Americká Virginie chce zrušit trest smrti. Chybí už jen podpis guvernéra

Americká Virginie je na cestě ke zrušení trestu smrti. Po Senátu s právní úpravou souhlasila i tamní dolní komora a zbývá už jen podpis guvernéra Ralpha Northama, který slíbil, že zrušení podpoří. Virginie podle agentury Reuters popravila vůbec nejvíc lidí ze všech států USA.

Sněmovna delegátů, kterou ovládají demokraté, schválila zákaz trestu smrti poměrem hlasů 57 ku 41. Připojila se tak k Senátu, kde byl ve středu poměr hlasů 21 ku 17. Každá z komor schválila mírně odlišné texty, které budou muset být ještě sladěny.

Virginský guvernér, demokrat Ralph Northam, už slíbil, že zrušení trestu smrti svým podpisem podpoří.

V celách smrti jsou ve Virginii nyní dva muži. Naposledy se poprava v tomto státě konala v roce 2017. Podle agentury Reuters od roku 1608, kdy byla ještě britskou kolonií, popravila Virginie 1390 lidí. Texas, který se stal jedním ze států americké Unie v roce 1846, je v počtu popravených na druhém místě. Lidí popravil o 68 méně. 

Proti zrušení trestu smrti se stavěli během schvalovacího procesu republikánští zákonodárci. Někteří z nich požadovali, aby se trest zachoval pro nejzávažnější činy. „Nejde o pomstu, nejde o odplatu. V konečném důsledku jde o spravedlnost,“ hájil trest smrti republikán Jason Miyares.

Podle některých demokratů je argumentem pro zrušení trestu smrti i to, že jej nepoměrně častěji dostávají černoši. Demokratická poslankyně Kathleen Murphyová uvedla, že jejího bratra před lety zavraždili a jeden z jeho vrahů je nyní v cele smrti.

Přesto se rozhodla hlasovat pro zákaz poprav. „Lidé jsou častěji popravováni kvůli své barvě kůže než kvůli tomu, že by byli skutečně zločinci,“ prohlásila.

Biden chce zrušit federální trest smrti

Podle průzkumů veřejného mínění podpora trestu smrti v USA klesá. V roce 1990 byla ještě osmdesátiprocentní, loni se dostala na 55 procent. Dvaadvacet amerických států již trest smrti zrušilo a ve třech (Kalifornie, Oregon a Pensylvánie) platí moratoria.

Pokud zákaz skutečně vejde v platnost, bude Virginie prvním státem někdejší Konfederace, který trest smrti zruší.

Na federální úrovni se s popravami začalo loni v létě po sedmnáctileté přestávce. O jejich obnovení požádal tehdejší prezident Donald Trump. Do konce letošního ledna bylo vykonáno třináct federálních poprav. Bylo to vůbec poprvé, kdy federální vláda popravila za rok více lidí než všech padesát států dohromady. Mezi popravenými byla poprvé od roku 1953 i žena. Mezi lety 1963 a 2019 byli na federální úrovni popraveni jen tři lidé.

Současný prezident Joe Biden chce federální trest smrti zrušit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po požáru trajektu na Filipínách zemřelo pět lidí, další se pohřešují

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších 87 se pohřešuje po požáru trajektu na Filipínách. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na filipínskou pobřežní stráž.
před 1 hhodinou

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 5 hhodinami

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 7 hhodinami

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 9 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.