Chybějící část vnitřního Městského okruhu v Praze se podle náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti) začne stavět koncem desetiletí, ale dokončit ji bude možné pouze za přispění státu. Hřib řekl v Interview ČT24, že nynější ministr dopravy Martin Kupka (ODS) je státnímu spolufinancování nakloněn, rozhodovat bude ale až jiná vláda, která bude u moci na konci dekády. Do té doby se v pražské dopravě zřejmě mnoho nezlepší, rovněž až koncem desetiletí se bude upravovat Průmyslová a dokončení vnějšího dálničního okruhu, které je plně v režii státu, je zatím docela nejasné.
Praha dokáže podle Hřiba dostavět vnitřní okruh jen s přispěním státu. Rozhodne ale až budoucí vláda
28 minut
Zdeněk Hřib v Interview ČT24
Městský okruh je nyní hotov zhruba ze dvou třetin. Od otevření tunelového komplexu Blanka ale uplynulo již osm let a nezačalo se stavět nic dalšího. Podle náměstka primátora pro dopravu Zdeňka Hřiba se zbylá část spojující Holešovičky a Malešice fyzicky nebude stavět ještě dlouho. Práce by mohly začít v roce 2029.
„V minulém volebním období jsme podali žádost o územní rozhodnutí a okruh jsme dali pod zem,“ shrnul s tím, že nyní se připravují změny v územním plánu a posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Hřib dal ale najevo, že dostavba Městského okruhu s dlouhými tunely bude možná pouze v případě, že na ni Praze přispěje stát.
„Musíme si nalít čistého vína, bez finanční spoluúčasti státu Praha není schopna Městský okruh dostavět. Potřebujeme spolufinancování státu, jak je to běžné všude na západ od nás a jak je to běžné i v Brně. V Brně vnitřní okruh platí stát ze sta procent,“ poukázal.
Náměstek pro dopravu zdůraznil, že je okruh „stavba, která bude využívána nejenom Pražany, ale také lidmi z jiných regionů“. Míní, že ministr dopravy Martin Kupka to vnímá podobně a je tomu, aby stát na okruh přispěl, nakloněn. „Ale budeme se o tom muset bavit s ministrem dopravy a vládou, která tady bude v roce 2029,“ dodal.
Průmyslový polookruh v roce 2030, vnější okruh v nedohlednu
V Praze se dlouhodobě hovoří také o zkapacitnění průmyslového polookruhu, který tvoří ulice Kbelská a Průmyslová a suplují nejenom chybějící východní část vnitřního Městského okruhu, ale i vnějšího Pražského okruhu. Podle Hřiba je ale úprava Kbelské, která by měla odstranit zdržení na křižovatkách s Kolbenovou a Poděbradskou, podobně daleko jako dostavba Městského okruhu. Dojít na ni by mohlo v letech 2027 až 2030. „Vznikne tam Hloubětínský tunel. Je to stavba za sedm miliard, teď už se projektuje,“ upřesnil náměstek.
Jestliže Městský okruh čeká na dokončení zatím necelých osm let od září 2015, Pražský okruh je na tom ještě hůře. Ani kilometr na něm nepřibyl – a ani kilometr se nezačal stavět – již od roku 2010. Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl počátkem týdne oznámil, že silničáři očekávají, že do konce roku budou mít stavební povolení na úsek od prozatímního konce okruhu u Modletic do Běchovic a v příštím roce počítá ŘSD se zahájením stavby. Hotová by mohla být o další tři roky později.
Jenomže teprve tehdy bude Pražský okruh procentuálně zhruba v té fázi, ve které je nyní Městský okruh – bude hotový z necelých dvou třetin. A kdy dojde na jeho severní třetinu, je stále jen velká otázka. Dále se hlavně diskutuje.
„V pondělí se setkám s panem ministrem Kupkou a městskými částmi v té oblasti. Budeme řešit, jak urychlit stavbu,“ poznamenal Zdeněk Hřib. Zdůraznil však, že v přípravě staveb Pražského okruhu má vedení města jen velmi okrajovou úlohu. Je to státní investice, kterou zajišťuje Ředitelství silnic a dálnic. „Nejsme ten, kdo to má primárně v odpovědnosti ani ten kdo to staví. Ale držíme Ředitelství silnic a dálnic i panu ministrovi palce, aby to bylo co nejdříve,“ ujistil pražský náměstek pro dopravu.
Koleje jako cesta k zásadnímu zlepšení?
Podle něj ale kapacitní silniční okruhy pomohou dopravě v centru města jen částečně. Zásadní změnu by přineslo jen přesednutí velkého množství lidí z aut do veřejné dopravy, míní. Zdůraznil, že pražská MHD bývá hodnocena v mezinárodních srovnáních velmi příznivě, nedokáže ale pokrýt vše. Hřib je přesvědčen, že i v tomto případě by měl více udělat stát a zlepšit železniční spojení Prahy s místy jako Brandýs nad Labem-Stará Boleslav.
„To je typický příklad sídla ve středních Čechách, kde se – v nadsázce – polovina města ráno zvedne a jede pracovat do Prahy. Protože je kolejové spojení problematické, tak často jedou autem. Ale kdyby existovala rychlá náhrada pomocí rychlého a kapacitního vlakového spojení, určitě by to obyvatelé Brandýsa a Staré Boleslavi využili, a tím odlehčili silnicím,“ domnívá se.
Jako o zlepšení pro veřejnou dopravu – a nikoli jako o zhoršení pro řidiče – hovoří Hřib i o chystaném zpoplatnění vjezdu do části historického centra. Připustil, že se ještě diskutuje o tom, kde přesně by se mělo platit. Jisté je, že to bude Karmelitská, Újezd, Smetanovo nábřeží a část Křižovnické, diskuse ale je ještě o „jedné dvou uličkách okolo“.
Zásadní podle náměstka je dostat co nejvíce aut z úseků, kde se jezdí po kolejích, což ve špičkách pracovních dnů zpožďuje tramvaje. „Celý proces by měl být dokončen do konce roku. V takovém případě by to začalo platit někdy od začátku příštího roku,“ avizoval.
