Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen bude v lednu cestovat po Střední Americe a čínský komunistický režim zdůraznil, že by neměla být vpuštěna do USA. Spekuluje se, že by se mohla setkat v New Yorku s budoucí hlavou státu. Čínu velmi znepokojil Trumpův telefon s vůdkyní této ostrovní země, kterým porušil dosavadní „politiku jedné Číny“. Peking považuje Tchaj-wan za svou provincii.
Nově zvolený šéf Bílého domu Donald Trump v pátek mluvil asi deset minut telefonicky s tchajwanskou prezidentkou, která mu poblahopřála k volebnímu vítězství.
Bylo to poprvé, co úřadující či designovaný americký prezident mluvil s vůdcem Tchaj-wanu od roku 1979, kdy USA přerušily oficiální diplomatické vztahy s ostrovem. S Tchaj-wanem neudržuje diplomatické styky většina zemí světa včetně Česka.
Peking pak apeloval na Washington, aby i nadále dodržoval politiku jedné Číny. Končící americký prezident Barack Obama následně zdůraznil, že na postoji USA a jejich podpoře „politice jedné Číny“ se nic nemění.
V médiích se nicméně začaly šířit spekulace, že by se tchajwanská prezidentka cestou do
tří středoamerických zemí mohla zastavit v New Yorku na setkání s Trumpem před jeho inaugurací plánovanou na 20. ledna. „Čína doufá, že Spojené státy neumožní její tranzit a nevyšlou žádné nesprávné signály silám tchajwanské nezávislosti,“ zdůraznilo čínské ministerstvo zahraničí.
Podle ministerstva je skutečný záměr Cchaj „evidentní“. Mluvčí americké diplomacie v reakci řekl, že povolování cesty přes USA tchajwanským vůdcům je „dlouhodobou americkou praxí, která je v souladu s neoficiálními vztahy USA s Tchaj-wanem“.
Obyčejní lidé žijící na Tchaj-wanu jsou v názoru na dopady telefonátu rozpolceni. Někteří vidí Trumpův krok nadějně s tím, že by americko-tchajwanské vztahy mohly být v budoucnu těsnější, a doufají, že se Washington zaváže k ochraně ostrova. „Je to jako paprsek nové naděje,“ řekla CNN jedna z místních žen.
Některé Tchajwance telefonát povzbudil, jiné znepokojil
Také IT pracovník Howard Wu odlišný přístup USA přivítal, protože považuje Čínu za „příliš silnou a agresivní zemi“. Někteří studenti tchajwanské národní univerzity ale mají obavy, aby se USA nepokusily využít Tchaj-wan pro své vlastní politické cíle.
„Myslím, že Donald Trump dal v sázku Tchaj-wan v rámci jednání s Čínou,“ řekla jedna ze studentek psychologie. I ona ale věří, že budování pevnějších vztahů s USA by ostrovní zemi přišlo vhod v době, kdy je „mezinárodní prostor pro Tchaj-wan stále menší a menší“. „Myslím, že nejdůležitější je zachovat svou suverenitu a své vlastní hodnoty,“ konstatoval pak místní vědátor.
Drtivá většina obyvatel Tchaj-wanu se k čínské národnosti nehlásí
Postoje vůči Číně se na Tchaj-wanu mění. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že v průběhu posledních dvou desetiletí se mnozí obyvatelé považují pouze za Tchajwance, nikoli za Číňany nebo obě národnosti.
Ještě v roce 1992 se považovala za Číňany čtvrtina obyvatel ostrova, zatímco dnes je to pouhých 3,6 procenta. „Opravdu si nemyslím, že patříme do stejné země,“ konstatovala jedna ze studentek.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.
