Nový ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) v úterý doporučil školám, aby ředitelé v pátek vyhlásili ředitelské volno a školy zůstaly zavřené. Čtyřdenním volnem by pomohli zpomalit rychlost nákazy. Kraj je přitom přímo zřizovatelem některých škol. Přijímají doporučení volební lídři a jak se podle nich Ústecký kraj popasoval s koronavirovou krizí?
Podle Radka Černého z KSČM toto doporučení bylo nutné. „Ředitelé vědí, jaká ta doporučení jsou, a i podle míry nakaženosti se jednotliví ředitelé zařizují,“ říká Černý. Karel Karika kandidující za Piráty si také myslí, že ministr udělal správné rozhodnutí a volno společně s pondělním státním svátkem by mohlo pomoci zpomalit šíření pandemie.
Zdeněk Kettner z SPD je z postupů vlády při řešení koronaviru v rozpacích. „V populaci ten virus už je, pokud nechceme chodit ve skafandrech, tak se s ním dřív nebo později setkáme, je potřeba udělat opatření pro ty nejohroženější skupiny,“ komentuje Kettner. Současným čtyřdenním volnem si ale jistý není. Zdeněk Kettner, který je sám učitelem, vnímá každý ztracený den pro žáky jako bolestivý. Výpadek se musí dohnat a je to čistě na bedrech učitelů, myslí si.
„Kdybych byl ve vedení kraje, tak plně souhlasím s panem profesorem Prymulou, křivka nákazy se může od pátku do pondělí zploštit,“ říká Jaroslav Krákora kandidující za ČSSD. Jiří Kulhánek z ODS by doporučení nechal pouze doporučením, aby se ředitelé škol mohli sami rozhodnout. „Oni sami dobře vědí, jací jsou jejich žáci, jestli budou respektovat to, že zůstanou doma, nebo budou běhat venku a ten koronavirus někde chytí,“ hodnotí Kulhánek.
Podobně uvažuje i Petr Pípal kandidující za Severočechy.cz. „Jsou i školy, kde nemáme žádný záchyt koronaviru, pak jsou školy, kde ty záchyty jsou a tam čtyři dny přerušení kontaktu mezi dětmi mají smysl,“ myslí si Pípal.
„Myslím, že pan Prymula začal svoji funkci trochu nešťastně, protože nekontaktoval ministra školství Plagu, já jsem učitel na gymnáziu a náš ředitel volno nevyhlásí, musel by dostat příkaz od ministra,“ říká Jiří Řehák ze Spojenců pro kraj. Na jejich gymnáziu v Teplicích je podle něj situace klidná. Studenti se stejně všichni potkají ve školní jídelně. Osobně by si dokázal představit třeba týdenní chřipkové prázdniny.
Doporučení bylo mířené na ředitele škol, míní Jan Schiller kandidující za ANO. „Byl to jenom názor pana profesora, pouze požádal ředitele, pokud mohou, ať dají volno,“ říká Schiller. Filip Ušák ze STAN by chtěl apelovat na krizové řízení. „Pan ministr Prymula by neměl říkat své názory, ale měl by předkládat jasná stanoviska, jasné pokyny, co se má udělat,“ hodnotí Ušák.
Kromě doporučení ředitelům škol ale v úterý nový ministr zdravotnictví oznámil, že restaurace a bary budou muset od čtvrtka zavírat už ve 22 hodin. Prymula potvrdil, že toto opatření by mělo trvat dva týdny.
To je podle Filipa Ušáka v pořádku. „Je potřeba dělat opatření, která teď co nejméně bolí, ať už ekonomiku, nebo i běžný život,“ myslí si. Diskotéky a bary jsou podle něj velice rizikové pro šíření nákazy. Musíme se prý všichni trochu uskromnit.
Omezení sportovních akcí
Součástí v úterý oznámených omezení je i restrikce sportovních akcí. Na ty venkovní bude moci stále přijít dva tisíce sedících diváků. „Sportovní akce jsou venku, odkryté, takže nevidím důvod, proč by tam lidé nemohli být. Když si vezmete třídu 30 dětí, tak je to rizikovější,“ komentuje Jan Schiller z ANO. Zavírání restaurací ve 22 hodin podle něj není tak problematické, protože řada z nich už v tuto hodinu stejně končí kvůli rušení nočního klidu. „Se zavírací hodinou stoupá i míra alkoholu a nezodpovědnost lidí, takže to rozhodnutí je podle mě správné,“ uzavírá Schiller.
Podobně se na problematiku dívá i Jiří Řehák ze Spojenců pro kraj. Sportovní akce mu ale přijdou rizikovější než restaurace. „Nezbývá mi než důvěřovat, že toto nařízení bude mít efekt,“ myslí si. Doufal by v to, že vláda bude mít jednotnou koncepci a nebude měnit každý den pravidla. Petr Pípal ze Severočechů je starostou města Dubí, kde kvůli vyšší kriminalitě zavedli v celém centru kromě jedné restaurace zavírací dobu ve 22 hodin, takže jich se to v zásadě netýká. Rozumí i přitvrzení vládních opatření.
