Paříž - Vlnu kritiky si vysloužil francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Ke svému profilu na Facebooku připojil fotografii, na níž rozbíjí Berlínskou zeď. Tvrdí, že snímek pochází z 9. listopadu, tedy ze dne, kdy zeď padla. Podle řady svědků ale v osudný den v Berlíně vůbec nebyl. V internetových diskusích se již rozhořela kritika Sarkozyho, který podle slov jednoho z účastníků dělá z Francouzů blbce.
„Ráno 9. listopadu jsme se zajímali o informace, které přicházely z Berlína a které naznačovaly, že nastane změna v rozdělené německé metropoli. Rozhodli jsme se s Alainem Juppém (tehdejším náměstkem někdejšího pařížského starosty a pozdějšího prezidenta Jacquesa Chiraka) opustit Paříž, abychom se mohli zúčastnit události, která se začala rýsovat,“ napsal Sarkozy, který byl tehdy zástupcem generálního tajemníka Sdružení pro republiku (RPR), předchůdkyně dnešního vládního Svazu pro lidové hnutí (UMP).
Mnozí historikové a svědkové tehdejších událostí se ale shodují, že v průběhu dne 9. listopadu se ještě nedalo tušit, že se zeď otevře. Nejmenovaná fotografka, která delegaci RPR tehdy doprovázela do Berlína, podle AFP řekla, že Sarkozy a Juppé tam rozhodně 9. listopadu nebyli. Jak vyplývá z archivních informací, člen berlínského komunistického politbyra Günther Schabowski oznámil otevření hranic Německé demokratické republiky se Spolkovou republikou a západním Berlínem v ten den až večer a zpráva to byla podle dobových svědectví novinářů překvapivá. V noci pak tisíce Berlíňanů proudily volně po obou částech města.
Sarkozy tvrdí, že zamířil k Braniborské bráně, kde už stál dav lidí, který se prý shromáždil „při oznámení, že se možná zeď otevře“. U slavného kontrolního stanoviště Checkpoint Charlie na rozdělené třídě Friedrichstrasse pak údajně měl příležitost několikrát udeřit krumpáčem do zdi.
„Noc pokračovala ve všeobecném nadšení: znovushledání německého národa odzvonilo studené válce a ohlásilo začátek období velké svobody v Evropě,“ dodává Sarkozy. Podle novinářského zdroje z deníku Libération se ale 9. listopadu v západní části Berlína žádné masové shromáždění nekonalo. Podle agenturních archivů zazněly první údery krumpáčů a kladiv do betonových panelů až druhý den, tedy 10. listopadu.
Sarkozyho tvrzení zpochybňuje i svědectví jeho stranického kolegy Juppého, který je v současnosti starostou města Bordeaux. Na stránkách radnice se sice také uvádí, že byl v Berlíně 9. listopadu, v odvysílaném rozhovoru pro televizní stanici TV5 ale řekl, že do západního Berlína dorazil 10. nebo 11., tedy v době, kdy televizní záběry z ohromujících událostí u zdi již dávno obletěly svět. Navíc ve své knize La Tentation de Venise (Benátské pokušení) z roku 1993 se Juppé zmiňuje, že se do Berlína dostal dokonce až 16. listopadu.
