Trump zrušil sankce proti Turecku. Zastavit intervenci mohlo jen nasazení desetitisíců vojáků, tvrdí

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Černohorský: Turecko se možná bude muset nějakým způsobem sblížit s Asadem
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump nařídil zrušit veškeré sankce, které Spojené státy minulý týden uvalily na Turecko kvůli jeho vojenskému vpádu do Sýrie. Trump věří, že Ankara splní své sliby a ukončí bojové operace. Klid zbraní má být trvalý. Kurdští ozbrojenci už podle USA vyklidili sever Sýrie, kam Turecko plánuje poslat uprchlíky.

V úterý se shodli prezidenti Ruska a Turecka Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan na  podrobnostech o zastavení bojů na severovýchodě Sýrie. Předchozí dohodu o příměří dojednaly s Tureckem Spojené státy. Obě ujednání počítají s odchodem Kurdů ze zóny u hranic s Tureckem. „Zachránili jsme životy mnoha a mnoha Kurdů,“ poznamenal americký prezident.

Trump naznačil, že sankce proti Turecku mohou být opět uvaleny, pokud by se „stalo něco, co by se mu nelíbilo“. Turecký prezident však podle jeho názoru dělá „správnou věc pro svou zemi“. Erdogan považuje kurdské milice YPG za teroristy, které nechce u svých hranic. Do takzvaného bezpečnostního pásma v Sýrii chce vrátit syrské uprchlíky, kterých jsou v Turecku miliony.

Zásah jen tam, kde mají Američané národní zájmy

Na Trumpa se kvůli stažení vojsk ze severu Sýrie před začátkem tureckého útoku snesla vlna kritiky. Kurdové totiž spolu s USA bojovali proti radikálům z Islámského státu. Prezident nyní své rozhodnutí hájil s tím, že zastavit tureckou intervenci by vyžadovalo nasazení desítek tisíc amerických vojáků.

Šéf Bílého domu ale takovou strategii pro Blízký východ odmítá a chce zasahovat jen tam, kde jde jasně o národní, tedy americký zájem. „Kolik Američanů ještě musí na Blízkém východě zemřít v těchto odvěkých sektářských a kmenových konfliktech?“ položil si Trump otázku. Odpověděl na ni tím, že po všech obětech a prolité americké krvi chce nastolit odlišný kurz, který povede k americkému vítězství.

Připomněl, že vláda jeho předchůdce Baracka Obamy mohla odstranit režim syrského prezidenta Bašára Asada, ale neudělala to. Trump kritizoval Obamu za to, že nereagoval na to, když Asadův režim použil chemické zbraně. Dodal, že on sám tak učinil v roce 2017 v odvetě za jiný chemický útok. USA nyní ponechají pouze nízký počet vojáků u syrských ropných polí.

Jeden z velitelů arabsko-kurdské koalice SFD Mazloum Kobani ve středu v reakci na zrušení protitureckých sankcí uvedl, že Trump přislíbil kurdským silám dlouhodobou podporu. Tuto podporu prý šéf Bílého domu navíc v řadě oblastí rozšíří, tweetoval Kobani po údajném telefonickém hovoru s Trumpem.

Podezření ze spáchání válečných zločinů

Zvláštní americký zmocněnec pro Sýrii James Jeffrey během slyšení ve Sněmovně reprezentantů oznámil, že Turecko se na severovýchodě Sýrie dopustilo několika incidentů, které Spojené státy považují za válečné zločiny, píše Reuters.

Jeffrey uvedl, že USA nyní zprávy o tureckém počínání v Sýrii prověřují a že si od Ankary vyžádaly vysvětlení. Panuje podezření, že Turecko během útoku použilo zakázaný bílý fosfor. Ten se v minulosti kvůli schopnosti samovznícení při styku se vzduchem používal k výrobě samozápalných pum a dělostřeleckých granátů.

Rozložení sil v Sýrii – říjen 2019
Zdroj: syria.liveuamap.com

Až stovky členů Islámského státu na svobodě

Jeffrey také potvrdil prohlášení amerického ministra obrany Marka Espera, že během chaosu při turecké invazi uprchlo z vězení v Sýrii přes sto členů Islámského státu. „Nevíme, kde jsou,“ upozornil zvláštní zmocněnec.

Americký odhad počtu členů IS, kteří utekli, je přitom výrazně nižší než ruský. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že ze zajetí zmizelo asi pět stovek lidí včetně bojovníků IS.

Americký prezident v této souvislosti znovu vyzval evropské země, aby převzaly své občany, kteří se přidali k slámskému státu a nyní jsou vězněni na severu Sýrie. Přiznal, že několik radikálů uprchlo, řadu z nich se ale prý podařilo dopadnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 44 mminutami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 51 mminutami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 8 hhodinami
Načítání...