Sněmovna reprezentantů USA schválila usnesení, v němž prezidenta Donalda Trumpa vyzývá, aby na Turecko kvůli ofenzivě v severní Sýrii uvalil sankce. Drtivou většinou také odhlasovala rezoluci, která uznává masakr stovek tisíc Arménů v Osmanské říši během první světové války za genocidu. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu obě rezoluce odsoudil. Americkou vládu vyzval, ať se střeží dalších kroků, které by mohly poškodit vzájemné vztahy obou zemí.
Američtí kongresmani dvakrát proti Turecku. Vyzvali k sankcím za Sýrii a uznali genocidu Arménů
Zpravodaj ČT Václav Černohorský k situaci v Sýrii (zdroj: ČT24)
Cavusoglu napsal, že Turecko svou nynější ofenzivou v pohraničním pásmu v severovýchodní Sýrii zmařilo „velkou hru“ a hlasování americké Sněmovny reprezentantů mělo být pomstou za tuto operaci.
„Ti, jejichž plány přišly vniveč, se obrátili k zastaralým rezolucím. Ty skupiny, které se domnívají, že se tak pomstí, se mýlí. Toto ostudné rozhodnutí těch, co v politice zneužívají historii, je pro naši vládu a lid nezákonné a neplatné,“ napsal šéf turecké diplomacie na Twitteru.
Rozložení sil v Sýrii – říjen 2019
Případné sankce by se podle něj příčily spojenectví obou zemí v NATO. Podle tureckého resortu obrany se sankce dále neslučují s podmínkami pětidenního příměří, které 17. října Turecko a Spojené státy ohledně severní Sýrie uzavřely. O šest dní později dojednalo dohodu o příměří Turecko s Ruskem. Trump den poté oznámil odvolání sankcí, které Washington na Ankaru uvalil po vpádu na severovýchod Sýrie.
Turecko zde 9. října zahájilo operaci Pramen míru, která má dva cíle: vytlačit ze syrského pohraničí kurdské milice YPG, které Ankara považuje za teroristy, a vytvořit území, kam bude možné přesunout část z více než tří a půl milionu syrských uprchlíků v Turecku.
YPG nesly velkou část tíhy bojů proti teroristické organizaci Islámský stát a byly jedním z nejloajálnějších amerických spojenců. Trump proto čelil kritice, když rozhodl o stažení vojsk, které tureckou operaci umožnilo.
Turecko: Kurdové se úplně nestáhli
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu uvedl, že kurdské milice YPG se v rámci prodlouženého ultimáta ze 30 kilometrů širokého pásma v severovýchodní Sýrii zatím kompletně nestáhly. Dodal, že si vymezuje právo proti Kurdům znovu zahájit ozbrojenou ofenzivu. Neřekl však, že by se k tomu Ankara chystala bezprostředně.
Oznámil současně, že v pátek začnou v pásmu fungovat turecko-ruské vojenské hlídky, zatím jen v oblasti široké sedm kilometrů. Ve středu také vypršela lhůta tureckých úřadů, aby Syřani nelegálně pobývající v Istanbulu město opustili. Razie proti nim byly jedním z důvodů, proč stoupl počet migrantů mířících z Turecka do Evropy.
Syrská státní média informovala o dalších střetech mezi tureckou a syrskou armádou na severovýchodě Sýrie. Tam se poprvé tyto dvě armády střetly už v úterý, kdy při tom zemřelo nejméně 13 syrských vojáků a dalších 18 vojáků, zřejmě také syrských, Turecko podle médií zajalo. Turecké ministerstvo obrany na Twitteru v noci na středu uvedlo, že kvůli těmto zajatcům komunikuje s Ruskem.
Syrská vláda vyzvala kurdské oddíly, aby se zapojily do syrské armády. „Hlavní velení ozbrojených sil je připraveno přijmout členy Syrských demokratických sil, kteří budou chtít vstoupit do armádních řad,“ oznámilo syrské ministerstvo obrany. Všichni Syřané včetně kurdské menšiny čelí „jednomu nepříteli“, uvádí v prohlášení.
Události: Syřanům, kteří jsou nelegálně v Istanbulu, vypršela lhůta (zdroj: ČT24)
Genocida k nelibosti Turků
Turecko ve středu pobouřilo kromě výzev k sankcím za Sýrii i to, že američtí kongresmani uznali masakr Arménů za první světové války za genocidu. Takto událost už označuje více než dvacet zemí světa. Předloni v dubnu ji za genocidu uznali i čeští poslanci. Historici o události hovoří jako o první cílené snaze o likvidaci jiného etnika ve 20. století. Turecko takovýto výklad odmítá a tvrdí, že celková bilance 1,5 milionu mrtvých je nadhodnocená. Mrtvé navíc považuje za oběti občanské války.
V reakci na rezoluci Sněmovny reprezentantů si turecké ministerstvo zahraničí už předvolalo amerického velvyslance.
Turecký prezident označil rezoluci za bezcennou. Šéf jeho tiskového oddělení Fahrettin Altun napsal: „Ti, kteří hlasovali pro rezoluci, budou odpovědní za zhoršení kritických strategických vztahů v neklidném regionu.“ Poznamenal také, že Erdogan už dříve vyjádřil soustrast arménské komunitě a vyzval k vytvoření společné historické komise, která by události z té doby prozkoumala.
Označování masakru z let 1915-18 za genocidu se nicméně stalo v americko-tureckých vztazích politickým tématem, neboť podobné rezoluce byly ve sněmovně v uplynulých desetiletích opakovaně navrhovány, nikdy se ale nedostaly do hlasování v plénu.