Praha – Města a obce po celé republice se musí vyrovnat se zhruba 15procentním propadem daňových příjmů. V městských rozpočtech tyto peníze chybí, obce a města tudíž musí šetřit a mnohdy dokonce propouštět zaměstnance. Podle odhadů opouští úřady měst až pět procent zaměstnanců. Úspory se často hledají i v nákladech na energii.
Nové Město si poprvé v historii půjčilo od banky
Propad daňových příjmů je v Novém Městě nad Metují na Náchodsku zhruba 15 procent, což je na republikovém průměru. Radnice dala zaměstnancům jasné pokyny, na čem uspořit – například zbytečně nesvítit, nepřetápět kanceláře či neplýtvat papírem. Podle zaměstnankyně úřadu Andrey Andrejskové se lze takovému režimu přizpůsobit.
Šetří se ale i na mzdách úředníků. Tajemník města Petr Tyč dodal, že na mzdách město ušetřilo 400 tisíc korun. Nové Město na Metují si vůbec poprvé v historii půjčilo peníze u banky a téměř zastavilo investice do městského úřadu. „Město nyní investuje pouze do výpočetní techniky, jejíž efektivní využívání šetří spotřebu například papíru,“ uvedl Petr Tyč.
Se zhruba 600milionovým propadem daňových příjmů letos počítá úřad Královéhradeckého kraje. K nelibosti obcí proto výrazně omezil program obnovy venkova. Velká města v kraji však letos chtějí investovat stovky milionů korun. Spoléhají se na dotace z Evropské unie, jak naznačil předseda svazu měst a obcí a europoslanec Oldřich Vlasák:
„Letos by nemělo dojít k poklesu investiční výstavby, což je dáno kofinancováním z EU.“
Ústí nad Labem sice šetří, magistrát ale zrekonstruuje
O 180 milionů korun méně dostane Ústí nad Labem. Šetřit proto začalo propouštěním zaměstnanců. Jednotlivé odbory seškrtaly rozpočty o 20 procent. Náměstek ústeckého primátora Libor Turek (ODS) říká, že úsporná opatření se projevila v celé oblasti kultury.
Krize se projevila i v městské dopravě, déle se čeká na spoje. I přes krizi ale město začalo s rekonstrukcí atria a zasedací síně magistrátu za desítky milionů korun. Nová okna, nábytek, elektroinstalaci a klimatizaci v sále a vodní prvky v atriu zaplatí z velké části Evropská unie. Náměstek primátora Jan Řeřicha (ODS) upřesnil, že město zaplatí pouze sedm a půl procenta z celkové ceny.
Podle opozice se ale dalo i před finanční krizí, v době plánování obou rekonstrukcí, přemýšlet, kam peníze investovat účelněji.
Horní Planá školu opraví díky úvěru
V novém křídle hornolplánské školy stavitelé pokládají dlažbu, v podkroví už upravují interiér. V dubnu by měli skončit. Před opravou sloužila bývalá stáj pro praktickou výuku. Při deštích dovnitř stékala voda, stav byl havarijní, jak potvrdil ředitel školy Jiří Šíma. Oprava stojí 19 milionů korun.
Práce se podle radnice nesmí zastavit. Část dorovná z úvěru od banky, jak prozradil starosta Horní Plané Jiří Hůlka. Podle zástupců kraje podobný postup připravují i v dalších místech. Místostarosta Miloslav Čerkl se nechal slyšet, že kdyby byly práce zastaveny, obec by musela všechny stavby zakonzervovat. Peníze od banky použije i na pokrytí vlastního podílu při rekonstrukci zastaralé kotelny. Uhlí tady nahradí biomasa.
Zastupitelé splatí úvěr během tří let. Každý rok pošlou bance 3,5 milionu korun. Městský rozpočet se pohybuje kolem 75 milionů. Propad příjmů se na stavu pokladny podepsal podobně jako jinde v republice, chybí v ní tedy asi 15 procent.
Obce sice přišly o část záloh na daně z příjmů, investice a o příjmy z úroků, na druhou stranu ovšem není propad příjmů tak dramatický. Pochvalu obce nedávno sklidily od poslance, místopředsedy podvýboru pro hospodaření územních samospráv Vladislava Vilímce:
„Obce se v uplynulých letech chovaly konzervativně a v době poměrně vysokého ekonomického růstu vytvořily zdroje a určité úspory, které teď sice nepokryjí veškeré výpadky, ale alespoň umožní kofinancování evropských projektů a za to, myslím, zasluhují – na rozdíl od státu – absolutorium.“
