Americká Virginie chce zrušit trest smrti. Chybí už jen podpis guvernéra

Americká Virginie je na cestě ke zrušení trestu smrti. Po Senátu s právní úpravou souhlasila i tamní dolní komora a zbývá už jen podpis guvernéra Ralpha Northama, který slíbil, že zrušení podpoří. Virginie podle agentury Reuters popravila vůbec nejvíc lidí ze všech států USA.

Sněmovna delegátů, kterou ovládají demokraté, schválila zákaz trestu smrti poměrem hlasů 57 ku 41. Připojila se tak k Senátu, kde byl ve středu poměr hlasů 21 ku 17. Každá z komor schválila mírně odlišné texty, které budou muset být ještě sladěny.

Virginský guvernér, demokrat Ralph Northam, už slíbil, že zrušení trestu smrti svým podpisem podpoří.

V celách smrti jsou ve Virginii nyní dva muži. Naposledy se poprava v tomto státě konala v roce 2017. Podle agentury Reuters od roku 1608, kdy byla ještě britskou kolonií, popravila Virginie 1390 lidí. Texas, který se stal jedním ze států americké Unie v roce 1846, je v počtu popravených na druhém místě. Lidí popravil o 68 méně. 

Proti zrušení trestu smrti se stavěli během schvalovacího procesu republikánští zákonodárci. Někteří z nich požadovali, aby se trest zachoval pro nejzávažnější činy. „Nejde o pomstu, nejde o odplatu. V konečném důsledku jde o spravedlnost,“ hájil trest smrti republikán Jason Miyares.

Podle některých demokratů je argumentem pro zrušení trestu smrti i to, že jej nepoměrně častěji dostávají černoši. Demokratická poslankyně Kathleen Murphyová uvedla, že jejího bratra před lety zavraždili a jeden z jeho vrahů je nyní v cele smrti.

Přesto se rozhodla hlasovat pro zákaz poprav. „Lidé jsou častěji popravováni kvůli své barvě kůže než kvůli tomu, že by byli skutečně zločinci,“ prohlásila.

Biden chce zrušit federální trest smrti

Podle průzkumů veřejného mínění podpora trestu smrti v USA klesá. V roce 1990 byla ještě osmdesátiprocentní, loni se dostala na 55 procent. Dvaadvacet amerických států již trest smrti zrušilo a ve třech (Kalifornie, Oregon a Pensylvánie) platí moratoria.

Pokud zákaz skutečně vejde v platnost, bude Virginie prvním státem někdejší Konfederace, který trest smrti zruší.

Na federální úrovni se s popravami začalo loni v létě po sedmnáctileté přestávce. O jejich obnovení požádal tehdejší prezident Donald Trump. Do konce letošního ledna bylo vykonáno třináct federálních poprav. Bylo to vůbec poprvé, kdy federální vláda popravila za rok více lidí než všech padesát států dohromady. Mezi popravenými byla poprvé od roku 1953 i žena. Mezi lety 1963 a 2019 byli na federální úrovni popraveni jen tři lidé.

Současný prezident Joe Biden chce federální trest smrti zrušit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 2 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 2 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 2 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 3 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled