Tchajwanci se hojně zapojují do výcvikových kurzů. Obavy z čínské invaze sílí

Nahrávám video
Horizont ČT24 – Obyvatelé Tchaj-wanu se obávají čínské invaze
Zdroj: ČT24

Tchaj-wan leží jen 160 kilometrů východně od čínského pobřeží. Peking považuje ostrov za svoji provincii, což jeho obyvatele značně znepokojuje. I pod vlivem dění na Ukrajině se nyní tisíce Tchajwanců zapisují do výcvikových kurzů, aby uměli zacházet se zbraněmi pro případ nejhoršího – čínské invaze.

Výcvik probíhá v džungli, za náročných podmínek. Cíl kurzu je jasný – naučit se bránit svou vlast se zbraní. I když jeho frekventanti místo skutečných zbraní používají jen ty airsoftové, je jasné, že Tchajwanci chtějí být připraveni.

„Hodně lidí sleduje, co se děje na Ukrajině. Možná jste si mohli dříve myslet, že ve válce bojují jen vojáci proti vojákům. Ale teď je zřejmé, že to tak vůbec není. Někdy je potřeba, aby se i civilisté zapojili do pomocných prací. A pak se mohou stát pro nepřítele terčem, “ říká barista Paul Lai, jeden z účastníků výcvikového kurzu.  

Mnoho Tchajwanců inspirovala odvaha a vytrvalost Ukrajinců. Ve stínu komunistické Číny se demokratický a pluralitní Tchaj-wan obává, že sám se může stát novou Ukrajinou Dálného východu. Proto je solidarita zdejších obyvatel s Ukrajinou silná. Pravidelně se tu konají protiválečné protesty.

Střelba a pohyb v bojové zóně

Najít volné místo ve výcvikovém kurzu není jednoduché. Poptávka podle organizátorů raketově vzrostla. Zájemci se učí střílet, probírají obrannou strategii i zásady chování v bojových zónách. Zapojují se muži i ženy nejrůznějších povolání.

„Mezinárodní společenství se sice zavázalo, že poskytne (Ukrajině) pomoc. Jenže ta nepřichází hned. Proto si myslím, že Tchajwanci musí umět, jak se sami chopit zbraní,“ uvedla inženýrka a účastnice výcviku Meng-hsuan.

Atmosféra je stále napjatá

Zájem roste i o kurzy první pomoci. Generální tajemník Tchajwanské společnosti paramediků Jack Chang říká, že spousta lidí má obavy z války na Ukrajině. „Začali se ptát sami sebe: Jsem civilista, jak mohu pomoci? Co mohu udělat pro sebe, svoji rodinu i ostatní?“ přibližuje.

To vše se děje v době, kdy se rétorika Číny vyostřuje. Peking uvádí, že nestrpí, aby Tchaj-wan formálně vyhlásil nezávislost. Do médií unikl záznam jednání čínských velitelů, kteří plánovali invazi. Americký prezident Joe Biden ale Pekingu pohrozil, že v případě čínské agrese Washington vojensky zasáhne. Těchto slov chtějí odhodlaní Tchajwanci využít. 

Velice jasná a rychlá reakce Západu na invazi Ruska na Ukrajinu sloužila pro Peking jako vztyčený prst, že to samé by se mohlo stát i v případě invaze Číny na Tchaj-wan, uvedla v Horizontu ČT24 Kateřina Procházková z think tanku Sinopsis. „Pravděpodobně to Čínu na chvíli odstrašilo. Věřme, že na delší chvíli,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 15 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...