Dříve šlo o nechtěného škůdce, nyní je ale sysel obecný kriticky ohrožený druh. V Česku žije na posledních 36 místech. Hlodavce se proto snaží zachránit projekt umělého vypouštění. Desítky syslů ochranáři v posledních dnech vysadili v rezervaci na Písečném vrchu v Českém středohoří.
Syslové dříve na Písečném vrchu běžně žili. Když se ovšem v lokalitě přestalo hospodařit, step postupně zarostla a hlodavci vymizeli. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) proto připravila záchranný program, který má zvířata do míst vrátit. V posledních letech kvůli tomu z rezervace zmizely nálety a obnovila se i pastva.
„Věříme, že se tady zabydlí. Na nedaleké Rané se jim daří výborně a doufáme, že se nově vypuštění syslové s touto početnou kolonií postupně propojí,“ uvedl Vladislav Kopecký z AOPK.
V přírodní rezervaci Písečný vrch bylo už minulý týden vypuštěno 42 syslů z odchovů v Zoo Brno. Jednalo se o první vypouštění tohoto kriticky ohroženého hlodavce na místa, kde dříve žil.
Tento týden se k syslům z Brna připojilo patnáct dalších zvířat ze záchranné stanice Rozovy při Zoo Hluboká nad Vltavou. Odchovy byly založeny z jedinců odchycených na Slovensku.
Sysel nic nesyslí a spí až 8 měsíců
Ochranáři každému zvířeti před vypouštěním vyhloubili asi půlmetrovou noru. Sysla pak do ní vložili i se zrním a otvor zadělali pet lahví. Hlodavci by jinak hned utekli. Uzavřením vchodu jsou syslové donuceni vyhrabat si svou noru, kterou začnou považovat za vlastní. První takto vyhrabané díry nacházejí ochranáři už po týdnu od vypuštění.
Na konci července vypustili ochránci dvacet syslů i na letišti v Hodkovicích nad Mohelkou. V minulosti zde žilo několik desítek jedinců, nyní zde ale přežíval možná už jen jeden. V kraji je přitom letiště zřejmě jediným místem, kde syslové žijí.
Kolonie syslů byly kdysi na území Čech a Moravy velmi početné. V polovině 50. let minulého století ale začali zemědělci hlodavce považovat za škůdce a hubili je.
Sysel má hustý, pískově zelenavý kožich. Je o něco větší než jeho příbuzná veverka. Na rozdíl od veverky má ale krátký ocas, malé ušní boltce a přiléhavou srst.
Syslové vyhledávají terén s nízkou trávou, ideálním místem k životu jsou tak pro ně okraje polí, meze, letiště nebo golfová hřiště. Syslové na nich dobře vidí a jsou schopni včas zareagovat na nepřítele.
Už na konci srpna se dospělí syslové ukládají k zimnímu spánku, mláďata až na podzim. Ve stavu hibernace pak stráví až osm měsíců. Přes léto se proto snaží co nejvíce jíst, aby měli hodně tuku. Žádné zásoby potravy si v noře „nesyslí“.
Syslům uškodila i změna způsobu hospodaření, scelování polí do velkých lánů, úbytek ploch s nízkým travním porostem a používání chemických prostředků.
V místech, kde syslové žijí, je proto potřeba pravidelně kosit či spásat trávu. Specifickou hrozbou je i volný pohyb koček, které jsou velmi zdatnými lovci těchto hlodavců.
Na území České republiky nyní žije ve volné přírodě 4300 až 5000 syslů v 36 lokalitách. Nejvíce, asi 850, jich je ve dvou propojených koloniích v Českém středohoří. Další velké kolonie jsou na letištích v Mladé Boleslavi – Bezděčíně, Brně - Medlánkách a ve Vyškově.
