškolská stipendia ve Spojených státech. Dívky si možnosti studia velmi váží a chtěly by v něm pokračovat dál. „Neměli jsme pro ně stipendia na vysokou školu. I když to zní smutně, tak prakticky řečeno doufám, že nebudou všechny maturovat najednou, protože to by mohl být problém,“ líčí právník EMCI Emmanuel Ogebe.

Z Boko Haram mají strach i v USA

Někteří kongresmani označují Boko Haram za organizaci, která má na rukou víc krve než samozvaný Islámský stát v Sýrii a Iráku. Obávají se, že potenciál získat sympatizanty mají teroristé i ve Spojených státech. „Tohle může mít dopad na naši vlast, protože v našich městech je mnoho afroamerických chlapců, kteří nemají práci, jsou to bezvěrci, bez rodičů a jsou každý den na internetu,“ konstatuje demokratická kongresmanka Frederica Wilsonová.

Jen za poslední dva roky unesli podle organizace Amnesty International teroristé z Boko Haram okolo dvou tisíc dívek a chlapců. Nejznámější je právě případ 276 školaček, které zmizely ze školy v Chiboku. Ani po dvou letech se většinu z nich nepodařilo najít a zachránit, navzdory mezinárodní kampani a snaze politiků i celebrit po celém světě.

„Dívky nepropustíme, dokud z vězení neodejdou naši bratři,“ vzkázal prostřednictvím videa vůdce Boko Haram Abubakar Šekau. Podle OSN a některých dalších zpráv slouží dívky islamistům jako sexuální otrokyně, případně s nimi obchodují na černém trhu s otroky. Některé byly vycvičeny k sebevražedné misi.

 Za posledních šest let zabily milice Boko Haram přes 20 tisíc lidí, stovky drží jako rukojmí. Statisíce dalších ohrožují a vyhání je z jejich domovů a polí. Uprchlíků jsou už více než tři miliony.

Cílem teroristické skupiny, která se přihlásila k samozvanému Islámskému státu v Sýrii a Iráku, je vytvořit stát s přísnými islámskými pravidly. Na severu Nigérie proti Boko Haram bojuje mezinárodní vojenská mise, do níž Nigérie, Niger, Čad, Kamerun a Benin poslaly necelých 9 tisíc mužů. Kolotoč únosů, útoků a smrti však nepřestává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na východě Německa se koná sjezd AfD, desetitisíce lidí proti němu demonstrují

Ve východoněmeckém Erfurtu se koná sjezd strany Alternativa pro Německo (AfD), jehož začátku v deset hodin dopoledne se podle policie snažili zabránit někteří demonstranti. Asi dvacet tisíc se jich sešlo v ulicích města, aby proti sjezdu subjektu, který civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistický, protestovali. Cílem části demonstrantů bylo znemožnit účastníkům dostat se do výstavní haly, kde se stranická akce koná. Celkem 540 delegátů z 600 však na místě bylo už v 7:30.
před 33 mminutami

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb ovšem podle Reuters tvrzení o dobytí města popřel.
00:24Aktualizovánopřed 55 mminutami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Hlasování skončí dvě hodiny před půlnocí. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude kvůli nízké účasti neplatné.
před 2 hhodinami

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
před 3 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 4 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 6 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled