Ostrava je podle mezinárodního srovnání kvality ovzduší osmým nejvíce znečištěným městem v Evropské unii. Mohou za to lokální topeniště, průmysl, ale také znečišťování ovzduší z Polska. Problém je nejen tamní průmysl, ale také uhelné elektrárny, které vyrábí až osmdesát procent energie a tepla. Uhlí je také nejčastějším zdrojem vytápění v polských domácnostech. Ostravsko v pondělí navštívil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), který chce o zmírnění dopadů na životní prostředí jednat s polskou stranou.
Polsko se výrazně podílí na znečištění Ostravska. Ministr Petříček tlačí na tamní vládu, aby jednala
„Byli bychom rádi, kdyby v celé Evropě platila obdobná pravidla pro průmyslové podniky, takže prostor pro jednání určitě je. S polskou vládou budeme jednat už na podzim,“ řekl ministr zahraničních věcí Petříček.
Podle něj by mělo Polsko začít výrazně snižovat emise například tím, že se bude modernizovat výroba právě v oblasti polského Slezska. S tím by měla pomoci i Evropská unie prostřednictvím svých fondů. Je však nutné zaměřit se i na polská lokální topeniště, která se na znečištění ovzduší na Ostravsku podílí také.
Na Ostravsku, Karvinsku a Frýdecko-Místecku byla loni vyhlášena smogová situace hned čtyřikrát s celkovou délkou trvání 336 hodin, na Třinecku třikrát a trvala bezmála 230 hodin. Nejvyšší překročení limitu bylo zaznamenáno na začátku března na Karvinsku – 242 mikrogramů na metr krychlový, povolený limit je padesát mikrogramů.
Jednou z nejpostiženějších oblastí kraje je ostravský městský obvod Radvanice a Bartovice. Ze zákona může být limit polétavého prachu překročen maximálně 35 dní v roce, v Radvanicích a Bartovicích byla jenom loni tato hranice překročena o 51 dní.
V městském obvodu bývá ve vybraných dnech překročen limit polétavého prachu někdy i čtyřnásobně. Podle redaktorky ČT Pavly Krůčkové to byvá podobné i s hodnotami karcinogenního benzoapyrenu, který se někdy dostane až na desetinásobek povoleného limitu.
Starosta: Je potřeba tlačit na Polsko
Podle starosty městského obvodu Radvanice a Bartovice Aleše Boháče (nestr.) by měl stát zjednat nápravu. Konkrétně by mělo ministerstvo průmyslu a obchodu řešit průmyslové areály a resort zahraničí údajné znečišťování z Polska.
Máme tady průmysl. Ten průmysl s touto hustotou nikde jinde v Česku není a k tomu je tady samozřejmě i vliv Polska.
Vedení městského obvodu často kritizuje například nedalekou huť Liberty Ostrava, ze které údajně často vychází neznámý barevný kouř. Nedávno městská část poukázala i na uhelný prach ze skládky uhlí, která závodu patří.
„Huť Liberty Ostrava dlouhodobě nejen že splňuje veškeré emisní limity, ale u jednotlivých látek je často hluboko pod stanovenými limity, například emise prachu jsou o dvě třetiny nižší, než stanovuje legislativa,“ uvedlo pro ČT vedení Liberty Ostrava.
Liberty Ostrava se navíc hájí tím, že od privatizace investovala do snížení vlivu výroby na životní prostředí šest miliard korun. Další dvě miliardy pak údajně investovala s podporou dotací Evropské unie nad rámec svých povinností.
Méně kouře z koksovny?
Podle ostravského primátora Tomáše Macury (ANO) se kvalita ovzduší na Ostravsku postupně zlepšuje, zároveň ale chápe vedení městského obvodu Radvanice a Bartovice, které bojuje za lepší životní prostředí. Primátor připomněl, že s polskou stranou by měla jednat hlavně vláda.
Město už iniciovalo přezkum v případě zpřísnění integrovaných povolení v koksovně. „Přezkum dopadl tak, že byly zpřísněny některé podmínky pro provoz zařízení. Mělo by dojít ke snížení počtu různých kouřových excesů, kterých jsme byli svědky,“ řekl Macura.
Macura připomněl, že Polsku vypršely výjimky na limity znečištění, které mělo při vstupních pohovorech do Evropské unie. To znamená, že tamní firmy by teď měly mít stejné podmínky, jaké mají české firmy. Poláci se navíc údajně inspirují programem kotlíkových dotací, což je podle ostravského primátora dobrá zpráva.
Tři země pod dohledem odborníků
Na otázku, zda ovzduší více znečišťuje Polsko, nebo Česko, by měly odpovědět výsledky speciálního měření odborníků z obou zemí. Data sbírají od loňského dubna poblíž česko-polské hranice a v rámci druhého projektu pak sledují kromě Česka a Polska také Slovensko.
„Máme hotový model, který ukazuje, že znečištění má centrum někde v okolí Katovic,“ řekl vedoucí katedry životního prostředí VŠB Ostrava Petr Jančík. Připomněl, že hlavně v těsné blízkosti hranic mají tyto zdroje znečištění významný vliv; na jih od Ostravy už nikoliv.
Podle Jančíka pomohly i kotlíkové dotace, ale jenom zčásti. Vyměněna byla totiž zhruba desetina těch nejproblematičtějších kotlů. Řekl, že stát se měl zaměřit na nejpostiženější regiony, jako je Ostravsko nebo severní Čechy. „Dotace byly rozprostřeny po celé republice, takže máme pokrytou jednu desetinu, mohlo to být vyřešeno možná už všechno,“ řekl.
Petříček: Polsko by mělo nést odpovědnost i za nelegální sklad chemikálií
Ministr Petříček se v pondělí setkal také s primátorem Frýdku-Místku Michalem Pobuckým (ČSSD). Mluvili o nelegálním skladu chemikálií v nedalekém Starém Městě, jehož likvidace stála patnáct milionů korun. Odstranění chemikálií hradilo město, kterému by teď mohl pomoct stát.
Pokud se prokáže, že odpad sem byl dovezen nelegálně z Polska, měla by se polská strana přihlásit k dlouhodobému řešení ve spolupráci s Českou republikou tak, aby k tomu nedocházelo do budoucna.
Financování likvidace nelegální skládky bude podle Petříčka téma pro vládu i ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). „Měli bychom chtít po polské straně, aby ty náklady nesla ona,“ doplnil Petříček. To by prý mělo nastat, pokud vyšetřování prokáže, že šlo o nelegální skupinu operující z Polska.
