Areály JZD kdysi stávaly v každé větší vesnici. Teď si s nimi obce často nevědí rady. Situaci tak řeší každý po svém. V Hošticích-Herolticích na Vyškovsku vybudovali Muzeum zemědělských strojů, v Lovčičkách by v budoucnu chtěli JZD nahradit novými domy a byty. A v Lesonicích na Znojemsku naráží na nedostatek peněz, tamní družstvo v centru obce proto už léta chátrá.
"Takto to chátrá už 20 let," říká starosta Pavel Herman (nez.) a prochází areálem bývalého zemědělského družstva v Lesonicích na Znojemsku. Objekt v samém srdci obce vesnici nejen hyzdí, ale začíná být nebezpečný. "V případě bouřky nebo větru ze střechy padají střešní tašky na soukromý pozemek, teď řešíme, jak z toho ven," popsal starosta jeden z problémů. "Vysekáváme náletové dřeviny a děláme drobné opravy, ale dvoumilionový rozpočet nestačí na to, abychom pokryli ještě potřeby areálu," povzdechl si Herman.
Areál bývalého družstva spadl do vlastnictví obce v 90. letech. Lesonice ho mají napůl se Státním pozemkovým úřadem. Pokud se chce obec pohnout z místa, potřebuje koupit druhou polovinu areálu. Bezúplatný převod ale nevyšel a dva a půl milionu na odkup v obecní kase není. "Kdybychom to získali, byla by tu možná třeba stavba rodinných domů nebo prostor pro podnikatele," doufá Herman.
Muzeum i domov seniorů
O krok dál, i když zatím bez jasného výsledku, jsou v Lovčičkách na Vyškovsku. Od studentů architektury si nechali zpracovat návrhy, jak by chátrající areál mohl v budoucnu vypadat. "Z tuctu studií jsme vybrali čtyři. A byly to zajímavé návrhy: nejen výstavba rodinných domů, ale i zázemí pro obec. Určitě by to nalákalo do obce další lidi," uvedla starostka Jaroslava Hrozková (KSČM). Na realizaci nápadu zatím nedošlo, obec řešila jiné problémy a chybí i peníze.
Po celé zemi je na devět stovek opuštěných a zchátralých areálů po bývalých zemědělských družstvech. Jen na jižní Moravě jich je víc než sto. Po svém si s bývalým JZD poradili třeba v Hošticích-Herolticích na Vyškovsku. Vzniklo tam Muzeum zemědělských strojů, které představuje hospodaření na venkově od 19. století. Ve Vranovicích na Brněnsku zase radnice spolu se soukromým investorem přebudovala bývalé JZD na domov pro seniory.
Družstevníci nejsou minulostí
Zemědělská družstva jako forma produkce ale nezanikla, dodnes jich fungují po celém Česku stovky. Většinou těží z dědictví minulé doby, využívají rozsáhlé lány polí a chovají tisíce zvířat. Často si ale velkou část půdy pronajímají od těch, kdo ji po revoluci dostali zpět.
Třeba Stanislav Studený pracuje v zemědělském družstvu v Říčanech u Brna už padesát let. Na přeměnu JZD v to současné si dobře pamatuje. "Bylo to dilema, jestli hospodařit soukromě nebo ve velkém, ale soukromý zemědělec má míň výhod. Je to menší využití strojů a má míň zvířat," vysvětlil předseda GenAgro Říčany Studený.
Říčanské zemědělské družstvo hospodaří na téměř třech tisících hektarů ve 14 obcích na západ od Brna. Pouze stovku hektarů vlastní sami, zbytek půdy patří další zhruba tisícovce vlastníků. "Pro nás to jsou klíčový pozemky," ujistil Studený. Podobně velké zemědělské podniky jako je ten v Říčanech, jsou kromě Česka už jen Slovensku a pár jich je v Polsku. "Nevýhodou je umenšování malých zemědělců. Výhodou je naopak konkurenceschopnost proti západu," dodal proděkan Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Daniel Falta.
- v roce 1948 vznikají první podniky
- podle zákona z roku 1949 musela mít své JZD každá obec
- v roce 1959 bylo v Československu 12 560 družstev
- koncem 80. let počet výrazně klesl: na 1 024 družstev
