Alžírsko má nového prezidenta, protesty v zemi ale neutichají

Novým alžírským prezidentem se stal již po prvním kole voleb Abdal Madžíd Tabbúni, bývalý ministr a následně premiér vlády exprezidenta Abdal Azíze Butefliky. Vyplývá to z předběžných výsledků oznámených volební komisí, podle nichž Tabbúni obdržel přes 58 procent hlasů. Proti volbám protestují již několik měsíců desetitisíce lidí v alžírských městech. Hlasování se zúčastnilo jen čtyřicet procent voličů, což je nejméně v historii svobodných voleb v Alžírsku.

Severoafrickou zemí otřásají již od letošního února rozsáhlé protesty, které v dubnu donutily Butefliku rezignovat. Ten chtěl přitom usilovat už o pátý prezidentský mandát. Demonstrace však po jeho odstoupení neustaly, protože podle mnoha lidí byl 82letý prezident s četnými zdravotními problémy jen loutkou dalších politiků a vojáků, z nichž se někteří nadále drží u moci.

Protestující proto nesouhlasili s konáním prezidentských voleb, v nichž se utkali jen úřady schválení kandidáti, kteří se všichni v minulosti podíleli na chodu stávajícího režimu. Protestní hnutí vyzývalo k bojkotu voleb do přijetí širších ústavních reforem a nahrazení vládnoucí třídy novou generací. Již dříve také naznačilo, že v protivládních protestech bude pokračovat i po volbách.

Protesty v Alžírsku nepolevily ani během konání voleb
Zdroj: Ramzi Boudina/Reuters

Podle úřadů však dodává volební účast zvolenému kandidátovi dostatečnou legitimitu. Vláda se domnívá, že zvolení nového prezidenta je jedinou cestou, jíž se může Alžírsko dostat ze současné politické krize.

Tabbúni zastává vysoké funkce v zemi padesát let

Čtyřiasedmdesátiletý expremiér Abdal Madžíd Tabbúni pracoval ve státní správě přes padesát let, mnohokrát byl ministrem, je členem vládnoucí Fronty národního osvobození (FLN) a měl blízko k exprezidentovi Buteflikovi.

Rodák ze západoalžírské provincii Naama v roce 1969 po dokončení školy pro státní úředníky nastoupil do státní správy. Byl zástupcem prefekta a prefektem v různých provinciích, od roku 1991 byl členem vlády. Postupně řídil resorty spojů, kultury, místní správy, stavebnictví či obchodu. Premiérem byl od května do srpna 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 52 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...