Alžírsko má nového prezidenta, protesty v zemi ale neutichají

Novým alžírským prezidentem se stal již po prvním kole voleb Abdal Madžíd Tabbúni, bývalý ministr a následně premiér vlády exprezidenta Abdal Azíze Butefliky. Vyplývá to z předběžných výsledků oznámených volební komisí, podle nichž Tabbúni obdržel přes 58 procent hlasů. Proti volbám protestují již několik měsíců desetitisíce lidí v alžírských městech. Hlasování se zúčastnilo jen čtyřicet procent voličů, což je nejméně v historii svobodných voleb v Alžírsku.

Severoafrickou zemí otřásají již od letošního února rozsáhlé protesty, které v dubnu donutily Butefliku rezignovat. Ten chtěl přitom usilovat už o pátý prezidentský mandát. Demonstrace však po jeho odstoupení neustaly, protože podle mnoha lidí byl 82letý prezident s četnými zdravotními problémy jen loutkou dalších politiků a vojáků, z nichž se někteří nadále drží u moci.

Protestující proto nesouhlasili s konáním prezidentských voleb, v nichž se utkali jen úřady schválení kandidáti, kteří se všichni v minulosti podíleli na chodu stávajícího režimu. Protestní hnutí vyzývalo k bojkotu voleb do přijetí širších ústavních reforem a nahrazení vládnoucí třídy novou generací. Již dříve také naznačilo, že v protivládních protestech bude pokračovat i po volbách.

Protesty v Alžírsku nepolevily ani během konání voleb
Zdroj: Ramzi Boudina/Reuters

Podle úřadů však dodává volební účast zvolenému kandidátovi dostatečnou legitimitu. Vláda se domnívá, že zvolení nového prezidenta je jedinou cestou, jíž se může Alžírsko dostat ze současné politické krize.

Tabbúni zastává vysoké funkce v zemi padesát let

Čtyřiasedmdesátiletý expremiér Abdal Madžíd Tabbúni pracoval ve státní správě přes padesát let, mnohokrát byl ministrem, je členem vládnoucí Fronty národního osvobození (FLN) a měl blízko k exprezidentovi Buteflikovi.

Rodák ze západoalžírské provincii Naama v roce 1969 po dokončení školy pro státní úředníky nastoupil do státní správy. Byl zástupcem prefekta a prefektem v různých provinciích, od roku 1991 byl členem vlády. Postupně řídil resorty spojů, kultury, místní správy, stavebnictví či obchodu. Premiérem byl od května do srpna 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje i repatriační z Egypta

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Krátce po 07:00 pak v Praze přistálo další letadlo Smartwings z ománského Maskatu, také na jeho palubě by mělo být zhruba 200 lidí. Kolem 7:30 pak dorazil druhý armádní repatriační let, který přiletěl z Egypta.
05:16Aktualizovánopřed 21 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 29 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 39 mminutami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 48 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 9 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 10 hhodinami
Načítání...