Podle Jiřího Kulhánka z ODS už v restauracích tolik hostů okolo 22. hodiny není, a opatření tudíž nemá takový smysl. „Nemyslím si, že by tam mělo dojít k přenosu, ale budiž, respektoval bych to i u těch sportovišť,“ říká. Jaroslav Krákora z ČSSD si myslí, že opatření je relevantní. „Mluvil jsem se dvěma provozovateli restaurací a ti s tím nesouhlasí, budou mít o 20 až 30 procent menší tržby, ale já jako lékař s tím souhlasím,“ přibližuje Krákora.
Zdeněk Kettner kandidující za SPD si myslí, že by opatření měla vláda lépe komunikovat. „Spousta opatření je jak na běžícím pásu a lidé potřebují vysvětlit, proč tomu tak je,“ komentuje. Na prvním stupni roušky být nemusí a na druhém stupni ano, to je podle něj zvláštní a myslí si, že by lidé byli zodpovědnější, kdyby věděli, proč se věci dějí. Rozhodně by podle něj měli ministři dávat jasné pokyny.
„Covid začal v Ústeckém kraji, a přesto jsme nejméně postiženi, s opatřeními v restauracích nesouhlasím, souhlasil bych s omezením diskoték,“ říká Karel Karika z Pirátů. Je to podle něj i o odpovědnosti provozovatelů. „Vyzkoušejme to, uvidíme, jak to bude dál, větší problém vidím v tom, že doporučení lidé podceňují,“ uvádí Radek Černý z KSČM. Důležitá je informovanost občanů, míní. Pomoci by podle něj mohla i branná výchova na školách.
Sociální služby a koronavirus
V Ústeckém kraji se nákaza objevila v březnu v republice poprvé. V domově pro seniory v Kamenici se pak také zaměstnanci rozhodli, že se s klienty měsíc izolují, aby je ochránili. Střídali se s další skupinou. Také v Kadani se v domově seniorů zaměstnanci v dubnu rozhodli pro dobrovolnou karanténu a žili v karavanech na zahradě.
V Ústeckém kraji je nyní uzavřena celá Tyršova základní škola v Rumburku a základní škola Masarykova v Krupce. Podobný osud potkal i tři mateřské školy.
S koronavirem se podle Jaroslava Krákory z ČSSD Ústecký kraj vypořádal dobře. Zaměstnancům domovů pro seniory dle něj kraj karanténu nařídit nemůže, takže jim patří dík, že ji podstoupili dobrovolně. Jiří Kulhánek z ODS je starostou Kadaně, kde zaměstnanci domovů žili v karavanech, a po zkušenostech z jara je spolupráce s krajem podle něj dobrá.
Z pohledu Zdeňka Kettnera za SPD jsou dobré výsledky v Ústeckém kraji zásluhou soudržnosti lidí a jejich vzájemné pomoci. Uvítal by obnovení skladů civilní ochrany na úrovni krajů a využil by podobný postup řízení, který se používá při chemickém útoku.
Pokud by byli ve vedení kraje Piráti, zajistili by v rozpočtu peníze pro krizové situace na ochranné pomůcky a rádi by zřídili fond, který by je dlouhodobě shromažďoval. Zkušenost Karla Kariky z jara je taková, že sociální služby dlouhou dobu žádné ochranné pomůcky nedostávaly a byly odkázány na sebe.
„Myslím si, že Ústecký kraj na jaře postupoval dobře, v současné době jsme také připraveni na to, abychom zvládli druhou vlnu,“ míní Radek Černý z KSČM. Ochranné prostředky i odběrová místa jsou podle něj připraveny. Na jaře měl záchranný systém často problém s někdy i 30 let starými ochrannými prostředky, říká.
Výkon kraje z jara chválí i Petr Pípal ze Severočechů.cz. „Myslím, že Ústecký kraj je připraven, kdyby se situace zhoršila, je otázka jak. Chci věřit tomu, že všechna opatření budou fungovat,“ soudí Pípal. Jiří Řehák ze Spojenců pro kraj má výhrady k chování kraje. „Špatná zdravotnická koncepce vyústila v to, že bylo jen pět odběrových míst, muselo se cestovat daleko,“ hodnotí. Kritizuje i informování občanů ze strany kraje. Do budoucna je podle něj potřeba posílit hygienické stanice.
Krajský sklad na ochranné pomůcky by zřídil Jan Schiller kandidující za ANO. Měl by být větší a zabezpečit sociální služby nebo integrovaný záchranný systém. Kraj by se měl postarat i o ochranné pomůcky ve školách a dalších zařízeních, myslí si.
Podle Filipa Ušáka za STAN se kraji nepovedla odběrová místa. Mohla být ve Šluknovském výběžku, Žatci nebo Litoměřicích. Museli je tam dle jeho názoru zřídit lokální politici. Vedení kraje také mohlo lépe zařídit dezinfekci.
Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.
