Lipsko – Němečtí sousedé si dnes připomínají dvě stě let od poražení Napoleona Bonaparte v tzv. Bitvě národů u Lipska. Rakouská, pruská, ruská a švédská vojska vytáhla proti těm francouzským díky živé rekonstrukci za pomoci šesti tisíc historických nadšenců. Místní média však akci pojala jinak a pomocí moderních technologií o ní informují, jako by se bitva odehrávala v současnosti.
Bitvu sleduje kolem 40 tisíc přihlížejících, ostatní jsou o ní informováni skrz televizní obrazovky či rádio. Německá média se rozhodla bitvu zasadit do současnosti a podle toho ji také komentují. Nechybí tedy klasické živé vstupy, při nichž se komentátor ocitá na bojišti, rozhovory s vojáky apod. O událostech spravují diváky také zahraniční zpravodajové z metropolí zemí, které se bojů účastnily, tedy z Paříže, Moskvy či Berlína.
Cílem je přiblížit veřejnosti zásadní událost v německých dějinách a strhnout z ní onen romantický nátěr, který kolem napoleonských válek často panuje. Organizátoři i média chtějí ukázat, že šlo především o obrovské krveprolití – dokonce o největší evropské krveprolití do první světové války a na německé půdě až do druhé světové války. U Lipska tehdy zahynulo během tří dní zhruba 90 tisíc bojovníků. Už v této době navíc vznikal moderní německý nacionalismus, který vedl k dalším nešťastným událostem v dějinách.
Rekonstrukce bitvy se účastní také vysocí politici, kteří hlavně poukazují na to, že Napoleon byl poražen hlavně díky semknuté koalici. „Bez evropské spolupráce nemůže existovat mír,“ poznamenal k tomu předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.
Do dobových uniforem se obléklo šest tisíc nadšenců. Simulují tak událost, kdy koalice Rakouska, Pruska, Ruska a Švédska porazila obávaného Napoleona Bonaparte. Ruská a rakouská vojska už v roce 1805 zakusila porážku u Slavkova, avšak tentokrát byla situace jiná. Koalice se proti diktátorovi více semknula, navíc Francouzi za sebou měli neúspěšná tažení v Rusku, která je oslabila. Po porážce u Lipska Napoleon brzy rezignoval a skončil na Elbě.
