Brno – Kdo v Brně pije přes míru, může se mu stát, že místo na záchytné stanici skončí na chodníku před ní. Po kritice ombudsmanky totiž brněnská záchytka přestala přijímat některé pacienty. Strážníky tak trápí opilci polehávající na chodníku, lékaři ze záchytky si stěžují na zbytečnou byrokracii a kancelář ombudsmana vyzývá k dodržování pravidel.
„Zatímco doposud nám záchytka přijímala prakticky všechny klienty, v září nám každého šestého odmítla. Byl mezi nimi i muž, který měl v krvi 3,27 promile alkoholu, nebo žena, která se svlékala a vstupovala do frekventované silnice,“ stěžuje si mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem.
To, že se ne každý opilec, kterého sanitka na záchytku odveze, do péče tamních lékařů a sester skutečně dostane, potvrzuje i primář brněnské protialkoholní záchytné stanice Jiří Pokora. „Od 1. září musíme na základě rozhodnutí kanceláře ombusmana hlásit všechny zachycené soudu a přitom musíme postupovat tak, jako když nedobrovolně přijímáme psychiatrického pacienta do nemocnice,“ povzdechl si Pokora, podle kterého tento postup ochraně práv pacienta stejně nepomůže. „Je to jen víc práce pro nás, pro soud i pro policisty,“ dodal.
Právě nutnost jednat s opilci stejně, jako s psychiatricky nemocnými, pak působí pracovníkům záchytky potíže. Podle Pokory lze problém demonstrovat na modelové situaci člověka, který v opilosti někoho napadne a zdemoluje hospodu. „Policista ho přivede na protialkoholní záchytnou stanici, kde je ten člověk naprosto klidný, odpovídá adekvátně, nejeví žádné známky agresivity. Lékař ho tu nemůže zadržet, pokud není bezprostředně agresivní. Přitom se může stát, že po propuštění bude pacient pít dál a vybílí další hospodu,“ popsal primář.
Doteď naopak stačilo člověka na záchytku přijmout i na základě „vzbuzování veřejného pohoršení“ - to platilo třeba pro opilé lidi, kteří usnuli na chodníku. „Naopak odvézt bude možné toho, kdo se není schopný kontrolovat a ohrožuje sebe nebo svoje okolí a zároveň ho není možné uklidnit jiným způsobem,“ apelovala již dříve ombudsmanka. Kancelář veřejného ochránce práv proto v novém postupu brněnské záchytky problém nevidí. „Záchytné stanice mají zákonem stanovené podmínky, za kterých mohou přijmout osobu, která je jim přivezena. Je možné, že záchytné stanice teď ve větší míře dbají na to, aby postupovaly podle zákona,“ uvedla mluvčí kanceláře Iva Hrazdílková.
Opilci na chodníku
Situace trápí i obyvatele Černovic, kde protialkoholní záchytná stanice sídlí. Opilce totiž na záchytku musí dovézt sanitka, která ale odmítnutého klienta už nesmí odvézt tam, kde ho nabrala. Opilí lidé tak zůstávají v okolí záchytky. „Dostali jsme poměrně dlouhou řadu stížností od lidí z Černovic, kteří upozorňují na to, že si podnapilí lidé lehají u základních škol a polehávají po parcích. Taky se obáváme příchodu zimy. Kdyby tento trend pokračoval, mohli by ti lidé umrznout,“ uzavřel Ghanem.
V České republice funguje 17 záchytek. Ombudsmanka zkontrolovala šest z nich – v Karviné, Kroměříži, Liberci, Ostravě, Plzni a v Praze. Pochybení odhalila v každém z kontrolovaných zařízení.
