Litvínov − Vzrůstající sociální napětí uvnitř vyloučeného sídliště Janov přijede řešit ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Reaguje tak na prosbu signatářů petice, kterou vládě zaslalo tamní bytové družstvo Krušnohor. Nechvalně pověstnou litvínovskou lokalitu totiž z poloviny tvoří sociálně slabí obyvatelé, kteří družstvu dluží asi čtyřicet milionů za nájem. Iniciátor petice a ředitel družstva chce proto neplatiče vystěhovat, starostka Litvínova je ale proti - prosazuje sociální práci v terénu.
Pod petici se už podepsalo skoro šestnáct set lidí, kteří její pomocí upozorňují vládu na sociální napětí mezi obyvateli sídliště a prosí ministry o pomoc. Do Janova nakonec zamíří ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, který má v gesci vztah k menšinám. „Na základě této petice a nejenom kvůli ní pan ministr vlastně vykoná návštěvu právě v Litvínově,“ konstatuje Dienstbierova náměstkyně Martina Štěpánková.
Před sedmi lety propukly v jedné z nejznámějších vyloučených lokalit v Česku masové nepokoje. Obyvatelé čtyřicet let staré čtvrti mezi krušnohorskými kopci a dolem ČSA nyní v petici varují, že se tehdejší vyhrocená situace může opakovat. Mimo jiné se obávají, že dojde k ničení panelových domů, které se stanou neobyvatelnými, jak tomu už v jednom případě je. Řada tamních bytů je totiž už nyní vybydlených, vykradených nebo napadených potkany a štěnicemi. Sociálně slabí lidé na sídlišti představují více jak polovinu ze šesti tisíc obyvatel.
Iniciátor petice navrhuje neplatiče vyčlenit, starostka je proti
Podle iniciátora petice a ředitele bytového družstva Krušnohor jsou mezi neplatiči, kteří už dluží na nájmu zhruba čtyřicet milionů korun, zejména Romové. „Romské rodiny jsme zvládali do deseti, patnácti procent. Dneska to je pětadvacet procent. Vzniklá petice měla usměrnit to, aby zde lidé nevyšli do ulic – a aby byla aspoň nějaká akce,“ uvádí František Ryba. Když se tamní sociální situace nebude řešit, hrozí podle něho malá občanská válka. Navrhuje proto, aby byli neplatiči vystěhováni. „Jsou prostě skupiny lidí, kteří nejsou ochotni se přizpůsobit té slušné většině a s nimi už to nejde jinak, než je vyčlenit,“ dodává.
„S tím rozhodně nesouhlasím, teda, myslím si, že by to ničemu nepomohlo,“ oponuje nápadu starostka Litvínova Kamila Bláhová (ANO). Pomoci má podle ní naopak podpora práce v terénu. Během dubna proto dle jejích slov dojde k rozšíření spolupráce mezi městem a vládní Agenturou pro sociální začleňování.
„Jsou tu dvě nízkoprahová zařízení, poradenská centra, terénní pracovníci a asistenti prevence kriminality,“ říká k tomu pracovnice Agentury pro sociální začleňování Litvínov Martina Herišerová. Obyvatelům Janova v současnosti podle ní pomáhá až třicet členů agentury, nejčastěji při hledání bydlení a práce. Během dubna by mělo být jasné, které sociální služby ve městě přibydou a které se rozšíří.
