Abcházie je 20 let samostatná. Důvodů k oslavám ale moc není

Suchumi - Kavkazská republika Abcházie se připravuje na oslavy své dvacetileté existence. V září 1993 tamní ozbrojenci s pomocí Moskvy vytlačili ze země gruzínskou armádu. Od té doby trvá napětí, které nedovoluje návrat více než dvěma stům tisícům uprchlíků z Gruzie.

Most přes řeku Inguri, který postavili po válce němečtí zajatci, je dnes jedinou oficiální spojnicí mezi Gruzií a Abcházií. Pohraničníci přes něj pouštějí většinou jen koňské povozy, právo přejít po rozbité silnici ale má jen ten, kdo si vyběhá nutná povolení. To je ale pro většinu gruzínských uprchlíků nedostižný sen. „Pokud bych měl dokumenty, tak bych jel. Ale takhle? Rusové mě chytí a zavřou,“ vysvětluje Goča Šeljakov. 

Společně s matkou žije v někdejší opuštěné administrativní budově na gruzínské straně. Na Abcházii se každý den dívají jen z okna. Práce není, musí stačit podpora v přepočtu 800 korun na člověka. A tak to jde už 20 let.

Abcházie
Zdroj: ČT24

Zatímco v Gruzii je o místo nouze, v Abcházii je tomu opačně – opuštěné zůstávají celé vesnice i městské čtvrti. Očamčira, lázeňské město u moře, mělo před válkou dvacet tisíc obyvatel. Dnes zůstala čtvrtina. „Celé město je prázdné, celý okres je prázdný,“ naříká obyvatelka Očamčiry.

Abcházie volá po uznání, Evropa o tom ale nechce ani slyšet

Na začátku konfliktu byla letitá rivalita mezi Abcházci a Gruzíny. Když první vyhlásili samostatnost, druzí poslali tanky. Válčilo se rok, v září 1993 gruzínská vojska ustoupila. A s nimi na 250 tisíc uprchlíků, polovina obyvatel země. Vrátit se mohla jen malá část z nich. „Pro naše děti určitě budeme potřebovat rozvoj vztahů – ale jen po právním uznání toho, že dnešního dne jsme 20 let nezávislí. Tak ať to pochopí a uznají nás,“ přeje si občanský aktivista Erik Rštuni.

Nejen Gruzie, ale i Evropa a další země o uznání Abcházie nechtějí ani slyšet. Země tak spoléhá na Moskvu. Ta má v Abcházii přes 3000 vojáků a pomáhá ekonomicky. Statisíce Rusů míří každoročně na abchazské pláže a drží tamní ekonomiku nad vodou. Investoři z Ruska vidí v Abcházii budoucnost a skupují domy na pobřeží.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 1 hhodinou

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 4 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.