Teplice – Vězni z vazebního zařízení v Teplicích mají nové místo pro rozjímání a setkání s duchovními. Modlitebna má na poměry českých přeplněných věznic neobvyklý vzhled. Vypadá jako kaple gotického kostelíka, a to i s vitrážemi a nástěnnými malbami. Vězeňští faráři si však modlitebny cení hlavně proto, že se pro ni vůbec našel prostor.
Podle zákona o vězeňství má mít možnost hovořit s duchovním každý vězeň. Doporučuje se civilně vypadající místo, gotiku však žádný předpis nenařizoval. Stačila židle a stůl, ale toto je zázrak, těšila se z nového prostoru farářka husitské církve Daniela Klimešová. K radosti má rozhodně důvod. Doposud totiž hovory se svými svěřenci musela provádět ve výslechové místnosti – se zamřížovanými okny a pancéřovanými dveřmi.
Výzdobu nové kaple navrhl sám ředitel zařízení Petr Blažek. Vedle svého zaměstnání ve vězení totiž externě učí malbu a kresbu na univerzitě v Ústí nad Labem. „Usiloval jsem o dosažení stejného pocitu ohromení, jako když ve středověku vstupovali věřící do katedrály,“ podotkl Blažek, jenž na zdech nové kaple vytvořil nástěnné malby. Patinované fresky mající vzhled, jako by byly právě objeveny pod vrstvami staré omítky, představují na jedné stěně ukřižování a na druhé patrona kaple a města Teplic Jana Křtitele.
Ostatní práci nicméně provedli trestanci, půl roku trvající rekonstrukci museli provést co nejlevněji. Základním materiálem tedy byl polystyren, papír, dřevo, sololit a sádra. Se vzhledem běžných kostelů si ovšem teplická kaple nezadá. „No, vypadá to jak pravá kaple,“ připustil jeden z vězňů Ivan Kalaš.
Vysvěcení se nové duchovní místo nedočká. Místo toho kapli požehnalo hned několik farářů najednou. Přístupná má být pro všechny vězně, bez ohledu na to, jakou kdo víru vyznává.
