Šumava - S průměrnou výškou 921 metrů nad mořem je Šumava nejvyšší české a moravské pohoří. Je také největším národním parkem v zemi. Poledník je nejvýše položená rozhledna, Lipno zase největší přehrada, Jezerní slať je nejstudenější místo v Česku a Filipova Huť nejvýše položené sídlo. Šumava má ale i jedno komplikovanější prvenství - kůrovcem zasažené lesy v prvních zónách národního parku.
Před patnácti lety na Šumavě zvítězila moderní lesnická myšlenka - boj s kůrovcem tady nechali na samotné přírodě. Současné studie ukazují, že si příroda opravdu poradila sama, navíc zadarmo bez dělníků, kteří by tu museli sázet mladé stromky. Do prvních zón už se lidé chodí dívat, jak divočina funguje bez člověka.
Nový les bude odolnější
Ředitel Národního parku Šumava František Krejčí informoval, že nový les bude mnohem odolnější. Petr Kahuda z NP Šumava říká, že ekologická a ochranná funkce půdy a vody v lese bude zajištěna. Obnova je dokonce rychlejší, než odborníci předpokládali. Holý les vypadal patnáct let otřesně a nezdravě, i když teď už je z něj velká turistická atrakce.
Na svět se dere záplava zeleně. Pro horskou službu to ale úplně růžové není, protože brzy přijde moment, kdy se zatím stojící, ale dávno mrtvé stromy, začnou samovolně kácet k zemi. Náčelník Horské služby Šumava Michal Janďura varuje, že pokud turisté opustí vyznačené cesty, může dojít i k ohrožení života.
Stav pohoří kritizoval i Zeman
Vedení parku naposledy nahlas kritizoval Miloš Zeman, který se letos v dubnu nad Šumavou proletěl vrtulníkem. Prohlásil, že pohoří vypadá jako po chemickém bombardování. Ředitel parku kritiku odmítá s poukazem na to, že právě Miloš Zeman mohl jako předseda vlády do celého problému vstoupit, ale neudělal to.
Lidé se diví, že mohou do prvních zón vůbec vstupovat. Zatím ale jen na přesně vymezených několika místech, aby na vlastní oči viděli ojedinělý přírodní biotop. Vedení parku ani do budoucna neuvažuje o tom, že by zrušilo bezzásahové zóny. Naopak - přemýšlí o jejich rozšíření.
Agresivní kůrovci
Kůrovci jsou druhy, které se živí lýkem a dřevem stromu. V napadeném stromě musí odolat ochranným opatřením stromu. Ten totiž produkuje nejrůznější chemické látky, aby kůrovce zahubil. Na druhou stranu mohou kůrovci strom výrazně oslabit tak, že ho naočkují určitými dřevokaznými houbami.
Druhy, které žijí v těsné symbióze s těmito tzv. ambróziovými houbami, si spory těchto hub přenášejí ve zvláštním orgánu (mycangium) z míst, kde se vylíhly.
- Kůrovec na Šumavě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/974/97316.jpg
- Miloš Zeman autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/974/97312.jpg
- Rozhledna Poledník autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/974/97313.jpg
- I. zóna NP autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/974/97314.jpg
- Šumavské lesy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/974/97315.jpg
- Kůrovec na Šumavě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/974/97318.jpg
