Krev na stěnách bývalé věznice na Cejlu může být stopou výslechů vězňů z 50. let

Nahrávám video

V jedné z místností bývalé věznice v Brně na Cejlu jsou na stěnách stopy lidské krve. Potvrdili to forenzní antropologové z Masarykovy univerzity. Podle historiků mohla krev patřit vězňovi nebo vězňům, kteří areálem prošli v 50. letech. Nález podle nich dokazuje brutalitu výslechů a zacházení s vězni v dobách komunistického režimu.

Drobné červené cákance na jedné stěně místnosti a další i na protější. To, že jde o lidskou krev, potvrdili nedávno antropologové z Masarykovy univerzity. Historikové se domnívají, že jde o stopu brutality při výsleších v 50. letech. „V Československu komunisté popravili přes dvě stovky lidí. Počet těch, kteří zahynuli v kriminálech, je násobně vyšší. Mnoho lidí zahynulo právě během výslechů a my jsme teď v místnosti, kde se něco takového odehrávalo,“ popsal historik Pavel Paleček.

Vyhrožovali mi smrtí, vzpomíná Zdena Zajoncová

Komplex budov na Cejlu sloužil jako ženská věznice gestapa, později tu bylo krajské vězení. Prošly tudy tisíce politických vězňů a desítky jich tu byly popraveny. V jedné z cel na Cejlu strávila několik měsíců i dnes šestadevadesátiletá Zdena Zajoncová, jedna ze dvou žijících pamětnic věznice gestapa. Bylo jí tehdy 19 let. Důvod věznění byla velezrada. S kamarády psala vápnem po budovách nápisy. „Pryč s Hitlerem, pryč s okupací, ať žije Československo, jsme psali,“ řekla Zdena Zajoncová. Vzpomíná na neutěšené podmínky ve věznici i na to, že jí vyhrožovali smrtí. „Ten gestapák na mě vytáhl pistoli a řekl, že mě zastřelí, když nebudu mluvit pravdu, nebo vytáhl oprátku. Ale já jsem neplakala,“ popsala výslech Zdena Zajoncová.

Pamětnice Zdena Zajoncová
Zdroj: ČT24

Gestapo by stopy zahladilo, míní historik

Že by krev pocházela dokonce už z doby 2. světové války, historici nevylučují, nepřijde jim to ale příliš pravděpodobné. Nacisté by podle nich důkazy o násilí na vězních nejspíš zničili. „Já si to vysvětluju tím, že když v roce 1956 odsud odcházeli bachaři do nové věznice v Brně-Bohunicích, tak tu nechali nacákáno. Režim v té době byl hodně tvrdý, tak nikoho nenapadlo, že by to mohlo vadit,“ domnívá se historik Pavel Paleček.

„Pokud vyjde genetická analýza, jsme schopni určit, do jaké populace ten člověk zapadal,“ řekla vedoucí Laboratoře morfologie a forenzní antropologie Masarykovy univerzity Petra Urbanová. Forenzní antropologové s pomocí kriminalistů tak zkusí ze vzorků na stěnách zjistit ještě víc. Například jestli krev patřila muži, nebo ženě či zda v místnosti není krev hned několika lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V Česku přibývá řidiček tramvají. V Liberci už tvoří většinu

Dříve vzácnost, dnes už běžná realita. V kabinách českých tramvají jsou čím dál častěji vidět ženy. Že řidiček tramvají dlouhodobě přibývá, potvrdily všechny oslovené dopravní podniky. V Liberci už ženy mezi řidiči tramvají dokonce převládají. K trendu přispívá hlavně rozvoj technologií. Řízení už díky nim není fyzicky náročné.
před 2 hhodinami

VideoPřestavba nádraží v Kolíně se prodražuje, úsek do Kutné Hory zlevnil

Přestavba nádraží v Kolíně má půlroční zpoždění a vyjde o 200 milionů dráž. Stavba bude delší a dražší kvůli problémům v geologickém podloží. Skutečnost podle Správy železnic neodpovídala projektu. Tento železniční uzel patří mezi deset nejvytíženějších v Česku. Cestující mezi Prahou a Brnem se už přitom musejí chystat i na další výluky. Železniční správa připravuje modernizaci úseku z Kolína do Kutné Hory, která má začít v říjnu. Ta má být naopak levnější. Místo dvou miliard by se za práce mělo zaplatit 1,6 miliardy korun.
před 3 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 4 hhodinami

Ve Znojmě a Mikulově začala vinobraní. Konají se i v dalších místech

Ve Znojmě a Mikulově začaly dvě největší vinařské akce roku. Historické průvody, koncerty, víno a burčák lákají desetitisíce návštěvníků. Vinobraní se ale během září konají i na dalších místech jižní Moravy a v Čechách, například v Praze nebo v Mělníku. Letošní sklizeň hroznů bude podle vinařů kvůli počasí asi o třetinu nižší než dlouhodobý průměr, kvalita hroznů je ale dobrá.
před 20 hhodinami

Nebagatelizujme, říká o Šumavě Červený. Sanovalo se už za Brabce, namítá Hladík

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
včera v 08:30

Babiš uložil Schillerové, aby navrhla firmy pro sanaci na Klatovsku

Premiér Andrej Babiš zadal ministryni financí Aleně Schillerové (oba ANO), aby navrhla firmy pro dekontaminaci jedů nalezených v šumavské oblasti Dobrá Voda na Klatovsku. Novinářům na dotaz k postupu Motoristů ohledně řešení staré ekologické zátěže řekl, že nemá rád monopolní dodavatele. Motoristé předtím navrhli firmu Dekonta.
10. 9. 2026Aktualizováno10. 9. 2026

Lázeňský dům v Luhačovicích nesmí kvůli norovirové epidemii přijímat klienty

Krajská hygienická stanice Zlínského kraje (KHS ZK) dočasně zakázala kvůli epidemii gastroenteritidy lázeňskému léčebnému domu Praha v Luhačovicích přijímat nové klienty. Hygienici tam evidují přes 170 případů onemocnění. K tomuto kroku přistoupili, aby zabránili dalšímu šíření akutního onemocnění vyvolaného noroviry. Mimořádné opatření bude platit od 15. září.
10. 9. 2026Aktualizováno10. 9. 2026

Kůrovec znovu sílí. Sucho a horko oslabily české lesy

České lesy znovu silně ohrožuje kůrovec. Kvůli letošnímu suchému a horkému počasí existuje riziko další kalamity, protože stromy jsou oslabené. Zaměstnanci lesních podniků proto porosty pravidelně kontrolují a vyhledávají napadené stromy, které následně těží. Pomáhají jim v tom také drony, díky nimž mohou snadno prohlédnout i těžko přístupné lokality.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.