Americký prezident Joe Biden telefonoval dvě hodiny se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou velmi špatné, možná nejhorší od jejich navázání. Pekingu je aktuálně trnem v oku například na srpen plánovaná cesta předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wan.
Biden telefonoval se Si Ťin-pchingem. Vztahy USA a Číny jsou napjaté kvůli Ukrajině i Tchaj-wanu
Události: Jednání prezidentů USA a Číny (zdroj: ČT24)
Čínský prezident Si Ťin-pching řekl, že Spojené státy by si neměly „zahrávat s ohněm“, pokud jde o přístup k Tchaj-wanu. Podle agentur Reuters a AFP to uvádějí čínská státní média. Biden během rozhovoru zdůraznil, že americká politika ohledně Tchaj-wanu se nezměnila a že USA jsou proti „jednostranným snahám“ měnit stávající stav, sdělil Bílý dům.
„Kdo si zahrává s ohněm, může se jedině spálit,“ řekl podle čínských médií Si Bidenovi. Zároveň vyzval USA, aby ctily princip „jedné Číny“, podle kterého Tchaj-wan patří do sféry vlivu Pekingu, uvádí Reuters.
Večerní prohlášení Bílého domu k více než dvouhodinovému hovoru zmiňuje i boj proti klimatické změně a „zdravotnickou bezpečnost“, ovšem bez jakýchkoli podrobností. Dále uvádí, že oba lídři mluvili o různých „otázkách důležitých pro bilaterální vztahy a o dalších regionálních a globálních otázkách“. Čínská státní média rozhovor označila za „upřímný a hluboký“.
Lepší spolu mluvit než nemluvit
„Telefonát byl plánovaný delší dobu, minimálně několik týdnů. Prezidenti (USA a Číny) spolu mluví pravidelně, naposledy v březnu o válce na Ukrajině. Od tohoto rozhovoru se neočekávají nějaké velké závěry, zdá se nicméně, že Bílý dům je přesvědčen, že je lepší s čínským prezidentem hovořit než nehovořit,“ řekla zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová s tím, že nejde o reakci na cestu Pelosiové na Tchaj-wan.
Vztahy mezi Čínou a Spojenými státy jsou aktuálně velmi vyhrocené, možná vůbec nejhorší od navázání diplomatických styků obou zemí, tedy od přelomové cesty někdejšího prezidenta USA Richarda Nixona do Číny před padesáti lety.
„Návštěva Nancy Pelosiové má velký význam,“ doplnila Šámalová. Upozornila ale, že vztahy se na současnou úroveň nedostaly vinou Spojených států nebo údajných provokací, o nichž Peking často hovoří.
„Vztahy se dostaly tam, kde jsou, kvůli tomu, jak se Čína chová k etnickým menšinám, kvůli porušování lidských práv v Hongkongu, kvůli její vojenské rozpínavosti v Jihočínském a Východočínském moři,“ popisuje zpravodajka ČT v Číně.
Dodala, že Peking v poslední době Tchaj-wan také stále častěji zastrašuje a k ostrovu vysílá svoje stíhačky. V USA tak sílí hlasy, aby Washington nějak výrazně vyjádřil svou podporu Tchaj-wanu. Tou by mohla být právě návštěva Pelosiové. Například americké ministerstvo obrany ale cestě není příliš nakloněno a považuje ji za riskantní.
Čína totiž vyhrožuje, že by letadlo s Pelosiovou mohly na přistání doprovázet čínské stíhačky. Podle analytiků je to sice nepravděpodobné, ale mohou hrozit jiné odvetné reakce, třeba zablokování Tchajwanské úžiny, kterou nyní pravidelně proplouvají americké válečné lodě.
USA opakují, že se řídí politikou jedné Číny, nicméně jsou vázány zákonem, aby poskytly Tchaj-wanu prostředky k obraně ostrova. Peking si podle Šámalové uvědomuje, že Američané Tchaj-wan vyzbrojují moderními obrannými zbraněmi, které mají Čínu odradit od případného útoku nebo invaze. Roli hrají i potenciální sankce.
Si obhajuje funkci
Napětí kolem ostrova neprospívá ani generálnímu tajemníkovi Si Ťin-pchingovi, který chce na podzimním sjezdu vládnoucí čínské komunistické strany vstoupit do bezprecedentního třetího funkčního období. Vše nasvědčuje tomu, že Si funkci obhájí, i když se v minulosti spekulovalo, že vůči němu ve straně roste averze, například kvůli tažení proti úspěšným podnikatelům a velkým technologickým společnostem. Kritika se snesla i na politiku nulové tolerance vůči covidu.
Biden a Si spolu měli mluvit i o válce na Ukrajině. Agresi Ruska Peking dosud neodsoudil a konflikt ani nenazývá válkou, mluví o něm jako o krizi. „A nedá se předpokládat, že by došlo k nějaké změně postoje,“ podotkla korespondentka s odkazem na strategické partnerství Moskvy a Pekingu, které uzavřel s ruským vůdcem Vladimirem Putinem právě Si Ťin-pching ještě před ruskou invazí.