Kodaň - Spolu s volbami do Evropského parlamentu budou dnes Dánové rozhodovat také o změně zákona o nástupnictví na dánský trůn. Referendum určí, zda se napříště první dítě korunního páru stane automaticky nástupcem na trůn bez ohledu na jeho pohlaví, jako je tomu ve Švédsku, Norsku, Nizozemsku či Belgii. Navzdory tomu, že průzkumy ukazují jasnou podporu změně nástupnických pravidel, hlasování může ztroskotat na nedostatečné účasti.
Nynější zákon, platný od roku 1953, prvorozeným princeznám sice nebrání v nástupu na trůn, ale to pouze za předpokladu, že nemají bratra. Díky tomu je současnou dánskou královnou Margrethe II., která byla nejstarší ze tří sester. Ve své době platil tento zákon za velmi pokrokový, neboť ženám v této skandinávské monarchii vůbec poprvé otvíral cestu k panování. Dánští konzervativci však tehdy úplné zrovnoprávnění pohlaví v nástupnictví zablokovali.
Pro odstranění této „historické nespravedlnosti“ chce v nedělním referendu hlasovat podle průzkumů většina Dánů. Ani to ale nemusí stačit, neboť odhadovaná účast se pohybuje pod 50 procenty. Pro zákon měnící ústavu země se přitom musí vyslovit nejméně 40 procent ze zhruba čtyř milionů oprávněných voličů v Dánsku.
Margrethe II. je v Dánsku velmi oblíbená, podporuje ji kolem 90 procent poddaných. V Dánsku je na rozdíl od dalších evropských monarchií minimální množství republikánů, maximálně 10 až 12 procent.
Pokud Dánové změnu zákona v referendu odhlasují, bude jejich vlast po Švédsku, Norsku, Nizozemsku a Belgii pátou evropskou monarchií, která rovnost pohlaví v nástupnictví na trůn přijme. Další monarchie, jako jsou Británie, Španělsko, Lucembursko, Lichtenštejnsko a Monako, umožňují princeznám chopit se panovnického žezla jen za určitých podmínek. První, koho se tato úprava z dánské královské rodiny může dotknout, je tříletý princ Christian (nejstarší syn korunního prince Frederika a princezny Mary), pokud by se mu v budoucnu narodila jako prvorozená dcera.
