Berlín - Pro zachování leteckého provozu na legendárním berlínském letišti Tempelhof se podle výsledků včerejšího referenda nevyslovil dostatečný počet občanů. Lidové hlasování tak skončilo fiaskem pro iniciativu za zachování městského letiště (ICAT), která referendum vyvolala. Ranveje vzdušného přístavu zřejmě osiří ještě letos v říjnu.
Přesně 1201 hlasovacích místností se uzavřelo v neděli 18:00 SELČ. Po sečtení více než 90 procent hlasů je jasné, že snaha o záchranu letiště referendem zkrachovala. Hlasovací lístek se zaškrtnutým „Ja“, tedy ano pokračování provozu letiště, odevzdalo jen necelých 21 procent z absolutního počtu všech 2,44 milionu oprávněných hlasujících. K tomu, aby referendum skončilo kladným výsledkem, by muselo pro pokračování provozu hlasovat nejméně 609.509 občanů, tedy čtvrtina oprávněných hlasujících.
Referendum tedy zkrachovalo hlavně kvůli nízké hlasovací účasti. Podle odhadů se během neděle do hlasovacích místností vydalo jen něco přes 34 procent voličů. Pozorovatelé přitom odhadovali, že k tomu, aby stoupenci letiště mohli slavit úspěch, by se musela pohybovat na úrovni kolem 40 až 45 procent.
Na politické rovině se pro zachování leteckého provozu vyslovují Křesťanskodemokratická unie (CDU), včetně samotné kancléřky Angely Merkelové, a liberální FDP. Ukončení leteckého provozu prosazují SPD, strana Levice a zelení.
Berlín v posledních dnech zaplnily plakáty, letáky a billboardy převážně vyzývající k zachování letiště Tempelhof, které spoluutvářelo dějiny města. Kampani ICAT oponovala soupeřící skupina - Sdružení za Tempelhof bez letedel, která vsadila na slogany jako „V žádném případě nebudu hlasovat pro VIP letiště“. To odráží touhu některých investorů i berlínské radnice přetvořit ztrátové letiště o rozloze 400 hektarů v jakýsi veřejný park a sportovní areál.
Ukončení provozu nejstaršího dopravního letiště světa údajně vyžaduje výstavbu nového velkokapacitního vzdušného přístavu Berlin-Brandenburg International (BBI), který má vzniknout do roku 2011 na jihu města rozšířením a modernizací stávajícího letiště Schönefeld. Výhledově se pak počítá také s uzavřením třetího, rovněž už nevyhovujícího severoberlínského letiště Tegel.
Tempelhof má bohatou historii
Tempelhof je ze tří berlínských letišť sice nejmenší, ale hlavně starší Berlíňané k němu mají zvláštní citový vztah. Před 60 lety hlavně přes Tempelhof spojenci zásobovali potravinami a dalšími životně důležitými potřebami západní část města, na niž sovětská okupační správa uvalila pozemní blokádu. Letecký most udržoval západní sektory Berlína při životě od června 1948 do května 1949.
Letiště Tempelhof, které slavný britský architekt Norman Foster v roce 2004 označil za „matku všech letišť“, je zároveň nejstarší dopravní letiště na světě - otevřeno bylo už v roce 1923. První spoje létaly do Východního Pruska, které bylo po první světové válce od hlavního německého území oddělené.
Letiště bylo mohutně rozšířeno ve třicátých letech na přání Hitlera. Podobu, kterou mu vtiskl architekt Ernst Sagebiel, si zachovalo prakticky dodnes. Za druhé světové války jej využívalo německé válečné letectvo a po slavné epizodě s leteckým mostem přivítalo mnoho světových celebrit, herců, politiků a sportovců. Dodnes tu přistávají hlavně menší letadla s podnikateli či politiky. Loni vzdušný přístav zaznamenal 350.000 pasažérů, což je jen nepatrný zlomek z 20 milionů cestujících, kteří ročně projdou všemi třemi berlínskými vzdušnými přístavy.
