Abcházie je 20 let samostatná. Důvodů k oslavám ale moc není

Suchumi - Kavkazská republika Abcházie se připravuje na oslavy své dvacetileté existence. V září 1993 tamní ozbrojenci s pomocí Moskvy vytlačili ze země gruzínskou armádu. Od té doby trvá napětí, které nedovoluje návrat více než dvěma stům tisícům uprchlíků z Gruzie.

Most přes řeku Inguri, který postavili po válce němečtí zajatci, je dnes jedinou oficiální spojnicí mezi Gruzií a Abcházií. Pohraničníci přes něj pouštějí většinou jen koňské povozy, právo přejít po rozbité silnici ale má jen ten, kdo si vyběhá nutná povolení. To je ale pro většinu gruzínských uprchlíků nedostižný sen. „Pokud bych měl dokumenty, tak bych jel. Ale takhle? Rusové mě chytí a zavřou,“ vysvětluje Goča Šeljakov. 

Společně s matkou žije v někdejší opuštěné administrativní budově na gruzínské straně. Na Abcházii se každý den dívají jen z okna. Práce není, musí stačit podpora v přepočtu 800 korun na člověka. A tak to jde už 20 let.

Abcházie
Zdroj: ČT24

Zatímco v Gruzii je o místo nouze, v Abcházii je tomu opačně – opuštěné zůstávají celé vesnice i městské čtvrti. Očamčira, lázeňské město u moře, mělo před válkou dvacet tisíc obyvatel. Dnes zůstala čtvrtina. „Celé město je prázdné, celý okres je prázdný,“ naříká obyvatelka Očamčiry.

Abcházie volá po uznání, Evropa o tom ale nechce ani slyšet

Na začátku konfliktu byla letitá rivalita mezi Abcházci a Gruzíny. Když první vyhlásili samostatnost, druzí poslali tanky. Válčilo se rok, v září 1993 gruzínská vojska ustoupila. A s nimi na 250 tisíc uprchlíků, polovina obyvatel země. Vrátit se mohla jen malá část z nich. „Pro naše děti určitě budeme potřebovat rozvoj vztahů – ale jen po právním uznání toho, že dnešního dne jsme 20 let nezávislí. Tak ať to pochopí a uznají nás,“ přeje si občanský aktivista Erik Rštuni.

Nejen Gruzie, ale i Evropa a další země o uznání Abcházie nechtějí ani slyšet. Země tak spoléhá na Moskvu. Ta má v Abcházii přes 3000 vojáků a pomáhá ekonomicky. Statisíce Rusů míří každoročně na abchazské pláže a drží tamní ekonomiku nad vodou. Investoři z Ruska vidí v Abcházii budoucnost a skupují domy na pobřeží.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 46 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled