Liptovský Mikuláš - Když 3. srpna 1921 moravský učitel Alois Král objevil za pomoci místního myslivce Adama Mišury na severním svahu Nízkých Tater Demänovskou jeskyni svobody, netušil, že jde o první krok k objevu nejrozsáhlejšího systému jeskyň na Slovensku. Soustava zdejších chodeb dnes dosahuje úctyhodné délky 33 kilometrů. Už v roce 1922 začaly proražením nového vstupu práce na zpřístupnění a od roku 1924 mohli obdivovat krásu osvětlených útvarů jeskyně první návštěvníci.Nejhezčí z jeskyní rozsáhlé soustavy Demänovských jeskyní - Demänovská jeskyně svobody, nacházející se jižně od Liptovského Mikuláše - je dlouhá přes osm kilometrů, pro veřejnost je zpřístupněna zhruba pětina.
Jeskyně má zajímavý systém chodeb, podzemních síní a dómů a vyniká množstvím a pestrostí krápníkových útvarů všech druhů. Vedle bílých krápníků se zde vyskytují krápníky zbarvené do žluta, růžova, červena, fialova, místy mají zbarvení také šedé, tmavě zelené až černé. Všechny krápníkové útvary jsou ve stádiu růstu, jsou živé, s vysokým leskem, což nebývá v ostatních jeskyních tak časté.
Alois Král se narodil v Senetářově v Moravském krasu. Zaujal jej práce Karla Absolona a od roku 1904 s ním zkoumal jeskyně v Moravském krasu a na Balkáně. Oblast Demänovské doliny a Demänovskou ledovou jeskyni poprvé navštívil roku 1913, kdy ho zde upoutal za velmi deštivého počasí mohutný výtok i ponor krasové řeky Lúčanky ve vápencovém masivu. Zpět se vrátil v roce 1921, kdy se mu za velmi suchého léta se svým synkem a pomocníky Adamem Mišurou, Otou Hrabalem a Jarmilou Vránovou podařilo 3. srpna 1921 uvolnit otvor v nánosech a samotnému vniknout do ponoru. Byl tak objeven jeskynní systém nevídané krásy - Demänovská jeskyně svobody.
Jakoby v oněch krásných síních, jež objevil, byl jen obyčejným zaměstnancem. Tak popisuje spisovatel Rudolf Těsnohlídek úspěch a první ocenění namáhavé práce objevitele Demänovské jeskyně svobody Aloise Krále.
Po objevu jeskyně se Král přestěhoval na Slovensko, kde se plně věnoval speleologii. Organizoval zpřístupňování Demänovské jeskyně svobody, ale také průzkum jeskyň v Janské dolině. Trvale se věnoval propagaci jeskyňářství a v letech 1923–1930 na území Československa přednášel a pořádal promítání z Demänovské doliny. Alois Král spolupracoval také s Rudolfem Těsnohlídkem, který vydal roku 1926 prvního jeskyňářského průvodce po Demänové.
Po odchodu do penze v roce 1932 se Král přestěhoval do Tišnova, kde žil do své smrti v roce1972 akde je i pohřben. Na počest Aloise Krále je po něm pojmenována Králova galerie, bohatě zdobené poschodí v Demänovské jeskyni svobody, a Králova jeskyně v kopci Květnice v Tišnově.
Králova jeskyně byla objevena náhodně 28. května 1972 při norování jezevce tišnovským myslivcem Bártou a jeho foxteriérem Luxíkem. Jeskyně byla objevena při záchranných pracech poté, co se Luxík propadl do jedné z propastí a zde si polámal některé kosti, ale na rozdíl od jezevce pád přežil.
