Na vrchu Dyleň v Českém lese stojí od 10. července přes tři metry vysoká socha pohraničníka se samopalem a psem. Vztyčení sochy na soukromém pozemku zorganizoval Klub českého pohraničí, ve kterém jsou z velké části bývalí příslušníci Pohraniční stráže a komunističtí funkcionáři. Akce vyvolala vlnu emocí a kritiky. Na radnici přišla žádost o odstranění sochy. Majitel pozemku už oznámil, že socha do dvou měsíců zmizí.
Vrcholek Českého lesa opět "hlídá" pohraničník se samopalem. Lidi to pobouřilo
Socha pohraničníka se psem vzbudila vlnu emocí a kritiky (zdroj: ČT24)
Klub českého pohraničí se už v roce 2010 pokoušel sochu koupit a vystavit v expozici Muzea ochrany hranic. Tehdejší vedení Chebu, kterému socha patří, to ale odmítlo s tím, že nebude podporovat oslavy komunistického režimu.
Současná koalice složená z ANO, ČSSD a KSČM už byla vstřícnější. Sochu zapůjčila na neomezenou dobu. Její přesun z depozitáře a slavnostní odhalení na vrchu Dyleň zorganizoval Klub českého pohraničí a majitel pozemku, který zde buduje muzeum.
Členem klubu je i bývalý poradce pro věci politické Václav Sloup. U pohraniční stráže sloužil od roku 1968. Odmítá, že by pohraničníci stříleli nevinné. Vojáci na Dyleni podle něj nevzpomínají na žádné násilí. „Vyprávějí si a vzpomínají na dobu, kterou prožili na státní hranici. Není to nostalgie, je to pořád přátelství těch, kteří se setkávali a dva roky tam sloužili,“ řekl České televizi.
Na Dyleni stál lokátor, který hlídal socialistický vzdušný prostor. Nyní odsud vysílá rádio a jeho majitel Antonín Hofmann koupil i okolní pozemek, na kterém nyní socha stojí. „Budujeme zde muzeum, které by mělo připomenout dobu vojenskou, ale i dobu pohraniční stráže. Napadlo mě proto sochu použít jako jednu z dekorací,“ řekl k jejímu umístění.
Přes tři metry vysoká šestitunová socha pohraničníka se samopalem a psem byla od roku 1955 součástí památníku Pohraniční stráže, který byl až do 90. let v chebských Městských sadech (tehdy Gottwaldovy sady). Socha stála na asi dva metry vysokém podstavci s nápisem Na stráži míru. Autorem pomníku byl akademický sochař Jan Hána. Původně sádrová socha pak byla vyměněna za pískovcovou.
V roce 1990 byla socha sejmuta a podstavec zničen. Po několika přesunech nakonec město v roce 2003 sochu umístilo do dvora františkánského kláštera, kde v lapidáriu dělala společnost sochám ideologického vůdce bolševické revoluce Vladimíra Iljiče Lenina a komunistického novináře Julia Fučíka.
Od 10. července stojí socha na vrchu Dyleň v Českém lese. Vztyčení sochy, kterou zapůjčilo město, zorganizoval Klub českého pohraničí, ve kterém jsou z velké části bývalí příslušníci Pohraniční stráže.
Slavnostní odhalení pomníku pohraniční stráže v Chebu (1955)
„Pokud by Klub českého pohraničí nebo nějaký jiný spolek chtěl sochu umístit jako připomenutí své skvělé činnosti, tak bych byl výrazně proti, ale pokud by socha měla být umístěna v muzeu, tam patří, patří do historie,“ hájil záměr starosta Chebu Petr Navrátil (ČSSD).
Slavnostní odhalení pomníku pohraniční stráže v Chebu (1955)
V zóně smrti zemřely desítky lidí
Pohraniční stráž vznikla v roce 1951. Na západočeské hranici, které se říkalo zóna smrti, zastřelila nejméně sto sedmdesát pět lidí. Řadu lidí proto vztyčení sochy pobouřilo. Radnici přišla žádost o její odstranění, na internetu požaduje to samé i petice. Podle kritiků socha patří městu a to by nemělo dopustit, aby na hranicích připomínala dobu totality.
Na Dyleni nakonec pohraničník skutečně nezůstane. Majitel pozemku už městu oznámil, že sochu vrátí. Během dvou měsíců se přestěhuje zpět do klášterní zahrady v Chebu vedle soch Fučíka a Lenina.