Praha - Za naprosto nesmyslné označil zahájení náletů NATO na Jugoslávii před deseti lety senátor a bývalý zvláštní zpravodaj OSN Jiří Dienstbier. Letecký útok také odhalil problém dosud nevyřešené role Severoatlantické aliance po skončení studené války, řekl Dienstbier ve speciálu České televize věnovaném desátému výročí zahájení bombardování bývalé Jugoslávie. To mělo zavést pořádek v této balkánské zemi a zastavit etnický konflikt v jihosrbské provincii Kosovo. Z operace Spojená síla se ale Balkán v podstatě dodnes pořádně nevzpamatoval.
Dienstbier připomněl, že letecké útoky kritizoval jako nesmyslnou akci založenou na nesprávných a dokonce zfalšovaných důvodech hned po jejich zahájení. Šéfka americké delegace při Komisi pro lidská práva v Ženevě mu na to tehdy namítla, že nebyla jiná alternativa. „Madam, chcete mi snad říci, že když neví světová velmoc, co dělat, tak začne házet bomby?“ odpověděl jí podle svých slov Dienstbier.
Nálety byly podle něj také jeden z prvních velikých příznaků toho, co není dosud vyřešeno: jaká je vlastně role NATO po skončení studené války. „NATO se musí naučit, že nestačí jen vyslat někam vojáky, něco rozbombardovat nebo obsadit, ale musí vědět, jak budovat infrastrukturu země, jak zajišťovat bezpečí - to musí být komplexní úkol,“ uvedl senátor. Tento problém vyvrcholil podle něj postupně v Iráku a v neúspěchu v Afghánistánu.
V diskusi, jíž se zúčastnil i bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý, bývalý velitel českého vojenského kontingentu v roce 1997 Zdeněk Mach a bývalý ministr zahraničních věcí Jan Kavan, Dienstbier dále uvedl, že nálety, které zasáhly také řadu nevojenských cílů a usmrtily mnoho civilistů, zničily i ekonomiku celého Balkánu. K vyřešení problému Kosova, které bylo příčinou útoku NATO, ale nepřispěly.
Jiří Dienstbier:
„Kde si osobujeme právo někde zabíjet, aniž jsme schopni splnit to, kvůli čemu jsme tam údajně šli?“
Za deset let na území velkém jako Středočeský kraj se dvěma miliony obyvatel a přes obrovskou mezinárodní přítomnost se tu nepodařilo podle Dienstbiera zajistit ani bezpečnost, ani rozvoj, ani to, kvůli čemu se tam údajně šlo, tedy zabezpečit soužití etnik. „Teď se to završilo tím, že se uznala nezávislost Kosova. Není to ani stát - je to protektorát. Není ani nezávislý,“ uvedl Dienstbier. „Kde si osobujeme právo někde zabíjet, aniž jsme schopni splnit to, kvůli čemu jsme tam údajně šli?“ řekl na závěr.
