Sicilská mafie prý už neexistuje…

Řekne-li se Sicílie, první, co se každému vybaví, je mafie. Budete-li se po této organizaci pídit, zjistíte, že je i není. Ačkoli vám místní lidé s velkým nasazením a přesvědčivostí budou tvrdit, že mafie na Sicílii už neexistuje, podíváte-li se na titulky novin, zjistíte, že mafie na Sicílii byla, je a bohužel i bude. Je ale také pravdou, že během poválečných let a zvláště v posledních třiceti letech prošla obrovskou transformací. Z převážně vesnické organizace, kdy sehrávala jakousi roli prostředníka mezi státem a nespokojeným, zbídačelým občanem, se změnila na aktivní zločinecký spolek zabývající se pašováním drog, hazardem a prostitucí. Prorostla do státní správy a bohatne ze státních zakázek ve stavebnictví, obchodu s nemovitostmi, v odvozu odpadků a podobně.

Seriozní deník Giornale di Sicilia uvedl, že na Sicílii až 80 procent podnikatelů a obchodníků platí tzv. výpalné výběrčímu, kterému se říká pizzo. V novinách vyšla dokonce přehledná tabulka, kde stálo, že roční obrat mafie činí kolem 75 miliard eur. Každý den prý projde rukama mafie zhruba 200 milionů eur, z čehož jí zůstane 80 milionů. V Palermu podnikatelé platí 200 až 500 eur za den, v Neapoli okolo 200 a například trhovci platí 5 až 10 eur za den. Ovšem když jsem se na tuto skutečnost zeptala místních malých obchodníků, vždy jsem dostala stejnou odpověď: „Mafie byla dřív, dnes ne, a pokud ano, tak jinde, hlavně ve velkých městech, u nás ne.“

Je samozřejmé, že nikdo, a zvláště na Sicílii, se jen tak nepřizná k tomu, že by platil, a tím podporoval mafii nebo by sám byl aktivním členem. Jednou jsme seděli v družném rozhovoru v maloměstském baru s místním mladíkem. Na stole ležely noviny. Z titulků bylo jasné, že právě v tomto poklidném místě zatkli dva velmi schopné mafiány. Zaptali jsme se na to do té chvíle výřečného mladíka a reakce byla okamžitá. V momentě se stal němým a hluchým, dokonce ani gestem či mrknutím nedal najevo, že naši otázku slyšel. Díval se někam skrz nás a pak se zeptal, jestli si dáme ještě pivo, nebo půjdeme. Znovu jsme se už neptali. Tak vypadá omerta - zákon mlčenlivosti v praxi.

Čas od času se zvedne vlna odporu, zvláště mladí lidé ve větších městech se snaží o odpor. Adio pizzo se jmenovala jedna z posledních studentských demonstrací v Palermu. Bohužel výsledky oficiálního boje proti mafii nebývají příliš přesvědčivé. Před časem bylo odstartováno velké tažení proti mafii dopadením Bernarda Provenzana, tři měsíce plnily zprávy o dalších zatčených titulní stránky novin. Na podzim se však už objevovaly jen sporadické noticky o tom, že sestra Provenzana mu do vězení přinesla vlastnoručně upletený svetr.

Jako turista nebo přechodně pobývající občan na Sicílii nemáte šanci se s mafií dostat do kontaktu a není čeho se obávat. A jste-li čtenáři románů o mafii a vydáte se po jejích stopách, nanejvýš dopadnete tak jako já s mými kamarádkami: Když už jsme jako správné tři turistky proběhly různá větší města, řekly jsme si, že nastal čas podívat se do hor. A když do hor, tak do města Corleone, na které jsme byly zvědavé díky románu Kmotr.

Do města jsme přijely z jihu, tedy z hor, a tak se objevilo pod námi. Byl to docela malebný pohled, kochaly jsme se a snažily ulovit nějaký ten snímek. Náhle vedle nás zastavilo auto, z něj vystoupil muž a velice přátelsky nás upozorňoval, že z té skály za námi je ještě hezčí výhled. My, sečtělé Češky, vědomy si toho, že jsme u výspy zločinecké organizace, jsme se tvářily velmi nedůvěřivě. Muž tedy nasedl do auta a že máme jet za ním, on nám tu krásu ukáže. Takovou míru ochoty nám už bylo trapné ignorovat, tak jsme jely. Skutečně nás dovedl na skálu nad městem a výhled byl báječný.

Corleone se pak představilo jako skutečně poklidné a mírumilovné městečko, dokonce až příliš, popravdě řečeno, chcípnul tam pes. Ticho a klid, jen „dědci“ udržovali tradici a v košilích, dlouhých kalhotech a kšiltovkách posedávali před cukrárnou. A kdybychom tam neobjevily ty nejúžasnější cukrovinky na Sicílii, snad by ani nestálo toto zastavení za zaznamenání. Tuto milou vzpomínku pak už neposkvrnil ani fakt, že nejvyššího mafiánského bosse Bernarda Provenzana po třiceti letech hledání nakonec dopadli právě v Corleone.

Městečko si je své nechvalné pověsti vědomo a snaží se, seč může, svoji image vylepšit. Nějakou chytrou hlavu v roce 1998 napadlo uspořádat zde mezinárodní svatbu, čímž se veřejnosti dá jasně najevo, že Corleone je tolerantní, otevřené město, kterého není třeba se obávat. První, komu se této cti dostalo, byla dánská dvojice, která, doprovázena 20 dánskými novináři a dánským konzulem, podstoupila svatební obřad a slavnostní oběd, poté zasadila strom a odjela. Od té doby se tu každý rok odehraje několik takových mezinárodních obřadů.

Nicméně nad veškerou snahou o novou tvář města stále vítězí slavný Kmotr, podporován vždy nějakým novým zatčením.

  • Který z nich je mafián? autor: Marie Třešňáková , zdroj: Marie Třešňáková http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/250/24977.jpg
  • Trhovci musejí za své místo platit autor: Marie Třešňáková , zdroj: Marie Třešňáková http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/250/24979.jpg
  • Corleone autor: Marie Třešňáková , zdroj: Marie Třešňáková http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/250/24981.jpg
  • Reklama na balkoně v Corleone autor: Marie Třešňáková , zdroj: Marie Třešňáková http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/250/24982.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.