V plzeňské zoo ve čtvrtek po tříměsíčním zimním spánku oslavili kulatiny všichni tři medvědi hnědí – brtníci. Nejstaršímu Mikymu je třicet let, večerníčkoví Honzík a Eliška jsou o deset let mladší. Oslavy narozenin jsou možné pouze s odkladem. Medvědi je totiž v lednu prospí, řekl mluvčí Martin Vobruba. V hektarovém výběhu, který zoo otevřela před pětadvaceti lety, dostali proutěné košíky a koule, které upletli zaměstnanci, s kořenovou zeleninou, trávou, borovicí, senem, syrovými „velikonočními“ vejci, kuřaty a ořechy.
Tři medvědi v plzeňské zoo oslavili kulatiny. Přesné datum zaspali
„Šli spát mezi 4. a 5. prosincem a letos vstávali přesně na Mezinárodní den žen 8. března. Jsou ve velmi dobré kondici, zimu snášeli skvěle,“ řekl ošetřovatel Karel Kuneš. Poprvé letos nespali na takzvané dřevitce, ale na slámě a štěpkách. „Udělal jsem jim z toho stoh. Tam zalezli jako do hnízda a celou zimu jsme o nich nevěděli,“ popsal. Letos nebušili po zimě na kovové dveře, ale dožadovali se vypuštění funěním.
Podle Kuneše si medvědi sami řeknou, jak dlouho chtějí být venku. Nyní se pohybují ve výběhu po ránu od osmi hodin, kdy jsou akčnější, pak se vrátí domů a znovu vylezou po poledni, kde vydrží do čtyř hodin. Postupně budou ve výběhu po celý den až do sedmé večerní.
Nyní se krmí méně, pouze rostlinami, které jsou i ve volné přírodě, což je nejčastěji tráva, seno a větve, občas dostanou jablka a sušené ovoce. Maso zatím jen v malých dávkách, třeba kus hovězích žeber a slepice. Až do května de facto hubnou a mají tukové zásoby ze zimy, vysvětlil ošetřovatel. Nejběžnější stravou během roku je pro medvědy zelenina a ovoce a asi z dvaceti procent ryby a kuřata. „Váhově šli od loňska nahoru nádherně,“ podotkl Kuneš. Nejtěžší je Honza, který má i po zimě 340 až 350 kilogramů.
Medvědi už od října reagují na to, že se krátí den a ochlazuje se. Nejvíc potravy přijímají koncem září. Na zimní spánek se svědomitě připravují a nabírají váhu.
Letos to je 25 let, co zoo otevřela hektarový lesní výběh s osmi medvědími doupaty zahloubenými do země, jde o téměř přirozený biotop. Výhodou jsou duby, protože medvědi požírají na zimu olejnatá semena – třeba oříšky, bukvice i žaludy. Při otevření výběhu tam bylo sedm medvědů, zoo ale nyní rozšíření počtu neplánuje. „Protože máme dva sourozence a Miky je jejich strejda z jiného kolene,“ řekl Kuneš. Medvědy chovala plzeňská zoo už od roku 1940 ještě v bývalém areálu v Doudlevcích.
Ve volné přírodě žijí brtníci do třiceti let, v zoo více. Zahrada předloni přišla o nejstaršího medvěda v Česku, téměř čtyřicetiletého Pištu. „Ale už ta třicítka je kouzelný věk, takže Miky už je mezi rekordmany,“ sdělil ošetřovatel.