Praha – Na nádraží Vyšehrad nepřijel vlak už přes půl století a stav novorenesanční výpravní budovy, která ztratila využití, tomu odpovídá. I přes opravu z roku 1987 je značně zchátralá, nepomohlo jí ani prohlášení za kulturní památku v roce 2000. Podívejte se, jak v současnosti vypadá nádraží, které svého času praskalo ve švech.
Vyšehradské nádraží přestalo sloužit osobní přepravě v květnu 1960. Od té doby vlaky stanicí pouze projíždějí, místní musí dojíždět městskou dopravou na hlavní nebo smíchovské nádraží. Stylově zajímavá, ale nefunkční výpravní budova je i přes opravu z roku 1987 zchátralá. Při tehdejší rekonstrukci totiž natekla pod fasádu voda a značně ji poškodila. Roku 2000 byly hlavní budova, čekárna a strážní domek prohlášeny za kulturní památku.
Za stržení hrázděné čekárny dostal investor stotisícovou pokutu
V roce 2007 prodaly České dráhy nádražní budovu soukromé společnosti TIP Estate. Ta se uvedla vykácením zeleně v okolí a stržením památkově chráněné hrázděné čekárny mezi kolejemi. Památkový odbor magistrátu udělil společnosti, která získala nádraží za 42,5 milionu korun, tehdy nejvyšší možnou pokutu 100 tisíc korun.
Investor plánuje postavit dvě administrativní budovy
Investor měl nádraží opravit, k tomu však zatím nedošlo. Dlouhou dobu se s městskou částí Praha 2 přel o podobu svých budoucích plánů – u nádraží chtěl postavit dvě nové prosklené administrativní budovy s podzemními garážemi. Radnici se nelíbilo, že by „megalomanské budovy zakryly výhled na Vyšehrad“, proto je musel investor ve svých plánech zmenšit. Na začátku roku 2012 se v médiích objevila zpráva, že se město s majitelem na konečné podobě nádraží dohodlo. Ovšem na konci roku 2013 je situace pořád stejná: nádraží chátrá; investor nekomunikuje.
Městská část bezmocně přihlíží a čeká, co se s budovou stane. Je možné, že investor stavbu se schváleným územním rozhodnutím prodá jinému zájemci. Zda se nakonec podaří na vlastníkovi opravu nádraží vynutit, nebo stavitel nechá budovu zchátrat natolik, aby mohla být odstraněna a pozemek mezi dvěma moderními budovami byl využit k novostavbě, je otázkou.
Podrobný vývoj situace ZDE.
Budova nepatří Českým drahám, SŽDC ani městu. Ovšem vina za její stav na tyto aktéry padá stále. „Kdyby Praha pracovala s hustotou železniční sítě, kterou má k dispozici, žila by nádraží Vyšehrad, Bubny a Karlín a železniční síť v Praze by převzala roli páteřní sítě veřejné dopravy. Celý problém, který v současnosti řešíme, vznikl samospádem a nedořešenou koncepcí veřejné dopravy v Praze. Intenzivnější dopravu osob bychom nutně potřebovali,“ uvedl urbanista Jan Sedlák, z fakulty architektury ČVUT.
Novorenesanční nádraží mělo vyřešit kapacitní problémy
Na místě opuštěného vyšehradského nádraží přitom měly stát svého času dokonce budovy dvě. Nádraží vzniklo na tzv. pražské spojovací dráze z roku 1872, která vedla z hlavního nádraží (tehdejšího nádraží Františka Josefa) na nádraží smíchovské.
Původní budova nádraží přestala kapacitně stačit a roku 1891 rozhodla státní železniční správa na nátlak města o přeměně nádraží na nákladní. O 200 metrů dál měla vyrůst budova zcela nová, určená pro přepravu osobní. Plán ovšem ztroskotal kvůli odporu majitele pozemku usedlosti Přemyslovka. Nakonec se železniční správa s magistrátem dohodly, že bude Vyšehradské nádraží sloužit jen pro přepravu osobní a v roce 1906 zde byla postavena budova, která vyhovovala novým přísnějším požadavkům.
Technická zpráva z roku 1904:
„Jelikož zařízení pro veškerou přepravu nedostačuje, a rozšíření této stanice pro veškerou dopravu je nemožné, bylo usnešeno nákladovou dopravu v budoucí stanici vyšehradské vypustiti a upraviti stanici toliko pro osobní dopravu a pro výpravu zavazadel a spěšnin. Koleje č. I a II budou sloužiti výhradně pro vlaky osobní, kolej III jest určena pro vlaky nákladní. Stávající budova s přístavbou, skladiště s rampou, silniční váha … se odstraní.“
Zdroj: Krejčiřík, Česká nádraží
Hodiny se přivezly z tehdy rozebíraného hlavního nádraží
Architekt Jan Heindl navrhl novou budovu v tehdy módním slohu „české renesance“ obohacené o secesní prvky. Podobně stavěl i jiné objekty, například budovu Všeobecné živnostenské banky v Náchodě nebo radnici v Sedlčanech. Vyšehradskou dvoupatrovou budovu s jednopatrovým křídlem pak postavil Emanuel Vrzal v letech 1905-1906. Hodiny osazené do průčelí pocházely z jedné ze dvou věží právě bourané výpravní budovy nádraží Františka Josefa (dnešní hlavní nádraží).
Zprávy z tehdejšího tisku:
„Všeobecně bylo vždy stěžováno na správu c. k. státní dráhy, že ponechává na předměstských stanicích původní prozatímní nádražní budovy, které se všemu spíše než nádraží podobají. Tyto dny byl učiněn první krok k nápravě … Nádraží na Vyšehradě jest stavěno v moderním a vkusném slohu. Místnosti vnitří jsou upraveny tak, aby všem požadavkům vyhověly.“
Zdroj: Krejčiřík, Česká nádraží
Nádraží ne/využitá?
Ačkoliv již slavná éra železnice pominula a nádraží přestávají sloužit svému účelu, jsou velmi diskutovaným tématem. K nádražím mají co říct památkáři, kteří by rádi zachovali genius loci místa s mnohdy opravdu architektonicky zajímavými budovami, developeři, kteří v nádražích vidí lukrativní pozemky v centru Prahy, i zastánci kolejové dopravy, kteří doufají, že se éra vlaků ještě vrátí a nádraží budeme opět potřebovat.
„Praha by k problému měla přistoupit aktivně, jako by byla soukromým developerem. Bohužel město ty pozemky většinou nevlastní. Zbývá mu tedy hrát roli koordinátora rozvoje. To je v současnosti optimální řešení,“ uzavřel téma pražský primátor Tomáš Hudeček.
