Terorismus neznepokojuje jenom západní státy nebo Rusko, ale i Čínu. Tamní parlament teď schválil první protiteroristický zákon. Podle kontroverzní normy musí internetové společnosti poskytovat údaje o uživatelích státu. Kritici se obávají dalšího omezování práv, a to hlavně u muslimských Ujgurů, se kterými je spojován například útok na náměstí Nebeského klidu před dvěma roky.
Nová legislativa vyvolává obavy jak u ochránců lidských práv kvůli omezení svobod, tak u firem, zejména telekomunikačních a internetových, jejichž obchodní zájmy může ohrozit povinnost sdílet informace s úřady.
Návrh právního předpisu vyvolal velkou kritiku na Západě, zejména ve Spojených státech. Znepokojivé je prý především to, že by mohl být zneužit k porušování lidských práv, jako je svoboda slova. Představitel legislativního výboru čínského parlamentu Li Šou-wej ale tvrdí, že Čína dělá jen to, co už udělaly jiné státy, „které vyzvaly telekomunikační a internetové firmy k pomoci při boji s terorismem“.
Čínští představitelé tvrdí, že zákon je potřebný, protože země čelí rostoucí hrozbě od radikálů a separatistů, a to především v neklidné oblasti Sin-ťiang, kde v posledních letech zemřely při nepokojích stovky lidí.
Jelikož ale Peking mluví o radikálech a separatistech v Sin-ťiangu, vzbuzuje to obavy, aby legislativa negativně nedopadla na Ujgury. V oblasti jich žije deset milionů a dlouhodobě si stěžují na útlak. Pro Čínu je to komplikované území. Do afghánského Kábulu je to ze západu Sin-ťiangu blíž než do hlavního města Číny. Jazyk i náboženství Ujgurů jsou jiné a Čína jim nevěří.
Starobylé město Kašgar se nachází v nejzápadnějším cípu provincie Sin-ťiang a v minulosti bylo srdcem Hedvábné stezky. Na první pohled to v ulicích vypadá idylicky, avšak ukazuje se, že o citlivých věcech se tu mluvit nedá. Lidé jsou pod neustálým dohledem.
Opatření zpřísnil útok na náměstí Nebeského klidu
Peking zaujal tvrdý postoj před dvěma roky, kdy došlo k teroristickému útoku na náměstí Nebeského klidu. Útočníci tehdy jeli tři tisíce kilometrů, aby udeřili v metropoli, kde zabili a zranili turisty.
Měsíc po činu se k útoku přihlásili muslimští separatisté z Islámské strany Východního Turkestánu (ETIM), známé též jako Turkestánská islámská strana (TIP). Čínské úřady od začátku podezíraly z útoku právě příslušníky muslimské ujgurské menšiny.
Peking mluví o džihádistech vyškolených cizími bojovníky. Obává se, že náboženství nese teror.
Stát se tedy bojí Ujgurů a Ujguři se bojí státu. Nikdo si pak netroufá mluvit, když Peking nerozlišuje mezi tím, kdo si stěžuje, a tím, kdo šíří teror.
Většina Ujgurů je umírněných, jsou mezi nimi ale i radikální skupiny, které páchají násilí. V posledních letech tam zahynuly stovky lidí během etnicky motivovaných nepokojů. Skupiny na ochranu lidských práv a ujgurští exulanti uvádějí, že různé nepokoje v Sin-ťiangu vyplývají především z všeobecné nespokojenosti s čínskou snahou potlačit místní kulturu a víru.
Policie při kontrolách hledá v mobilech mladíků zakázané materiály, v podstatě cokoli s náboženským podtextem. Muži pod padesát let mají také zakázáno nosit plnovous. Pro státní zaměstnance se mešita stala tabu.
Ujguři se bojí ztráty kultury
Ve snaze přinést stabilitu pak Peking investuje miliardy do modernizace oblasti. Z úzkých uliček mizí tradiční způsob života. Po staletí bylo město symbolem ujgurské identity. Mnoho domů ale bylo strženo a obyvatelé odsud odešli. Někteří Ujgurové se obávají, že velká část kultury byla navždy ztracena.
Mnozí zároveň pociťují, že jim Číňané berou zisky i práci. Rodina Abdua Tilila v oblasti žije tři sta let. Tilil věří, že aspoň generace vnuků na tom bude lépe. „Ujgurové si přejí větší přístup ke vzdělání. Z našeho národa vzešlo mnoho intelektuálů, a proto bychom chtěli ve vědomosti vychovat i naše děti,“ uvedl Tilil. Ještě před deseti lety byl Kašgar téměř výhradně ujgurský, nyní už tvoří třetinu obyvatel Číňané.
- Jedna z 55 etnických menšin žijících v Číně.
- Ujgurové vyznávají většinou sunnitský islám, část Ujgurů patří k súfiským muslimům.
- Novoujgurština patří k turecké lingvistické skupině, v psané formě používají od 11. století arabské písmo.
- V čínských historických záznamech jsou o Ujgurech zmínky již ve třetím století našeho letopočtu. Významným obdobím pro ně bylo osmé století, kdy vybudovali prosperující království ve středním Mongolsku.
- Záhy však jejich území ovládli Kyrgyzové, Ujgurové přesídlili do oblasti pohoří Ťan-šan, zabydleli se v jeho údolích a vytvořili další nezávislé království. To vydrželo do 13. století, kdy si je podmanili Mongolové.
- Číňané si území Ujgurů přisvojili v roce 1884. Poslední vlastní stát, Východoturkestánskou republiku, Ujgurové spravovali v letech 1944 až 1949. Zanikla po novém příchodu Číňanů.
- Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang byla vyhlášena v roce 1955. Další autonomní oblastí Číny je například Tibet.
