Londýn/Praha - Pravidelné užívání malých dávek aspirinu podstatně omezuje riziko úmrtí na mnoho druhů rakovin. Vyplývá to ze studie vědců z britské Oxfordské univerzity, kterou zveřejnila odborná revue The Lancet. Podle autorů jsou závěry studie natolik přesvědčivé, že by lidé nad 45 let měli brát aspirin preventivně. Již dřívější výzkumy ukázaly příznivý vliv aspirinu u lidí s rizikem mrtvic a srdečních infarktů. Lékaři však současně poukazují na to, že aspirin může zhruba u jednoho člověka z tisíce vyvolat krvácení žaludku.
Oxfordští lékaři vedení Peterem Rothwellem vycházeli z osmi výzkumů, do nichž bylo zahrnuto 25 570 pacientů, kteří před 20 lety začali kvůli srdečním problémům brát zhruba 75 miligramu aspirinu denně. Byli sledováni čtyři až osm let. Ve zkoumaném období bylo u těchto osob riziko úmrtí na rakovinu nižší o 21 procent než u lidí, kteří aspirin nebrali. Po pěti letech bylo nižší o 34 procent.
Nejvýraznější byl účinek u rakovin trávicího traktu, kde se riziko úmrtí snížilo po pěti letech o 54 procent. Po 20 letech od začátku studie bylo u lidí beroucích aspirin riziko úmrtí na rakovinu prostaty nižší o deset procent, u rakoviny plic o 30 procent, u rakovin střev a konečníku o 40 procent a u rakoviny jícnu o 60 procent.
Stačí 75 miligramů denně
Peter Rothwell tvrdí, že i když aspirin zvyšuje riziko krvácení žaludku, výhody související s nižším rizikem metastáz a srdečních infarktů výrazně převažují. „Dosavadní doporučení správně varovala, že u zdravých lidí ve středním věku riziko krvácení částečně eliminuje výhody aspirinu… ale zjištění, že omezuje riziko úmrtí u některých častých rakovin, pro mnoho lidí situaci změní,“ řekl šestačtyřicetiletý Rothwell.
Podle něj nemá cenu brát víc než malou dávku, tedy asi 75 miligramů denně. Domnívá se, že stojí za to začít aspirin preventivně užívat od 40 nebo 45 let a skončit kolem 70 nebo 75 let, kdy se výrazně zvyšuje riziko, že aspirin vyvolá krvácení do žaludku.
Ředěním krve proti metastázám
Podle pražské onkoložky Jany Prausové působí příznivě i další přípravky s kyselinou acetylsalicylovou či heparinem. Ředí krev, tím snižují riziko metastáz, řekla primářka. „Studie i s jinými léky na snížení srážlivosti ukázaly, že když je pacient bere, nešíří se zhoubná nemoc do celého těla,“ vysvětlila lékařka komplexního onkologického centra ve Fakultní nemocnici Motol. Riziko vzniku rakoviny se nesníží, jen metastáz. Omezí je také anopyrin, acylpyrin a deriváty heparinu. „Podávání těchto léků není součást léčby, data nejsou natolik pevná, aby se to stalo standardem,“ řekla Prausová.
