Praha - Nejstarší českou dálnici čeká po čtyřech desetiletích provozu masivní rekonstrukce. První 21 kilometrů dlouhý úsek mezi Prahou a Mirošovicemi se pro motoristy otevřel 12. července 1971. Nyní se ale povrch současné D1 dostal na konec své možné životnosti. Komunikaci proto v nejbližší době čeká modernizace a kompletní výměna povrchu. Sdělil mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský.
Oprava zhruba 160 kilometrů by měla trvat deset let. Dálnice se bude rekonstruovat po částech, po jednotlivých úsecích od sjezdu ke sjezdu. Nejvíce poškozené úseky by podle Ptačinského mohly být opravené do tří let. Se stavebními pracemi by se mohlo v ideálním případě začít v létě 2012.
Dálnice D1 dostane při rekonstrukci kromě nového povrchu také nový systém odvodnění a bezpečnostní prvky, jako jsou modernější svodidla a bezpečnější sjezdy. S rozšířením dálnice do tří pruhů po celé délce se ale zatím nepočítá.
Peníze na modernizaci tuzemské páteřní komunikace by se podle ministerstva dopravy měly převést z evropských dotací původně určených pro dálnici D8. Podle Ptačinského je totiž D8 příkladem stavby, která je už mimo kontrolu ministerstva. Proti stavbě v současnosti existuje 18 žalob. Přitom pokud by stát chtěl stavbu dokončit v termínu, aby ji mohl zpětně financovat z evropských peněz, muselo by se s pracemi začít nejpozději v polovině příštího roku.
- Dálnice D1 při otevření (1980) autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2083/208271.jpg
- Stavba dálnice D1 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2083/208273.jpg
- Historické záběry dálnice D1 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2083/208272.jpg
- Dálnice D1 v roce 1980 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2083/208274.jpg
Z historie „déjedničky“
Plány na vybudování páteřní dálnice napříč tehdejším Československem jsou známy již od dob první československé republiky. Tuto koncepci však přerušila druhá světová válka a následně ji zmrazila poválečná politická situace po roce 1948.
Stavba dálnice D1 byla totiž schválena již 4. listopadu 1938 a předpokládala dálniční
propojení Prahy a Podkarpatské Rusi. Se stavbou se začalo 2. května 1939, ale práce byly přerušeny dobovými událostmi. Po válce bylo rozhodnuto o jejím obnovení, ale po únoru 1948 a znárodnění firem, které výstavbu prováděly, se s jejím dokončením už nepočítalo a v roce 1950 byla stavba opět definitivně zastavena.
S pracemi na dálnici se pak znovu začalo až v roce 1967 „pražským“ úsekem Spořilov -
Čestlice a 12. července 1971 byl otevřen vůbec první dálniční úsek mezi Prahou a Mirošovicemi. O 9 let později byl dokončen souvislý dálniční tah mezi Prahou a Brnem. V letech 1988 a 1992 byly do provozu uvedeny ještě dva úseky od Brna k Vyškovu, ale pozornost se v tomto období soustřeďovala především na nové úseky dálnice D5. Po rozpadu federace se rozpadly i plány, že D1 povede až na Slovensko.
Velmi využívanou začala být „déjednička“ v 90. letech a především pak po vstupu ČR do Evropské unie. Zrušení celních kontrol přispělo k tomu, že se česká dálnice stala atraktivním spojením mezi Německem a střední a východní Evropou. Některé starší úseky jsou ale konstruovány na nižší maximální rychlost, než je dnes běžné. Mnohdy tyto úseky vedou v relativně vysoké nadmořské výšce, kde se mění počasí – dochází zde proto velmi často k dopravním nehodám. Havárie u Humpolce v roce 1992 se stala osudnou i někdejšímu předsedovi Federálního shromáždění Alexandru Dubčekovi.
