Dceru bývalého agenta Skripala propustili z nemocnice. Její léčba tím ale nekončí

2 minuty
Julija Skripalová opustila nemocnici
Zdroj: ČT24

Lékaři dceru bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala Juliji propustili z nemocnice a policie ji odvezla na bezpečné místo. Julija před časem vydala prohlášení, že sílí každým dnem. Se svým šestašedesátiletým otcem byla v péči lékařů více než měsíc po otravě nervovou látkou novičok. V bezvědomí byli nalezeni 4. března na lavičce v jihoanglickém Salisbury. Sestřenice Skripalové už dříve uvedla, že Julija v Británii zřejmě požádá o politický azyl.

O propouštění Skripalové jako první informovala britská stanice Sky News a poté BBC s tím, že k tomu došlo už v pondělí. Později propuštění Skripalové potvrdila nemocnice v Salisbury na tiskové konferenci. Zástupkyně zdravotnického zařízení Christine Blanshardová popsala průběh hospitalizace a uvedla, že propuštěním Julije její léčba ještě nekončí.

„Juliji přeji, ať je brzy zase na nohou. Chtěla bych také obrovsky poděkovat lékařskému personálu nemocnice v Salisbury, která se o ni a jejího otce tak dobře postarala,“ prohlásila britská pemiérka Theresa Mayová.

Minulý týden se zlepšil i stav Sergeje Skripala. „I když se uzdravuje pomaleji než Julije, doufáme, že i on bude moci nemocnici v pravý okamžik opustit,“ uvedla Blanshardová. Oba pacienti, kteří byli otráveni nervově paralytickou látkou, podle zástupkyně nemocnice „výjimečně dobře“ zareagovali na léčbu, kterou jim lékaři v Salisbury poskytli.

4 minuty
Nemocnice v Salisbury k propuštění Julije Skripalové
Zdroj: ČT24

Zpočátku se přitom hovořilo o tom, že oba mají jen minimální šanci na přežití. Uvedl to i chemik Vil Mirzajanov, který se podílel na výrobě novičoku, jímž byla dvojice otrávena. Mirzajanov z Ruska v 90. letech emigroval a žije v USA.

Moskva nesouhlasí s novou identitou pro Skripalovy

List the Sunday Times o víkendu informoval, že Británie zvažuje, že nabídne bývalému dvojímu agentovi a jeho dceři novou identitu a život ve Spojených státech. Chce je tak ochránit před dalšími útoky. O přesídlení už podle The Sunday Times jednala britská tajná služba MI6 se svými protějšky z americké Ústřední zpravodajské služby (CIA).

Ruské velvyslanectví v Londýně vydalo prohlášení, podle něhož by Moskva podobný krok považovala za únos, protože Julija Skripalová i její otec jsou držiteli ruského pasu. Skripal je kromě toho ještě občanem Spojeného království. „Izolace“ Skripalových by podle ambasády znemožnila seznámit se s jejich verzí událostí. Moskva si také po dobu hospitalizace Skripalové stěžovala, že její konzulární pracovníci nemají k Rusce přístup.

2 minuty
Zpravodaj ČT Bohumil Vostal k propuštění Julije Skripalové
Zdroj: ČT24

Úterní zprávy o propuštění Skripalové velvyslanectví přivítalo. Vyzvalo ale současně britské úřady, aby ruské straně okamžitě předložily důkazy o tom, že Julija jedná z vlastní vůle. „Potřebujeme okamžité důkazy, že to, jak se s ní zachází, se děje z její vlastní vůle,“ sdělila v prohlášení ambasáda.

Ruské velvyslanectví zároveň označilo za „krajně nepřesvědčivou“ informaci britských novinářů, že analytici britského královského letectva (RAF) na Kypru zachytili v den útoku na Skripala a jeho dceru podezřelou depeši odeslanou ze Sýrie do Moskvy. Podle ambasády jde o důkaz vratkosti britských argumentů.

Zachycená depeše obsahovala podle britského tisku slova „balík byl doručen“. Odeslána byla ze Sýrie jisté „úřední osobě“ do Moskvy krátce poté, co došlo k otravě Skripala a jeho dcery. V depeši prý rovněž stálo, že dvě osoby „úspěšně odjely“.

Britská premiérka Theresa Mayová v polovině března uvedla, že za otravu Skripalových je s největší pravděpodobností zodpovědné Rusko. Moskva obvinění opakovaně odmítla. Případ vyvolal diplomatickou roztržku mezi Ruskem a řadou západních zemí včetně Česka. Země si vzájemně vyhostily desítky diplomatů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 8 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 28 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 54 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 11 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...