Cesta ruského vicepremiéra na Arktidu skončila diplomatickou přestřelkou

Moskva – Víkendová návštěva ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina v Arktidě skončila diplomatickým skandálem. Rogozin se totiž cestou k severnímu pólu, kde triumfálně vztyčil vlajku ruských námořních sil a prapor Ruské federace, zastavil na norských Špicberkách. Přestože do země kvůli sankcím nesmí. Norsko žádá vysvětlení, což je podle Moskvy absurdní – Rusové prý mohou souostroví pod norskou správou navštěvovat bez omezení.

„Taková reakce vyvolává údiv. Z pohledu mezinárodního práva je nevysvětlitelná a absurdní,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Dodalo, že na základě dohody o Špicberkách z roku 1920 má Rusko právo ostrovy bez omezení navštěvovat a hospodářsky využívat, stejně jako další padesátka signatářských států. „Proto podle mezinárodního práva neexistuje žádné opodstatnění klást ruské straně jakékoli požadavky,“ konstatovalo ministerstvo. Rovněž dodalo, že Rogozinova cesta nijak neporušila norské zákony.

Norsko ruskou argumentaci uznává, tvrdí ale, že jasně sdělilo ruskému velvyslanectví v Oslu, že lidé na sankčním seznamu nejsou na Špicberkách vítaní. „Proto je politováníhodné, že Rogozin na Špicberky jel,“ uvedlo norské ministerstvo zahraničí. Norsko sice není členem Evropské unie, k západním protiruským sankcím se nicméně připojilo.

Dmitrij Rogozin v Arktidě
Zdroj: ČT24

Rogozin: Rusko se musí v Arktidě usadit navždy

Rogozin se v Arktidě v neděli účastnil otevírání nové ruské polární stanice Severní pól 2015. Se svým týmem demonstrativně přistál vrtulníkem na kře nedaleko severního pólu a na nejsevernější bod planety pak došel pěšky.

Podle agentury TASS na pólu upevnil vlajku ruských námořních sil a prapor Ruské federace. „V Arktidě je mnoho problémů, které se desetiletí neřešily. Teď už musíme do Arktidy přijít navždy a přisvojit si ji, přinejmenším tu část, které je v zóně naší odpovědnosti,“ prohlásil vicepremiér.

Rusko má s Arktidou velké plány, zejména v souvislosti s bohatými zásobami nerostných surovin a novými dopravními možnostmi, které otevírá rychlé tání polárních ledovců. Moskva sice zdůrazňuje, že má v severském regionu zájem na mírové spolupráci se sousedními zeměmi, intenzivně ale v polárních oblastech buduje nové vojenské základny, armádní letiště a dopravní infrastrukturu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 2 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 2 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.