Armáda spásy začala provozovat ve Frýdku-Místku domov pro nemocné bezdomovce, kteří potřebují trvalou péči. Tamní magistrát nechal pro lidi bez domova, kterých je tam podle průzkumu přes tři sta, z toho desítky vážně nemocných, zrekonstruovat bývalou školu. V domově Přístav bude žít až třicet dva mužů a žen. V Česku jde o ojedinělé zařízení. Dvě podobná jsou pouze v Ostravě.
Frýdek-Místek otevřel Přístav – domov pro nemocné bezdomovce
Frýdecko-místecký Přístav navazuje na dva stejnojmenné domovy v Ostravě, které také provozuje Armáda spásy. Jsou plné a na umístění čekají desítky dalších lidí. Bydlení a péči tam mají zajištěnou například lidé po infarktu, s amputovanými končetinami, s diagnózou važné duševní nemoci nebo demence, kteří by na ulici nepřežili. Rodina se k nim nehlásí, v léčebnách dlouhodobě nemocných mohou být jen omezenou dobu, domovy důchodců jsou jim finančně nedostupné a běžné azylové domy na ně nejsou zařízeny.
Klienti musí za byt a stravu platit
„Klientům poskytujeme především bydlení. Máme pokoje s jedním až se třemi lůžky. Zajišťujeme jim pravidelnou stravu včetně diet a potřebnou ošetřovatelskou a zdravotní péči,“ uvedla ředitelka frýdecko-místeckého Přístavu Petra Morcinková. Zatím se nastěhovalo první patnáct klientů. „Jsou velmi spokojeni. Váží si především tepla, své postele a pravidelné stravy,“ řekla.
„Jsou to většinou lidé s chronickým duševním onemocněním, anebo lidé, kteří mají poškozené zdraví v souvislosti se závislostmi,“ řekl Morcinková. Dodala, že o klienty pečují mimo jiné čtyři zdravotní sestry. Domov spolupracuje s odbornými lékaři a sociálními pracovníky městského úřadu i neziskových organizací. Na základě jejich šetření v terénu vybrala Armáda spásy do Přístavu muže a ženy, kteří potřebovali pomoc nejvíce.
- Přístav je určen pro lidi bez přístřeší starší 26 let, se zhoršenou soběstačností a zhoršeným zdravotním stavem (chronické fyzické a duševní onemocnění, demence), který vyžaduje nepřetržitou péči. Režim je inidivuálně upraven podle potřeb klientů.
- Domov sídlí v bývalé škole z roku 1926 v ulici Míru. Rekonstrukci zajistil za téměř 30 milionů magistrát Frýdku-Místku, na většinu nákladů získal dotaci z regionálního operačního programu. O lidi bez domova se stará 19 zaměstnanů včetně zdravotních sester.
- Za byt klienti platí 150 korun měsíčně, za stravu 130 korun. Náklady ale nesmí přesáhnout 85 procent z jejich měsíčního příjmu. Kapacita je 32 lůžek. Pokoje jsou pro jednoho až tři lidi.
Domov se zvláštním režimem je upraven pro vozíčkáře. Za ubytování klienti platí 150 korun, za jídlo 130 korun denně, maximálně ale může jít o osmdesát pět procent z jejich měsíčního příjmu. Se zajištěním sociálních dávek a dalších záležitostí jim pomáhají sociální pracovníci.
Armáda chce otevřít Přístavy ve všech krajích
Podle národního ředitele sociálních služeb Armády spásy Františka Krupy jsou zkušenosti z ostravských Přístavů velmi dobré. „Jeden funguje už deset let, druhý tři roky. Práce s těmi lidmi je úžasná a při vhodné kapacietě se to dá dobře zvládat. Chtěli bychom otevřít podobné domovy ve všech krajích,“ uvedl Krupa. Z průzkumu, který si organizace udělala mezi klienty azylových domů, podle něho vyplývá, že by pobytovou službu s ošetřující péči potřebovalo deset až dvacet procent z nich.
Armáda spásy má v Česku síť zařízení pro bezdomovce - noclehárny, azylové domy, denní centra. Přístavy pro nemocné, kteří potřebují trvalou péči, provozuje zatím tři v Moravskoslezském kraji. Chce je ale otevřít postupně ve všech krajích.
Bezdomovců začalo přibývat v devadesátých letech, kdy na ulici skončili hlavně padesátníci. Podle průzkumů často přišli o byt po rozvodu, ztrátě zaměstnání, kvůli alkoholismu. Těm, kteří drsný způsob života přežili, je teď kolem sedmdesáti a jsou na tom hůř než jejich vrstevníci, kteří chodí k lékaři. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí žije v Česku nejméně třicet tisíc bezdomovců a dalších sto tisíc je bezdomovectvím ohroženo.
Bezdomovectví má předcházet sociální bydlení
Vláda Bohuslava Sobotky připravuje zákon o sociálním bydlení, který má podle plánu začít platit v lednu 2017. Jedním z cílů koncepce je právě předcházení bezdomovectví. Lidé v tísni by měli mít možnost získat sociální byty za dostupné nájmy. Zajišťovaly by je obce, které by dostávaly peníze ze státního rozpočtu. Podle koncepce má jít ročně asi o tři miliardy.
Ministerstvo práce a sociálních věcí počítá s tím, že na sociální byty by se měla přesunout velká část z peněz, které jdou nyní na sociální dávky na bydlení.