Praha - V Praze 10 skončil první den druhého kola senátních voleb. Voliči vybírají mezi současnou místostarostkou Ivanou Cabrnochovou (SZ) a lékařkou Janou Duškovou (za ANO). Jedna z nich nahradí v horní komoře europoslance Jaromíra Štětinu. Volby jsou spojené s referendem, v němž se místní mohou vyjádřit ke stavbě nové radnice nebo opravě vršovického stadionu Ďolíček. Hlasování se během pátku zúčastnilo kolem pěti procent voličů. Volební místnosti budou otevřeny ještě v sobotu od 8 do 14 hodin.
Cabrnochová získala minulý týden v prvním kole senátních voleb podporu 15,83 procenta hlasů, Dušková skončila v těsném závěsu o pouhých 32 hlasů s 15,59 procenty. Třetí v pořadí byla kandidátka TOP 09 Renata Sabongui, čtvrtý bývalý fotbalista Antonín Panenka (za hnutí Nezávislí pro Prahu 10 - Hnutí pro lepší Desítku) - více čtěte zde.
Štětina byl do Senátu zvolen za Prahu 10 v říjnu 2010. Letos v květnu ale uspěl ve volbách do Evropského parlamentu a stal se europoslancem, křeslo českého senátora proto opouští. Jeho nástupkyně v horní komoře však pouze dokončí Štětinův šestiletý mandát - v Senátu tedy bude působit pouze dva roky.
V referendu hned sedm otázek, starosta za to čelí kritice
V referendu budou lidé odpovídat na sedm otázek. Šest z nich se týká výstavby nového sídla radnice, ptají se například na zastropování nákladů na půl miliardy korun nebo vypsání architektonické soutěže. Jedna z otázek se věnuje opravě stadionu Bohemians 1905 Ďolíček.
Kritici, kteří navrhovali vlastní znění otázek referenda o stavbě radnice, namítají, že příliš velké množství otázek je pro voliče matoucí. Otázky jsou prý takto navržené starostou Bohumilem Zoufalíkem záměrně a jejich cílem je zmást lidi a uvolnit finanční prostředky na stavbu miliardové radnice.
Znění otázek referenda konaného 26. a 27. září 2014:
Otázka č. 1: Souhlasíte s tím, aby náklady na výstavbu sídla Úřadu městské části Praha 10 zahrnující pořízení pozemků potřebných pro výstavbu byly omezeny částkou 500 mil. Kč bez DPH?
Otázka č. 2: Souhlasíte s tím, aby základním hodnotícím kritériem v zadávacím řízení na pořízení sídla Úřadu městské části Praha 10 byla ekonomická výhodnost nabídky a dílčím kritériem s nejvyšší vahou byla nabídková cena?
Otázka č. 3: Souhlasíte s tím, aby městská část Praha 10 ze svého rozpočtu zrekonstruovala stadion Ďolíček za maximální částku 150 mil. Kč bez DPH?
Otázka č. 4: Souhlasíte s tím, aby celkové náklady na rekonstrukci nebo pořízení sídla Úřadu Městské části Praha 10 byly omezeny částkou 500 milionů Kč včetně DPH a případných úroků?
Otázka č. 5: Souhlasíte s tím, aby dosavadní proces výběru sídla Úřadu Městské části Praha 10 byl zrušen?
Otázka č. 6: Souhlasíte s tím, aby byly hodnotícími kritérii pro konečný výběr sídla Úřadu Městské části Praha 10 ekonomická výhodnost a dopravní dostupnost pro občany MČ Praha 10?
Otázka č. 7: Jste pro to, aby na řešení sídla Úřadu Městské části Praha 10 byla vyhlášena veřejná architektonická soutěž podle pravidel České komory architektů?
Zastupitelé mohou s referendy různě taktizovat
Kromě právě probíhajícího referenda na Praze 10 se řada lidových hlasování uskuteční také spolu s říjnovými komunálními volbami. O jejich vyhlášení rozhodují zastupitelstva, buďto z vlastní iniciativy, nebo na žádost občanů podloženou dostatečným počtem podpisů pod peticí. Ne všude ale zastupitelé měst vycházejí lidem vstříc, a proto o dalším postupu mnohdy rozhoduje soud.
Významný nástroj zastupitelů je například rozhodování o termínu referenda. V případě, že není spojeno s jinými volbami, je jen velmi malá pravděpodobnost, že k urnám dorazí pro platnost referenda požadovaných 35 procent voličů. Ani sloučení s jiným typem volby ovšem nezaručuje, že bude tato hranice překonána. Například v případě již zmíněných doplňovacích senátních voleb na Praze 10 dosáhla účast v prvním kole pouhých 15,8 procenta.
Redaktor Deníku Referendum Jakub Patočka (ČSSD) v rozhovoru pro ČT24 upozornil, že referenda v 15 místech České republiky nepředstavují ani polovinu z těch, která se občané pokusili vyvolat. Většinou jim prý brání zastupitelé, kteří mají celou řadu obstrukčních strategií, jak hlasování zmařit. „Občané se pokusili vyvolat referenda v 37 místech a nakonec se to podařilo v 15 městech, z nichž největší je Ústí nad Labem,“ dodal.
