Lidský řetěz vedl z Břeclavi až k hranicím, vzpomíná Milan Blažek

Břeclav – Začalo to demonstracemi a letáky a skončilo hromadným překročením státní hranice. Pedagog Milan Blažek byl u toho, když se v roce 1989 hroutil komunistický režim. V Břeclavi pomáhal zakládat tamní Občanské fórum a organizovat demonstrace. Včetně vytvoření lidského řetězu k rakouské hranici.

Břeclavsko a s ním i celý jih České republiky mělo za minulého režimu tu výhodu, že tam šlo chytit televizní signál z Rakouska. I proto byli lidé trochu víc informovaní. „Skoro všichni přijímali signál rakouské televize, kromě toho jsme poslouchali Hlas Ameriky a Svobodnou Evropu,“ vzpomíná Milan Blažek, který se v listopadu 1989 rozhodl aktivně zapojit do dění. O tom, co se dělo v Praze, věděl právě z médií. „V té době jsem učil na učilišti v Hodoníně. Něco viselo ve vzduchu, čekalo se jenom na to, kdy se to stane,“ řekl Blažek.

„Občas jsem měl strach, třeba když jsem šel z jedné demonstrace a za rohem byli milicionáři. Na demonstrace přicházeli hlavně mladší lidé, protože naše generace nebyla zatížená událostmi roku 1968… že může dojít na pendreky,“ uvedl Blažek.

Nahrávám video

Na první demonstraci vyrazil do Brna, kde si na náměstí Svobody vzal letáky o Občanském fóru a začal je rozšiřovat v Břeclavi. Nakonec pomáhal zakládat břeclavské koordinační centrum Občanského fóra. „V člověku to bylo za ty roky nastřádané – obava říct, co si člověk myslí. Takže tady mluvil kdekdo, atmosféra byla hrozně uvolněná,“ dodal Blažek.

Nejvíc symbolická demonstrace lidské jednoty byl řetěz rukou. „Napadlo mě udělat řetěz lidských rukou mezi Břeclaví a státní hranicí s Rakouskem, což je vzdálenost asi tři až čtyři kilometry. Zašli jsme za velitelem pohraničníků, který nám řekl, že to neexistuje, protože by to byl vstup do hraničního pásma. Já jsem mu řekl, že mě to nezajímá, že mu to jen oznamuji,“ popsal Blažek. Nakonec se s velitelem dohodli, že pokud nikdo nepřekročí hranici, akce půjde zařídit. „K překroční stejně došlo a myslím si, že to bylo jedno z nejhromadnějších překročení státní hranice vůbec,“ uzavřel Blažek.

O pochodu k rakouským hranicím existují i obrazové záznamy, jako například tento:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
před 10 mminutami

VideoKruhový objezd v Jihlavě nehodám nezabránil, jeho úprava vyjde na milion

Na kruhovém objezdu v Jihlavě, který stojí u nájezdu k dálnici D1 a kudy vede i hlavní trasa na Havlíčkův Brod, došlo za dva roky k dvaadvaceti nehodám. A to i přesto, že měl objezd v místě častých nehod dopravu zpomalit a zpřehlednit. Ředitelství silnic a dálnic nyní jako technickou prevenci navrhlo zvýšit střed křižovatky, aby nedocházelo k oslnění z protisměru. Úprava jen dva roky staré křižovatky vyjde na miliony korun.
před 29 mminutami

V laboratoři v Brně unikla žíravá látka, evakuovalo se 150 lidí

V laboratoři ve Studentské ulici v Brně unikly desítky mililitrů žíravé, toxické látky, hasiči ji zlikvidovali. Z budovy odešlo asi 150 lidí. Záchranáři měli v péči dva pacienty, jeden z nich skončil v nemocnici. Zatím není jasné, o jakou chemickou látku jde. Ulice byla uzavřená. Nehoda se stala podle informací agentury ČTK v budově budoucí Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity.
13:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoKvůli extrémnímu počasí hrozí kůrovcová kalamita

Kůrovec může znovu ohrozit české lesy. Podmínky mu vytvořilo letošní suché a horké počasí. „Neprší, tak stromy jsou ve stresu, protože nemají vodu. Pro kůrovce jsou snadná kořist,“ vysvětluje náměstek pro lesní hospodářství z oblastního ředitelství Vysočina v rámci Lesů ČR Tomáš Kotík. Kalamita by se podle odborníků mohla projevit za dva roky. Nejen zaměstnanci státních lesů proto už teď porosty kontrolují a hledají v nich napadené stromy. Ani jejich likvidace ale nemusí být řešení. Vše záleží na dalším vývoji počasí.
včera v 20:42

Zemřel šlechtic Filip Sternberg. Majiteli hradu Český Šternberk bylo 69 let

Ve věku 69 let zemřel v sobotu ve Vídni po těžké nemoci Filip Sternberg, majitel hradu Český Šternberk na Benešovsku a potomek významného rodu Sternbergů. O jeho úmrtí v neděli informovala kastelánka Českého Šternberku Zuzana Míková.
včera v 20:36

Tajemník odjel a Medek i Koblasa vystavovali zákazu navzdory

Říká-li se, že knihy mají své osudy, platí to také přinejmenším pro některé výstavy. Expozice Zákazu navzdory, již připravila Galerie výtvarného umění v Chebu, k takovým rozhodně patří.
včera v 10:00

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
5. 9. 2026

VideoAž 150 kilometrů v hodině mohou řidiči na části D3 jezdit do konce roku

Mezi Planou nad Lužnicí na Táborsku a Úsilným u Českých Budějovic pokračuje testovací režim, řidiči tam tak na dálnici D3 do konce roku mohou za vhodných podmínek jezdit až 150 kilometrů v hodině. Původně mělo zkušební období skončit v září, ministerstvo dopravy však chce získat víc dat o tom, jak se auta na úseku chovají a jestli vyšší rychlost nezpůsobuje víc nehod. Data bude analyzovat během podzimu. Do konce roku rozhodne, jestli tam rychlost ponechá trvale.
5. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.