Zákon o sociálním bydlení by v Česku mohl začít platit od ledna 2017. Počítá s ním návrh koncepce na ministerstvu práce a sociálních věcí. Lidé v tísni by podle své situace měli mít možnost získat krizové bydlení, sociální byt či dostupný byt. Jejich poskytování bude v gesci obcí. Podle Platformy pro sociální bydlení je změna potřebná, nejchudší domácnosti podle ní nemají k nynějšímu bytovému fondu mnohdy přístup.
Sociální bydlení by mohlo lidi zachránit před osudem bezdomovce
„Sociální bydlení je definováno jako bydlení, které má nějakou veřejnou finanční podporu, jehož nájemné je nižší než tržní a které je přidělováno na základě nějakých sociálních kritérií, ne na základě např. vysoutěžené částky, jak tomu dnes často bývá u obecních bytů,“ uvedl předseda Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka. Nedovede přitom posoudit, jestli plán přivést sociální bydlení do českých zákonů znamená návrat bytového socialismu. „To asi úplně neumím zhodnotit. Na to budou lepší historikové zabývající se politikami bydlení,“ dodal Ripka.
Koncepce počítá se třemi stupni bydlení pro potřebné. Krizové bydlení by byla sociální služba pro lidi bez přístřeší či v ohrožení zdraví a života. Sociální byt představuje jednodušší bydlení, a to hlavně pro rodiny a lidi bez domova. Dostupný byt je potom běžné bydlení, má být hlavně pro seniory, postižené, rodiny s dětmi, oběti domácího násilí či mladé po odchodu z dětských domovů. Pomoc by mohli dostat lidé či rodiny, jimž na přiměřené bydlení nestačí 40 procent příjmu. Požádali by o ni obec a věnovali by se jim sociální pracovníci. Předsedkyně Výboru dobré vůle Milena Černá se pozastavila nad prvním ze tří stupňů sociálního bydlení. „Jde o ubytovny a azylové domy, a to je plevel v koncepci,“ kritizovala. „Sociální bydlení je, že bydlím ve svém bytě, mám děti a ty tam jsou doma,“ uvedla.
Předseda platformy podotkl, že sociální bydlení napomůže omezit problém s lidmi bez domova. „My máme radost, že se vrací pojetí bydlení jako statku, který má šanci předcházet a řešit bezdomovectví a pomáhá těm příjmově nejslabším,“ upozornil Ripka. Projednávaná koncepce se zakládá na předvolebních slibech koaličních stran, které se shodly, že nárok na sociální bydlení mají lidé v bytové nouzi a lidé definovaní příjmovým kritériem.
Systém podle Ripky připomíná trampolínu. „Máte normální bydlení, spadnete dolů a ten systém vás musí co nejrychleji vystřelit zpátky, případně vás podpoří na normální cestě, ale nepošle vás někam na stranu,“ vysvětlil. Označuje to tak za velký posun od situace před dvěma roky, kdy se hovořilo o návrhu na výstavbu ubytoven. „Byla to ve skutečnosti pavučina, něco, co chytne a nepustí,“ doplnil. Takový systém by problémy lidí podle něj spíš prohluboval. Přípravě zákona Ripka každopádně vyčítá, že chybí jasný časový rámec pro náběh systému.
Štěpán Ripka: Vrací se pojetí bydlení, které předchází bezdomovectví (zdroj: ČT24)
Obce by si měly zajistit byty pro chudé
Dosud tvoří základní pilíř státní politiky sociálního bydlení příspěvek na bydlení. „V tomhle směru nejde o výraznou změnu. Co se mění, je, že by měl být k dispozici bytový fond, který budou zajišťovat obce,“ řekl Ripka. Převedení povinností na obce nicméně vzbuzuje obavy. Stát by měl do tohoto projektu věnovat asi pět miliard ročně, které by se převáděly na obce. Některá města už teď mají poměrně rozsáhlý bytový fond, který by mohly použít. Taková města neprivatizovala celý bytový fond, třeba Brno, které by mělo disponovat 26 tisíci byty. Na druhou stranu Praha má pouze zhruba sedm tisíc bytů.
Tam, kde byty nemají, by si je museli pronajímat od soukromníků. Podle návrhu by totiž města mohla mít alespoň pět procent bytů typu sociálních a dostupných. Obec by tam podle Ripky fungovala také jako garant v tom, že soukromému majiteli přijde platba za bydlení na účet včas, a že pokud tam vzniknou nějaké dodatečné náklady, tak zde bude systém finančních garancí, který je schopen pokrýt takové náklady.
Na sociální či dostupný byt by se v budoucnu každopádně nemělo čekat déle než půl roku. V takových bytech se počítá s nižším nájmem, částka se může zvýšit až po dvou letech, pokud se zlepší situace nájemníků. I tak ale platby mohou růst maximálně o 15 procent. V současnosti dochází ke zneužívání dávek v podobě příspěvků na bydlení, které tak končí v pochybných ubytovnách. „To je jeden z problémů současného systému. Kvůli neexistenci nějakého veřejného sektoru bydlení, systému garance nebo systému prostřednictví mezi soukromými majiteli a pronajímateli. Rozrostl se sekundární sektor, různé ubytovny nebo hotely, do kterých stát vyplácí velké prostředky, ale současně nijak nemůže kontrolovat kvalitu těchto zařízení,“ řekl Ripka. Nový návrh podle něj má ambici problematiku řešit.