Brusel – Podle údajů Eurostatu hrozí skutečná chudoba nejmíň ze všech členských států Evropské unie Čechům. Takové hrozbě je u nás vystaveno asi 9 procent lidí, průměr v unii je přitom 17. Druhé místo patří Slovákům a Nizozemcům s 11 procenty. Nejhorší situace je v Lotyšsku, Rumunsku a Bulharsku, kde může bez peněz skončit každý pátý člověk.
Data evropského statistického úřadu pocházejí z roku 2008 a ukazatel chudoby se skládá hned z několika měřítek. Záleží mimo jiné na tom, kolikrát ročně si rodiny mohou dovolit dovolenou, zda jsou schopni během zimy vytápět svůj dům či byt, zda si mohou koupit auta nebo maso k obědu či k večeři.
Největšímu riziku pádu na okraj společnosti jsou v Česku vystaveni především mladí lidé do 17 let věku. Hrozba se týká celkem 13 procent z nich. Chudoba proti tomu hrozí jen sedmi procentům důchodců a jen čtyřem procentům zaměstnaných obyvatel. Velmi podobně si vede i Slovensko, kde hrozbě chudoby čelí 17 procent mladých, deset procent důchodců a šest procent zaměstnanců.
Češi patří i mezi občany Evropské unie, kteří nejméně strádají materiálně. Materiálním nedostatkem trpí jen 16 procent obyvatel, přičemž v Bulharsku je jich více než polovina. Jedinou vymožeností moderní civilizace, kterou si nemůže alespoň jednou ročně dovolit poměrně velká část obyvatel, je týdenní dovolená mimo domov. Doma zůstává celkem 39 procent obyvatel, přičemž průměr EU představuje 37 procent.
Materiálním nedostatkem trpí 28 procent Slováků
Slovensko si v případě materiálního nedostatku vede citelně hůře než Česko. Nedostatkem trpí 28 procent Slováků, což je o zhruba desetinu více, než představuje unijní průměr. Více než polovina tamních obyvatel si přitom alespoň jednou ročně nemůže dovolit týdenní dovolenou a téměř třetina obyvatel nemůže mít každý druhý den k jídlu maso.
I tak se ale Slovensku spolu s Českem vede v celé řadě ohledů výrazně lépe než většině členských států Evropské unie. Například v Lotyšsku, které zřejmě vůbec nejvíce v unii zasáhla hospodářská krize, je chudobou ohrožena více než polovina důchodců. V Rumunsku se zase bez prostředků může ocitnout až třetina dětí a mít zaměstnání zde zdaleka neznamená cestu z chudoby. Ta totiž hrozí až 17 procentům zaměstnanců.
